Osetrovatelsky_proces_a_potreby_cloveka
13.3 Ošetřovatelský proces u pacienta-klienta při neuspokojování potřeby jistoty a bezpečí
13.3 Ošetřovatelský proces u pacienta-klienta při neuspokojování potřeby jistoty a bezpečí
Ošetřovatelský proces představuje myšlenkový algoritmus a sérii činností, které na sebe bezprostředně navazují. Dohromady vytvářejí jeden dynamický celek. Každá fáze ošetřovatelského procesu má své nezastupitelné místo a její správné provedení má vliv na ostatní fáze procesu. Ošetřovatelský proces je myšlenkový algoritmus a série vzájemně propojených činností, které vedou k uspokojení potřeb nemocného/klienta.
Ošetřovatelský proces si anglicky mluvící často pamatují jako akronym (zkratku) ADPIE:
1) Assessment - hodnocení (potřeb pacienta),
2) Diagnosis - diagnóza (lidských odpovídajících potřeb, kterým práce sester může asistovat),
3) Planning - plánování (péče o pacienta),
4) Implementation - realizace (péče),
5) Evaluation - hodnocení, posudek (výsledků implementované péče).
V této části textu se věnujeme druhé a třetí fázi ošetřovatelského procesu – diagnostice a plánování u pacienta/klienta při neuspokojení potřeby jistoty a bezpečí:
Ošetřovatelské diagnózy byly stanoveny dle NANDA I taxonomie II dle NANDA INTERNATIONAL, 2013. Ošetřovatelské diagnózy. Definice a klasifikace 2012-2014. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4328-8.
Neefektivní plánování aktivit (00199)
Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže
Třída 2: Reakce na zvládání zátěže
Definice: Neschopnost připravit se na řadu činností přesně časově stanovených a za určitých podmínek.
Určující znaky:
- vzorec chování předznamenávající neúspěch.
- v anamnéze je váhání, otálení (např. odkládání činností atd.),
- nepřítomnost plánu,
- nedostatek zdrojů,
- neexistence následné organizace,
- uvádí přehnanou úzkost z úkolu, na který se připravuje,
- uvádí strach z úkolu, na který se připravuje,
- uvádí obavy z úkolu, na který se připravuje,
- nesplní cíle ohledně zvolené činnosti.
Související faktory:
- snížená schopnost zpracovávat informace,
- obranné únikové chování při konfrontaci s navrhovaným řešením,
- hédonizmus,
- nedostatečná podpora rodiny,
- nedostatečná podpora přátel,
- nerealistické vnímání události,
- nerealistické vnímání svých schopností.
Ošetřovatelská intervence:
- posuďte emoční/psychické faktory, které mají vliv na současnou situaci,
- upravte aktivitu tak, aby nedocházelo k přetěžování nemocného,
- při plánování péče dbejte na to, aby mezi činnostmi byl čas na odpočinek zmírňující únavu,
- povzbuzujte pacienta, aby vyjádřil pocity, které přispívají k jeho stavu nebo jsou jím vyvolány,
- plánujte postupné zvyšování aktivity podle tolerance pacienta,
- vysvětlete pravidla léčby a důsledky případné nespolupráce.
Riziko neefektivního plánování aktivit (00226)
Doména 9:Zvládání/tolerance zátěže
Třída2: Reakce na zvládání zátěže
Definice: Riziko neschopnosti připravit se na řadu činností přesně časově stanovených a za určitých podmínek.
Rizikové faktory:
- snížená schopnost zpracovávat informace,
- obranné únikové chování při konfrontaci s navrhovaným řešením,
- hédonizmus (požitkářství),
- prokrastinace (otálení) v anamnéze,
- neefektivní podpůrné systémy,
- nedostatečné podpůrné systémy,
- nerealistické vnímání události,
- nerealistická vnímání svých schopností.
Ošetřovatelská intervence:
- odkažte pacienta na příslušné zdroje pomoci, je-li to nutné k zachování úrovně aktivity,
- upravte aktivitu tak, aby nedocházelo k přetěžování nemocného
- určete výchozí úroveň aktivity a fyzické kondice, aby bylo možno posuzovat změny,
- zahajte rehabilitační program společně s pacientem a ostatními členy týmu, koordinace programu zlepšuje vyhlídky na úspěch.
