Osetrovatelsky_proces_a_potreby_cloveka
13.1 Faktory ovlivňující potřebu jistoty a bezpečí
13.1 Faktory ovlivňující potřebu jistoty a bezpečí
A) Biologicko-fyziologické faktory (např. věk, funkce orgánových systémů, intaktní tělesná struktura, adaptační mechanismy, způsoby zvládání stresových situací)
Věk a vývojové stádium hrají v potřebě jistoty a bezpečí velkou roli:
Novorozenec a kojenec: toto období je charakteristické úplnou závislostí dítěte na matce. Matka je pro něj zdrojem jistoty
a bezpečí, dítě vyžaduje těsný kontakt. Dlouhodobé neuspokojení těchto potřeb způsobuje u dětí psychickou deprivaci,
která může být v pozdějším věku příčinou psychických poruch. Nejčastěji je dítě odloučeno od matky v případě hospitalizace, kdy v nemocničním zařízení matka není přítomna, dále pak umístění dětí v kojeneckých či dětských domovech.
a bezpečí, dítě vyžaduje těsný kontakt. Dlouhodobé neuspokojení těchto potřeb způsobuje u dětí psychickou deprivaci,
která může být v pozdějším věku příčinou psychických poruch. Nejčastěji je dítě odloučeno od matky v případě hospitalizace, kdy v nemocničním zařízení matka není přítomna, dále pak umístění dětí v kojeneckých či dětských domovech.
Batole: toto období je charakteristické tím, že se dítě začíná osamostatňovat. Matka je ale i v tomto období hlavním zdrojem jistoty a bezpečí.
Předškolní věk: Dítě v tomto období často navštěvuje mateřskou školu či jím podobné zařízení. Vznikají první přátelství,
ty jsou ale ve většině případů přelétavá a nestálá. V životě takto starého dítěte stále hraje největší roli rodina, členové rodiny jsou stále nejsilnější sociální skupinou, která dítě ovlivňuje a právě rodina je pro dítě pocit bezpečí a jistoty.
ty jsou ale ve většině případů přelétavá a nestálá. V životě takto starého dítěte stále hraje největší roli rodina, členové rodiny jsou stále nejsilnější sociální skupinou, která dítě ovlivňuje a právě rodina je pro dítě pocit bezpečí a jistoty.
Školní věk: Toto období je výrazným mezníkem v životě dítěte. Velký význam má to, že dítě nastupuje do školy, to znamená, že autorita rodičů se rozšiřuje na autoritu učitelů. Dítě poznává nové jedince, navazuje přátelství. Čekají ho nové povinnosti. Pokud se dítě ocitne pod nátlakem neadekvátních požadavků ze strany rodiče nebo nesprávným pedagogickým přístupem ze strany učitele, může dítě pociťovat velkou nejistotu.
Starší školní věk (puberta): toto období je charakteristické pro velkou citovou disbalanci. Dítě v tomto období hledá jistou
a bezpečí v rodině, pokud jej v rodině nenajde, začne je hledat u svých vrstevníků. Je zde riziko toho, že se stane součástí party, která má asociální chování.
a bezpečí v rodině, pokud jej v rodině nenajde, začne je hledat u svých vrstevníků. Je zde riziko toho, že se stane součástí party, která má asociální chování.
Adolescence: V tomto období je ve většině případů spjata jistota a bezpečí s úspěchy ve studiu a zaměstnání. Velkou roli hrají i dobré vztahy s partnerem, v rodině, na pracovišti.
Období dospělosti: Potřeba jistoty a bezpečí je v tomto období spjata s rodinným zázemím, dobrými přátelskými vztahy, dobrým zdravotním stavem a zaměstnáním.
Stáří: V tomto období je pro pocit jistoty a bezpečí hlavní několik faktorů, a to zda je člověk soběstačný, důležitou roli hraje zdravotní stav, dále to jestli žije s rodinou, má dostatek financí apod.
B) Psychicko- duchovní faktory (např. integrita osobnosti, láska, sounáležitost, vážnost, úcta)
V této oblasti jsou důležité vlastnosti člověka, vlohy, schopnosti, osobnost člověka a jeho temperament. To, zda je člověk spíše introvert nebo extrovert hraje velkou roli. Introvertní člověk bude pocit jistoty a bezpečí hledat podstatně hůř než člověk, který je založený spíše extrovertně.
Emocionální labilita – stabilita budou pro potřeby bezpečí jistoty určující. Emocionálně labilní člověk získávat pocit jistoty
a bezpečí problematicky v časově mnohem delším období než např. extrovert.
a bezpečí problematicky v časově mnohem delším období než např. extrovert.
Sebekoncepce a sebeúcta vyjadřují vztah člověka k sobě samému, k vnitřnímu sama sebe. Člověk s narušenou sebekoncepcí je nejistý, úzkostlivý. Pozitivní emocionální stavy (radost, spokojenost) a vztahy, jako je láska, přátelství jsou významným zdrojem jistoty a bezpečí.
C) Sociálně-kulturní faktory (např. socializace, postavení v práci, rodině, společnosti, hodnotový systém, role, mezilidská vztahy)
Do těchto faktorů patří socializace (proces, kdy se člověk začleňuje do společnosti), který má pro další vývoj člověka zásadní význam. Zvlášť období kojenecké a batolecí je pro uspokojování potřeby jistoty a bezpečí určující.
Vztah mezi matkou a dítětem, míra uspokojování potřeby lásky, jistoty a bezpečí jsou podmínkou pro bezproblémové navazování sociálních vztahů v dětském věku i v dospělosti. V odborné literatuře se v poslední době stále více zdůrazňuje důležitost osobnosti matky a jejího výchovného působení. Je důležité, aby probíhalo adekvátní plnění rolí (dcera, syn, matka, student). Pokud plnění rolí neprobíhá adekvátně je nasnadě, že člověk prožívá strach, úzkost a pocit jistoty a bezpečí nemůže být přítomen.
Postavení člověka v zaměstnání, v rodině, spokojenost nebo nespokojenost s plněním rolí jsou dalším sociálně kulturním faktorem, který má význam pro pocit jistoty a bezpečí. Adekvátní plnění role (matky, živitele rodiny, sestrou, zdravotnickým záchranářem, porodní asistentkou atd.) navozuje pocit spokojenosti, potřebnosti a ovlivňuje pozitivně sebekoncepci člověka. Problematické plnění role zasahuje oblast sebekoncepce, navozuje pocity strachu, úzkosti a nejistoty. S plněním pracovní role každého člověka je spojeno finanční ohodnocení, ekonomické zajištění rodiny, což jsou další faktory ovlivňující uspokojování potřeby jistoty a bezpečí.
D) Faktory životního prostředí (např. příroda jako celek, industrializace – technika, chemie, záření atd.)
Životní podmínky jsou základním faktorem jistoty a bezpečí. Životní prostředí je svět, ve kterém žijeme, který nám poskytuje prostředky k existenci. Vlivem industrializace, zhoršení životního prostředí, ale i vlivem turistiky se svět se stává díky lidem nebezpečný a zpětně pro lidi škodlivý. To, kde žijeme, ovlivňuje náš život a tedy i pocit jistoty a bezpečí. V dnešní době nás nejčastěji ohrožují riziko kontaminací životního prostředí různými chemikáliemi, živelné katastrofy apod.
Nebezpečí, která v současnosti ohrožují člověka:
- riziko z využívání jaderné energie,
- riziko kontaminace životního prostředí chemikáliemi, biologickými látkami,
- stoupá počet drogově a alkoholových závislostí a s ním stoupající počet zanedbaných lidí, žijících na okraji společnosti.