Osetrovatelsky_proces_a_potreby_cloveka
12.1.3 Dolometrie – měření bolesti
12.1.3 Dolometrie – měření bolesti
Měření bolesti neboli dolometrie má k dispozici řadu různých metod. Patří sem jednak metody fyziologické, jednak psychologické.
Do skupiny fyziologického měření bolesti patří metody měření evokovaných potenciálů, svalového napětí
a zjišťování autonomní nervové činnosti.
a zjišťování autonomní nervové činnosti.
Do skupiny psychologického hodnocení patří zejména chování pacienta, metody sebehodnocení to znamená posuzování bolesti pacientem využitím hodnotících škál, dotazníků a standardizovaných psychologických testů.
a) Fyziologické měření bolesti
Evokované potenciály jsou elektrické signály, které vycházejí z mozku v odpovědi na senzorické podněty. Jde o zjištění podobná, s nimiž se setkáváme při zjišťování elektroencefalografu. Rozdíl je v tom, že se měří elektrické potenciály jen v místech mozku, kde se soustřeďuje aktivita přicházející z daného receptoru. Zjistilo se, že tyto údaje souhlasí se subjektivním hodnocení bolesti. Mají však omezenou působnost. Měření svalového napětí elektromyografií se použilo při měření bolesti. Zjistilo se, že u některých pacientů se toto napětí při výskytu bolesti zad enormně zvyšuje, u jiných naopak snižuje. Nyní se ukazuje, že elektromyografie je vysoce problematickým způsobem měření bolesti.
b) Psychologické metody měření bolesti, hodnotící škály
Psychologové se v kontaktu s pacientem snaží odpovědět na tyto otázky:
- kde to bolí, lokalizace bolesti,
- jak moc to bolí, intenzita bolesti,
- kdy to bolí, časový průběh bolesti,
- jak to bolí, kvalita bolesti,
- jak se dá daná bolest zmírnit, případně co bolest zhoršuje, terapie a psychoterapie bolesti.
Škály na hodnocení bolesti hodnotí intenzitu bolesti, což je jeden z nejvíce subjektivních aspektů bolesti.
Tyto škály nabízejí několik výhod:
- jednoduché na použití,
- zaberou málo času,
- odhalí problémy, kdy je potřeba pečlivější vyšetření,
- když se používají před a po intervenci ke snížení bolesti, pomohou zjistit, zda byla intervence účinná.
Existuje mnoho druhů hodnotících škál, jak uvádí, před výběrem hodnotící škály je důležité zvážit u pacienta věk, zrak, schopnost číst a schopnost porozumět škále.
Škála hodnotící intenzitu bolesti
Neverbálně se může bolest hodnotit u pediatrických pacientů a u dospělých, kteří mají problémy s jazykem dané země.
Běžná hodnotící škála se skládá z šesti různých obličejů, kdy na začátku škály je usmívající se obličej a na konci škály zamračený, plačtivý obličej. Při použití této škály je důležité pacientovi vysvětlit, že každý obličej znamená osobu s progresivně horší bolestí. Pacienta požádáme, aby vybral obličej, který nejlépe vyjadřuje jeho pocity.
Vizuálně analogová škála
Je nejrozšířenější metodou numerického hodnocení intenzity bolesti. Pomocí této škály hodnotí pacient intenzitu popisované bolesti na horizontální úsečce, na níž jsou číslice od 0 do 10. Číslice 0 odpovídá nulové bolesti a číslice 10 maximální bolesti, kterou si pacient dokáže představit. Nejvyšší přípustná hodnota bývá VAS 3, takže na VAS 4 je nutno léčebně reagovat. Hodnocení je prováděno také v závislosti na pohybu pacienta, kdy při pohybu často stoupá i pacientova bolest. Pomocí této hodnotící škály hodnotíme i účinnost léčby bolesti. Kdy zhodnotíme bolest před a po zahájení léčby. Pacienta je nutno poučit, že má udělat značku v místě úsečky, která určuje intenzitu jeho bolesti. Je důležité mít na zřeteli, že pro některé pacienty může být tato škála příliš abstraktní.