Úzkost (00146)
Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže
Třída 2: Reakce na zvládání zátěže
Definice: Vágní nelehký pocit diskomfortu nebo děsu, provázený autonomní reakcí (zdroj často nespecifický nebo dané osobě neznámý), pocit obav způsobený očekáváním nebezpečí. Je to vystrašený signál, který varuje před hrozícím nebezpečím a umožnuje dané osobě přijmout opatření, aby hrozbě čelila.
Určující znaky:
Behaviorální
- snížena produktivita,
- bezděčný pohyb (např. šoupání nohama, rozhazování rukama),
- ošívání se,
- roztěkanost,
- insomnie,
- vyhýbání se očnímu kontaktu,
- obavy kvůli změně životních událostí,
- neklid,
- skenování (podrobné pozorování),
- ostražitost.
Emoční:
- sklíčenost,
- roztřesenost,
- úzkostlivost,
- přehnaná rozrušenost,
- strádání,
- bolestivě zvýšená bezmocnost,
- strach,
- trvale zvýšená bezmocnost,
- pocity neadekvátnosti,
- vyděšenost,
- zaměření na sám sebe,
- lítostivost,
- zvýšená ostražitost,
- psychická nejistota,
- podrážděnost,
- ustaranost.
Tělesné:
- napětí v obličeji,
- třes rukou,
- zvýšené pocení,
- zvýšené napětí,
- roztřesenost,
- třes,
- chvění hlasu.
Nervus sympatikus:
- anorexie,
- kardiovaskulární excitace (podráždění),
- průjem,
- sucho v ústech,
- zrudnutí v obličeji,
- bušení srdce,
- rozšířené zornice,
- zvýšení krevní tlak,
- obtížné dýchání,
- zrychlení pulz,
- povrchová vazokonstrikce (zúžení cév),
- zvýšené reflexy,
- škubání, cukání (ve svalech),
- intenzivnější dýchání,
- slabost.
Nervus parasympatikus:
- bolest břicha,
- nauzea,
- snížený krevní tlak,
- porucha spánku,
- zpomalený pulz,
- brnění končetin,
- průjem,
- četnost močení,
- mdloba,
- váhavost ohledně močení,
- únava,
- naléhavost močení.
Kognitivní:
- uvědomování se fyziologických symptomů,
- zablokované myšlení,
- zmatenost,
- zúžené percepční pole,
- potíže s koncentrací,
- snížená schopnost se učit,
- snížená schopnost řešit problémy,
- strach z nespecifikovaných následků,
- zapomnětlivost,
- snížená pozornost,
- přehnané zaujetí něčím,
- hloubavost,
- tendence obviňovat druhé.
Související faktory:
- změna:
- v ekonomické situaci,
- v prostředí,
- ve zdravotním stavu,
- ve vzorcích vzájemného působení,
- ve fungování rolí,
- v postavení rolí,
- vystavení toxinům,
- familiární výskyt,
- dědičnost,
- interpersonální nákaza,
- interpersonální přenos,
- krize v dospívání,
- situační krize,
- stres
- abúzus látek,
- ohrožení smrtí,
- ohrožení:
- ekonomické situace,
- prostředí,
- zdravotního stavu,
- interakčních vzorců,
- fungování rolí,
- postavení rolí,
- vlastního sebepojetí,
- neuvědomělý konflikt ohledně základních životních cílů,
- neuvědomělý konflikt ohledně základních hodnot,
- neuspokojené potřeby.
Ošetřovatelská intervence:
A) Posouzení úzkosti:
- udělejte si přehled o rodinných i zdravotních faktorech, současně i nedávně užívaných lécích (např. depresivní vlohy, anamnéza onemocnění štítné žlázy, metabolická nerovnováha, plicní onemocnění, anémie, arytmie, užívání steroidů, hormonů štítné žlázy, preparátů na snížení chuti k jídlu, abúzu drog),
- zjistěte, jak pacient vnímá ohrožení v dané situaci,
- sledujte jeho fyzickou odpověď, např. palpitaci, zrychlení pulzu, opakované pohyby, přecházení,
- všímejte si chování pacienta z hlediska hladiny úzkosti (sestra si musí být vědoma vlastních pocitů úzkosti nebo stísněnosti, které mohou být klíčem k posouzení míry úzkosti u pacienta),
- mírná úzkost
- zvýšená ostražitost, intenzivnější uvědomování si zevního prostředí, zvýšená pozornost věnovaná okolí a právě probíhajícím dějům,
- neklid, podrážděnost, vyrušitelnost, nespavost,
- pacient je v tomto stavu motivován řešit existující problémy
- středně silná úzkost
- vnímání zúženo se zvýšenou koncentrací na vlastní osobu a obtížně ovládajícím rozrušením,
- chvění nebo změny tónu hlasu,
- třes, zvýšená frekvence pulzu dechu,
- závažná úzkost
- snížený rozsah vnímání, úzkost narušuje efektivní fungování,
- plně se zabývá vlastní nevolností a pocitem hrozící záhuby,
- urychlení pulzu/zvýšené frekvence dýchání, motání hlavy, parestezie, bolest hlavy atd.,
- panická úzkost
- neschopnost soustředit se, chaotické chování, deformované vnímání, situace, nerealistické vjemy okolních dějů, nemocný někdy prožívá děs nebo zmatení, může být zcela neschopen mluvit či pohybovat se (paralyzován strachem),
- zjistěte konzumaci drog (alkoholu), případnou nespavost nebo nadměrnou spavost, omezování kontaktů s druhými, které je behaviorálním indikátorem stažení jako způsobu řešení problémů,
- povšimněte si obranných mechanismů pacienta (popření, regrese, atd.), které interferují se schopností řešit problémy,
- věnujte pozornost způsobu reakce, k nimž patří zloba, zasněnost, zapomětlivost, změna v příjmu potravy, kouření, neřešení problémů,
- udělejte si přehled o dřívějších způsobech a dovednostech nemocného a pokuste se zvolit ty z nich, které by mohly pomoci v řešení současné situace.
B) Vedení pacienta k rozpoznání jeho pocitů a řešení problémů
- vytvořte terapeutický vztah plný vstřícnosti a opravdového respektu,
- buďte k dispozici, naslouchejte pacientovi a hovořte s ním,
- mějte ho k ujasnění si a vyjádření pocitů, např. pláče, smutku, smíchu, strachu, popření, klení, zlosti, hněvu,
- pomozte mu k sebeuvědomění verbálního i neverbálního chování,
- objasněte mu význam pocitů/činů vytvořením zpětné vazby a ujasněním si významu spolu s pacientem,
- uznejte jeho úzkost/strach, nepřete se s nemocným a neujišťujte ho, že vše bude zase v pořádku,
- podejte pacientovi přesnou informaci o situaci a pomozte mu pochopit její reálný základ,
- učiňte součástí péče klidné/tiché prostředí, poslech uklidňující hudby, teplou koupel a masáž zad,
- akceptujte nemocného takového jaký je, situace, v níž se právě nachází, může být pro něj výhodná, např. při popření jako reakce na informaci o terminálním onemocnění,
- na chování pacienta nikdy nereaguj osobně, protože to může způsobit vystupňování situace,
- pomozte pacientovi využít úzkost při řešení situace, pokud je to užitečné, středně silná úzkost zostřuje mysl a umožňuje nemocnému plně se zaměřit na problém.
Panický stav:
- zůstaňte s pacientem a zachovejte klidnou a důvěryplnou atmosféru,
- hovořte v krátkých větách, volte jednoduchá slova,
- postarejte se o harmonické prostředí, vyvolávající pocit bezpečí, omezte stimulaci, dbejte na to, aby návštěvy a osoby v kontaktu s nemocným co nejméně přenášely na nemocného své vlastní pocity,
- stanovte hranice nevhodného chování a pomozte pacientovi užívat přijatelných zdrojů, jak naložit s úzkostí,
- po zmírnění úzkosti postupně zvyšujte aktivitu pacienta/kontakty s ostatními,
- využijte kognitivní léčbu k odstranění katastrofického výkladu tělesných příznaků,
- podávejte léky proti úzkosti (anxiolytika/sedativa) dle ordinace.