Číselná hodnotící škála
Číselná škála je zřejmě nejčastěji používaná škála k hodnocení bolesti. Lze ji požívat verbálně, kdy pacient zhodnotí svoji bolest číslem od 0 do 10, kdy 0 znamená žádná bolest a 10 nejhorší představitelná bolest. Tuto škálu lze použít i jako vertikální nebo horizontální úsečku s popisnými slovy a čísly. Většina pacientů považuje tuto škálu za rychlou
a jednoduchou.
a jednoduchou.
Slovně popisná škála
U této hodnotící škály pacient vybere popis své bolesti ze seznamu přídavných jmen. Bolest je: žádná, protivná, nepříjemná, hrozná, strašná a agonizující. Tato škála je stejně jako číselná škála rychlá a jednoduchá. Má, ale několik nevýhod: omezuje pacientovy možnosti, pacienti mají tendenci vybírat spíše střední hodnocení bolesti, než extrémní popisy a někteří pacienti nemusí rozumět všem přídavným jménům.
McGillský dotazník bolesti
Tento dotazník hodnotí mnoho dimenzí neuropatické bolesti. Dotazník zahrnuje dvacet kategorií popisu bolesti
ve skupinách: senzorické složky, afektivní složky, jeden hodnotící komponent a různé pojmy. Stupnice od 0 do 5 umožňuje pacientovi vyjádřit intenzitu bolesti. Nákres lidského těla zepředu a zezadu dovoluje pacientovy bolest lokalizovat.
ve skupinách: senzorické složky, afektivní složky, jeden hodnotící komponent a různé pojmy. Stupnice od 0 do 5 umožňuje pacientovi vyjádřit intenzitu bolesti. Nákres lidského těla zepředu a zezadu dovoluje pacientovy bolest lokalizovat.
Tento dotazník je k dispozici v krátké a dlouhé verzi. Krátká verze používá 15 popisujících slov a její použití trvá méně než
5 minut. Dlouhá verze dotazníku obsahuje 78 popisujících slov a její použití trvá zhruba 20 minut. McGillský dotazník se může používat jako základní zhodnocení i jako pravidelné vyšetření. Nekvantifikuje pacientovu bolest a není vhodný pro časté hodnocení bolesti.
Průvodce k hodnocení bolesti (Paint assessment guide)
Dotazník je poněkud zdlouhavý, ale může pomoci sesbírat důležité informace o celkovém prožitku pacientovy bolesti. Tyto dotazníky se můžou lišit v každém zdravotnickém zařízení.
Krátký inventář bolesti (Brief Pain Inventory)
Jako nástroje měření bolesti používáme dotazníky bolesti. K hodnocení bolesti je ve světě nejčastěji využíván dotazník Brief Pain Inventory (dále jen BPI). V České republice používáme zkrácenou formu BPI. V každodenní klinické praxi je třeba zvážit, zda jsou z hlediska léčby všechny získané informace relevantní a zda vyplňování dotazníku není pro pacienta zbytečnou zátěží. Představují určitý návod, jak pacientovi systematicky klást otázky, abychom pochopili jeho bolest, efekt zavedené léčby a vliv bolesti na jeho denní aktivity.
Neverbální projevy bolesti
Mezi neverbální projevy patří paralingvistické projevy (pláč, naříkání), mimické projevy, pohyby končetin, posturologické projevy (schoulení se, nahrbení), aktivita autonomního nervového systému (zrudnutí kůže, lapání po dechu). Mezi faktory ovlivňující bolest se řadí osobnostní rysy pacienta (emočně stabilní nebo naopak), dále si všímáme tolerance k bolesti, strachu a úzkosti, deprese, hysterie, ztráty orientace v nastalé bolestivé situaci.