C) Posílení zdraví (poučení/instrukce před propuštěním)
- naučte pacienta rozpoznat spouštěcí/urychlující faktory a osvojit si nové metody překonání silné, ochromující úzkosti,
- proberte s pacientem, které události, myšlenky nebo pocity předcházely záchvatu úzkosti,
- veďte ho k uvědomění si toho, co předcházelo v případech úspěšného zvládnutí nervozity úzkosti,
- vytvořte seznam zdrojů/osob včetně dostupných „horkých linek“, nebo krizových pracovníků, poskytujících pomoc nepřetržitě/ve vymezených hodinách,
- doporučte nemocného vypracování programu cvičení/činnosti, což může pomoci ke snížení úzkosti díky zmírnění tenze,
- pomozte mu s nácvikem dovedností (uvědomování si negativních myšlenek, říci „dost“ a nahradit je pozitivní myšlenkou, směřující k odstranění negativního myšlení, mírné fobie lépe odpovídají na behaviorální léčbu,
- využijte metody hraní rolí nebo vizualizace očekávaných příhod, modlitby/meditace k vytvoření předpokladů pro lepší zvládnutí situací provokujících úzkost,
- věnujte pozornost medikaci a interakcím léků s volně prodejnými prostředky, alkoholem, prodiskutujte vhodné nahrazení léku, změnu dávkování nebo časový posunutí dávky, aby se zmírnily vedlejší účinky,
- odešlete pacienta k lékaři, odpovědnému za farmakoterapie/změnu preskripce (k početným lékům, jejich vedlejší účinky zahrnují úzkostné příznaky, patří aminofylin, teofylin, anticholinergika, dopamin, levodopa, salicyláty a steroidy),
- odešlete pacienta na individuální/skupinovou terapii pro nemocné trpící chronickou úzkostí.
Obranné zvládání zátěže (00071)
Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže
Třída 2: Reakce na zvládání zátěže
Definice: Stav, kdy jedinec opakovaně projevuje falešně pozitivní sebehodnocení na základě sebeobrany proti pociťovanému ohrožení vlastní sebeúcty.
Určující znaky:
- popírání zřejmých problémů,
- popírání zřejmých slabostí,
- potíže v navazování vztahů,
- potíže při vnímání reality,
- potíže udržet si vztahy,
- grandióznost (velkolepost),
- nepřátelský smích,
- přecitlivělost ke kritice,
- přecitlivělost k podceňování,
- nedokončení terapie,
- nedokončení ošetření,
- nedostatečná participace při terapii,
- nedostatečná participace při ošetření,
- projekce (promítnutí svých vlastností do jiných osob) viny,
- projekce odpovědnosti,
- racionalizace (zdůvodňování) neúspěchu,
- překrucování reality,
- zesměšňování jiných,
- nadřazený postoj vůči druhým.
Související faktory:
- konflikt mezi vnímáním sebe sama a systémem hodnot,
- nedostatečný podpůrný systém,
- strach ze selhání,
- strach z ponížení,
- strach z represí (odvetných opatření),
- nedostatečná odolnost,
- nízká úroveň důvěry v blízké osoby,
- nízká úroveň sebedůvěry,
- psychická nejistota,
- nerealistická očekávání od sebe sama.
Ošetřovatelská intervence:
- Určete, co charakterizuje jeho jednání, aby bylo více zřejmé, jak ovlivňuje současnou situaci,
- doveďte pacienta k poznání, že je nutno změnit způsob řešení problémů,
- posuďte, do jaké míry pacient chápe současnou situaci a jaká je jeho vývojová úroveň,
- vysvětlete pravidla léčby a důsledky případné nespolupráce,
- dejte pacientovi příležitost k pozitivní interakci s ostatními, aby se zvýšila jeho sebeúcta.
Neefektivní zvládání zátěže (00069)
Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže
Třída 2: Reakce na zvládání zátěže
Definice: Neschopnost zformulovat platné vyhodnocení stresorů, nesprávný výběr praktikovaných reakcí anebo neschopnost používat dostupné zdroje.
Určující znaky:
- změna v obvyklých komunikačních vzorcích,
- snížené užívání sociální podpory,
- destruktivní chování vůči druhým,
- destruktivní chování vůči sobě,
- potíže s organizováním informací,
- únava,
- vysoký výskyt onemocnění,
- neschopnost přistupovat k informacím,
- neschopnost naplňovat základní potřeb,
- neschopnost naplňovat očekávání od určité role,
- nedostatečné řešení problémů,
- slabá koncentrace,
- neschopnost zavolat pomoc,
- neschopnost zvládat zátěž,
- rizikové jednání,
- narušený vzorec spánku,
- abúzus látek,
- užívání forem zvládání zátěže, které překáží adaptivnímu chování.
Související faktory:
- porucha ve vzorci vyhodnocení hrozby,
- porucha ve vzorci uvolnění napětí,
- genderové rozdíly ve strategiích zvládání zátěže,
- vysoký stupeň ohrožení,
- neschopnost uchovat adaptivní energie,
- nedostatečná úroveň důvěry ve schopnosti zvládat zátěž,
- nedostatečná úroveň vnímání kontroly,
- nedostatečná příležitost připravit se na stresor,
- nedostatečné zdroje, které jsou k dispozici,
- nedostatečná sociální podpora způsobená vlastnostmi vztahů,
- krize při dospívání,
- situační krize,
- psychická nejistota.
Ošetřovatelská intervence:
- dejte pacientovi příležitost k pozitivní interakci s ostatními, aby se zvýšila jeho sebeúcta,
- projevte vstřícnost a respekt, neohrožující sebepojetí pacienta a posilující jeho sebeúctu,
- zhodnoťte schopnost rozumět různým událostem a realisticky vyhodnotit situaci,
- zaznamenejte způsob řeči a komunikace,
- povšimněte si hladiny úzkosti a schopnosti zvládat úkoly z dlouhodobějšího hlediska,
- zhodnoťte jeho schopnost rozhodovat se,
- oslovujte pacienta jménem. Všimněte si, jak reaguje na oslovení. Užívání pacientova jména podporuje jeho uvědomování
si a oceňování vlastní individuality.
si a oceňování vlastní individuality.
Oslabené zvládání zátěže v rodině (00074)
Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže
Třída 2: Reakce na zvládání zátěže
Definice: Obvykle podporující primární osoba (člen rodiny, důležitá blízká osoba nebo blízký přítel) poskytuje nedostatečnou, neefektivní nebo oslabenou podporu, útěchu pomoc nebo povzbuzení, které může klient potřebovat ke zvládání nebo zdokonalení adaptivních úkolů spojených s jeho zdravotním problémem.
Určující znaky:
Objektivní:
- důležitá blízká osoba se snaží být nápomocná, ale s neuspokojivými výsledky,
- důležitá blízka osoba se snaží poskytovat podporu, ale s neuspokojivými výsledky,
- důležitá blízká osoba se chová ochranářsky, způsobem neodpovídajícím schopnostem klienta,
- důležitá blízká osoba se chová ochranářsky, způsobem neodpovídajícím potřebám klienta z hlediska jeho autonomie,
- důležitá blízká osoba vstupuje do omezené osobní komunikace s klientem,
- důležitá blízká osoba se odtahuje od klienta.
Subjektivní:
- klient si stěžuje na reakci důležité osoby na jeho zdravotní problém,
- klient vyjadřuje obavy ohledně reakce důležité osoby na jeho zdravotní problém,
- důležitá blízká osoba vyjadřuje nedostatečné pochopení, které neodpovídá podpůrnému chování,
- důležitá blízká osoba popisuje starost ohledně osobní reakce (např. strach, očekávání, smutek, pocit viny) vůči potřebám klienta.
Související faktory:
- současně existující situace ovlivňující důležitou blízkou osobu,
- vývojová krize, které důležitá blízká osoba může čelit,
- vyčerpání schopnosti podpory ze strany důležitých blízkých osob,
- neadekvátní informace dostupné primární osobě,
- neadekvátní chápání informací primární osobou,
- nesprávné informace získané primární osobou.
Ošetřovatelská intervence:
- zjistěte chování v rodině/kontakty mezi jejími příslušníky v době před onemocněním, aby byl záznam výchozí stav pro srovnání,
- diskutujte o tom, jak rodina vnímá situaci, představy/očekávání pacienta i rodiny mohou být nerealistické,
- posuďte ochotu členů rodiny podílet se na péči o pacienta,
- navažte a udržujte spojení s dostupnými členy rodiny, vytvořte terapeutický vztah a podporujte řešení směřující ke zvládnutí problémů,
- uznejte obtížnost situace pro rodinu, zmírněte sebeobviňování/pocity viny.
Neschopnost zvládat zátěž v rodině (00073)
Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže
Třída 2: Reakce na zvládání zátěže
Definice: Chování primární osoby (člena rodiny, důležité blízké osoby nebo blízkého přítele), které zhoršuje její schopnosti a schopnosti klienta efektivně řešit úkoly důležité pro přizpůsobení se kterékoliv z těchto osob zdravotnímu problému.
Určující znaky:
- opuštění (místa, věci, osoby),
- agrese,
- agitovanost,
- pokračování v běžné činnosti bez ohledu na potřeby klienta,
- vývoj k závislosti klienta,
- deprese,
- útěk,
- ignorování klientových potřeb,
- překrucování reality týkající se klientova zdravotního problému,
- chování rodiny škodlivé pro duševní pohodu,
- hostilita,
- narušení individualizace,
- narušená restrukturalizace smysluplného života dané osoby,
- intolerance,
- nedbalá péče o klienta z hlediska jeho základních lidských potřeb,
- zanedbávání/opomíjení vztahů s dalšími členy rodiny,
- dlouhodobá přehnaná obava o klienta,
- psychosomatické projevy,
- odmítání (nemoci, nemocného),
- přebírání chorobných příznaků klienta.
Související faktory:
- svévolné nakládání s odporem rodiny vůči léčbě,
- rozdílné způsoby zvládání zátěže z hlediska přístupu k adaptivním úkolům důležitou blízkou osobou a klientem,
- rozdílné způsoby zvládání zátěže mezi důležitými blízkými osobami,
- vysoce ambivalentní rodinné vztahy,
- důležitá blízká osoba s chronicky nevyjádřenými pocity (pocit viny, úzkost, hostilita, zoufalství)
Ošetřovatelská intervence:
- posuďte, jakých informací se rodině dostalo a nakolik je pochopili,
- prodiskutujte, jak rodina pohlíží na situaci, očekávání pacienta i členů rodiny mohou být v rozporu s realitou,
- veďte rodinu k oživení schopností, jak zvládnout současnou situaci,
- veďte je k tomu, aby si uvědomili „kdo má problém“ a kdo je odpovědný za jeho řešení, vyhněte se určování viny,
- poznejte současné chování členů rodiny,
- diskutujte o tom, jak rodina vnímá situaci,
- zaznamenejte další faktory stresující rodinu (např. finanční potíže), doporučte jim kam se obrátit.
Snaha zlepšit zvládání zátěže v rodině (00075)
Doména 9: Zvládání zátěže/tolerance zátěže
Třída 2: Reakce na zvládání zátěže
Definice: Vzorec zvládání adaptivních úkolů primární osobou (členem rodiny, důležitou blízkou osobou nebo blízkým přítelem), jež je zainteresována na klientově zdravotním problému, který postačuje pro zdraví a růst ohledně sebe sama a ve vztahu ke klientovi a který lze posílit.
Určující znaky:
- volí zážitky, které optimalizují wellness,
- jedinec vyjadřuje zájem o navázání kontaktu s jinými, kteří zažili podobnou situaci,
- důležitá blízká osoba se pokouší popsat dopad krize na růst,
- důležitá blízká osoba se snaží obohatit životní styl,
- důležitá blízká osoba se snaží zlepšit zdraví.
Související faktory: (nejsou uvedeny v publikaci)
Ošetřovatelská intervence:
- posuďte individuální situaci a aktuální stadium růstu/pozitivního vývoje rodiny.
- věnujte dostatek času hovoru s rodinou a prodiskutování jejich názoru na situaci,
- poskytněte model role, s níž se rodina může identifikovat,
- vytvořte vztah s rodinou, který by posílil pozitivní směřování.
Úzkost ze smrti (00147)
Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže
Třída 2: Reakce na zvládání zátěže
Definice: Vágní nelehký pocit diskomfortu nebo děsu vytvořený vnímáním skutečného nebo imaginárního ohrožení něčí existence.
Určující znaky:
- uvádí obavy z přepracování pečovatele,
- uvádí hluboký smutek,
- uvádí strach z rozvoje nevyléčitelného onemocnění,
- uvádí strach ze ztráty duševních schopností v období umírání,
- uvádí strach z bolesti spojené s umíráním
- uvádí strach z předčasné smrti,
- uvádí strach z prodlužovaného umírání,
- uvádí strach z utrpení spojeného s umíráním,
- uvádí strach z procesu umírání,
- uvádí negativní myšlenky spojené se smrtí a umíráním,
- uvádí obavy nad dopadem vlastní smrti na důležité blízké osoby.
Související faktory:
- předvídání nepříznivých následků celkové anestezie,
- předvídání dopadu smrti na druhé,
- předvídání bolesti,
- předvídání utrpení,
- vyrovnávání se s faktem nevyléčitelného onemocnění,
- diskuze na téma smrti,
- zkušenost s procesem umírání,
- zkušenost s blízkostí smrti,
- neakceptování vlastní smrtelnosti,
- pozorování související se smrtí
- vnímání blízkosti smrti,
- nejistota ohledně setkání se s vyšší mocí,
- nejistota ohledně existence vyšší moci,
- nejistota ohledně života po smrti,
- nejistá prognóza.
Ošetřovatelská intervence:
- povšimněte si fyzického/postoje a jejich dopad na současnou situaci,
- zpřesněte současnou znalost situace, aby bylo možno odhalit mylné představy, nedostatek informací a další související záležitosti,
- aktivně vyslechněte poznámky o pocitu izolace/odloučení,
- vytvořte vstřícný a důvěryplný vztah,
- povězte mu o normálnosti pocitů a individuálního smutku,
- podporujte pacientovy snahy učinit realistické kroky a proměnit plány v činy.
Neefektivní popírání (00072) [neefektivní popírání skutečnosti]
Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže
Třída 2:Reakce na zvládání zátěže
Definice: Vědomý nebo nevědomý pokus popřít znalost nebo význam události za účelem snížení úzkosti anebo strachu, vedoucí ke zhoršení zdraví.
Určující znaky:
- vytěsňuje strach z dopadu zdravotního stavu,
- vytěsňuje zdroj příznaků a jiné orgány,
- vytěsňuje nevhodné pocity,
- nepřipouští si strach ze smrti,
- nepřipouští si strach z invalidity,
- nevnímá osobní relevantnost nebezpečí,
- nevnímá osobní relevantnost symptomů,
- používá zlehčující komentáře, když hovoří o stresujících událostech,
- minimalizuje symptomy,
- odmítá zdravotní péči,
- není schopen přiznat si dopad onemocnění na život,
- používá domácí prostředky/praktiky k léčení.
Související faktory:
- úzkost,
- strach ze smrti,
- strach ze ztráty autonomie,
- strach ze separace,
- nedostatek kompetentnosti při používání efektivních mechanizmů zvládání zátěže,
- nedostatečná kontrola nad životní situací,
- nedostatek emoční podpory od druhých,
- velký stres,
- hrozba neadekvátnosti při potýkání se silnými emocemi,
- hrozba nepříjemné reality.
Ošetřovatelská intervence:
- rozpoznejte situační krizi/problém a způsob, jakým pacient vnímá situaci,
- určete stádium a stupeň popření,
- zaregistrujte pacientovy poznámky o vlivu nemoci/problému na životní styl,
- vytvořte důvěryplný vztah mezi sestrou a pacientem, použijte terapeutických komunikačních dovedností naslouchání a výroků v první osobě,
- poskytněte bezpečné, vlídné prostředí,
- vyhýbejte se souhlasu s nepřesnými tvrzeními/dojmy, aby nedocházelo k utvrzování falešné reality.
Strach (00148)
Doména 9: zvládání/tolerance zátěže
Třída 2: Reakce na zvládání zátěže
Definice: Reakce na vnímání ohrožení, které je vědomě rozpoznáno jako nebezpečí.
Určující znaky:
- uvádí nebezpečí,
- uvádí obavy,
- uvádí strach,
- uvádí sníženou sebejistotu,
- uvádí děs,
- uvádí vzrušení,
- uvádí zvýšené napětí,
- uvádí trému,
- uvádí paniku,
- uvádí hrůzu,
Kognitivní:
- snížená schopnost učit se,
- snížená schopnost řešit problémy,
- snížená produktivita,
- identifikuje předmět strachu,
- podnět je vnímán jako ohrožení,
Behaviorální:
- útočné chování,
- vyhýbavé chování,
- impulzivnost,
- zvýšená ostražitost,
- zúžené zaměření na zdroj strachu,
Fyziologické:
- nechutenství,
- průjem,
- sucho v ústech,
- dyspnoe,
- únava,
- zvýšené pocení,
- zrychlený pulz,
- zrychlené dýchání,
- zvýšený krevní tlak,
- napětí svalů,
- nauzea,
- bledost,
- rozšířené zornice,
- zvracení.
Související faktory:
- přirozené (např. náhlý hluk, výška, bolest, ztráta fyzické pohody),
- vrozené spouštěče (neurotransmitery),
- jazyková bariéra,
- naučená reakce (např. podmínky, přijímání vzorů nebo identifikace s jinými),
- stimuly navozující fobii,
- zhoršené smyslové vnímání (zejména sluch a zrak),
- oddělení od podpůrného systému v potenciální stresující situaci (např. hospitalizace, nemocniční procedury),
- neobeznámenost s prostředím.
Ošetřovatelská intervence:
A) Posoudit stupeň a reálnost hrozby pociťované pacientem:
- zjistěte, jak pacient/jeho blízcí vnímají, k čemu dochází a jak to ovlivňuje jejich život,
- povšimněte si stupně ochromení strachem (např. „strachem ztuhlý“, neschopnost zapojit se do potřebných činností),
- srovnejte slovní a mimoslovní odpovědi a posuďte, zda se shodují a zda nedochází k mylnému pohledu na situaci,
- pátrejte po projevech popření/deprese,
- zjistěte případné smyslové poruchy (např. postižení sluchu), které mají vliv na smyslové vnímání a interpretaci okolí,
- všimněte, nakolik je pacient soustředěn a kam upírá pozornost,
- analyzujte subjektivní prožitky líčené pacientem (může jít o bludy nebo halucinace),
- buďte ve střehu a vždy pečlivě zkoumejte, zda nehrozí násilné chování,
- vyšetřete základní fyziologické parametry/fyziologickou odpověď,
- posuďte dynamiku rodiny.
B) Pomozte pacientovi/jeho blízkým zvládnout strach/poradit si se situací:
- buďte pacientovi nablízku nebo zařiďte, aby s ním někdo stále byl, pocit opuštění může exacerbovat strach,
- naslouchejte pacientovi, aktivně naslouchejte jeho obavám,
- poskytněte ústně i písemné informace, mluvte v jednoduchých větách a konkrétních termínech, usnadněte pochopení a zapamatování si informací,
- uznejte normálnost strachu, bolesti, zoufalství a „dovolte“ nemocnému přiměřeně/volně vyjádřit city,
- dejte příležitost k otázkám a upřímně je zodpovězte, nepolemizujte s tím, jak pacient vnímá situaci, omezte konflikty, protože strach má negativní dopad na racionální uvažování,
- podporujte pacienta v kontrole nad sebou samým, nakolik je to možné, a akceptujte to, že v určitých věcech toho není schopen (posílení dominantního chování),
- povzbuzujte nemocného ke kontaktu s vrstevníky, kteří s úspěchem prošli podobnou strachuplnou situací, vzniká tak model role a kromě toho pacient ochotněji uvěří někomu, kdo prožil něco podobného.
C) Veďte pacienta k vypracování vlastních odpovědí při řešení problémů:
- uznejte užitečnost strachu v péči o vlastní osobu,
- dejte najevo, že pacient je tím, kdo je odpovědný za řešení /podpořte ho tím, že vaše pomoc zůstane dostupná, posilujte jeho smysl pro kontrolu nad věcmi,
- určete vnitřní/zevní zdroje pomoci (např. uvědomění si situace, využívání dříve osvědčených dovedností, blízké osoby schopné poskytnout podporu,
- vysvětlete pacientovi potřebné postupy na takové úrovni, aby byl schopen je pochopit a realizovat (příliš mnoho informací ho může uvrhnout do zmatku),
- dle vhodnosti vysvětlete vztah mezi nemocí a příznaky,
- zkontrolujte užívání léků proti úzkosti a zdůrazněte nutnost jejich braní přesně dle předpisu.
D) Posílení zdraví (poučení/instrukce před propuštěním):
- podporujte plánování uskutečňování kroků,
- naučte pacienta (a pomozte mu), aby připravil program cvičení (v rámci svých možností), ten poskytuje zdraví únik
pro energii vytvářenou strachem a podporuje uvolnění,
pro energii vytvářenou strachem a podporuje uvolnění,
- pobízejte pacienta (a pomozte mu), aby připravil program cvičení (v rámci svých možností), ten poskytuje zdraví únik
pro energii vytvářenou strachem a podporuje uvolnění,
pro energii vytvářenou strachem a podporuje uvolnění,
- vhodně reagujte na případné smyslové postižení (např. mluvte jasně a zřetelně, pomáhejte dotyky),
- dle indikace doporučte podpůrné skupiny, veřejné organizace, poskytněte další pomoc při individuální potřebě.