Osetrovatelsky_proces_a_potreby_cloveka

11.2.1 Faktory ovlivňující vyprazdňování stolice

11.2.1 Faktory ovlivňující vyprazdňování stolice
 
 
A) Biologicko-fyziologické faktory (např. vývojové faktory, jídlo a pití, aktivita a pohyb, funkce zažívacího systému, nemoc atd.)

Věk
je určujícím faktorem při vyprazdňování střeva. Ovlivňuje nejen charakter vyprazdňování, ale zejména jeho kontrolu.
U batolat a mladších to je reflexní činnost.
Vyprazdňování patří mezi hygienické návyky a dítě si je osvojuje v období mezi prvním a druhým rokem života. Postupně se učí ovládat vyprazdňování vůlí.
Stáří mohou doprovázet určité změny, které mohou ovlivňovat vyprazdňování tlustého střeva (např. atonie hladké svaloviny tlustého střeva, snížený tonus břišních svalů nebo omezená kontrola zevních sfinkterů). V období stáří se u některých lidí objevují i těžší problémy s vyprazdňováním (např. inkontinence stolice). Jejich příčinou je snížená nebo ztráta tonu svěračů, omezení je ovládat vůlí.

Jídlo a pití
ovlivňují vyprazdňování stolice. Dostatečný objem potravy na zajištění objemu stolice a to hlavně vlákniny
a celulóza. Nepravidelné stravování nebo dietní chyba mohou narušit pravidelnou defekaci. Při větších ztrátách tekutin (průjem, zvracení) dojde ke vstřebání tekutin z natráveniny - stolice se zahustí.
Kořeněná jídla, bakteriální toxiny a různé jedy mohou dráždit GIT, vyvolat průjem a velkou plynatost.

Aktivita a pohyb
stimulují peristaltiku střev a tím usnadňují pohyb natráveniny tlustým střevem. Čím víc člověk cvičí, tím lepší svalový tonus zvýšený metabolismus. Nedostatek pohybu nebo hůř imobilita může narušit střevní peristaltiku a svěračů. Nedostatek pohybu, popř. imobilita člověka mají vážné následky pro vyprazdňování stolice.

Nemoc
ovlivňuje velmi často defekaci vlivem patologických stavů. Primárně se bude jednat o onemocnění tenkého a tlustého střeva, konečníku, např. Morbus Crohn, ulcerosní colitida, nádorová onemocnění, anální fisury, hemeroidy. Imobilizační syndrom ovlivňuje vyprazdňování stolice. Problémy s vyprazdňováním stolice mají imobilní, nesoběstační nemocní. Pocit studu brání přirozenému vyprazdňování, nedostatek soukromí vede k potlačení nucení na stolici a oddálení defekace. Vyprazdňování stolice ovlivňuje poranění míchy a hlavy, změněná pohyblivost, špatná funkce análních svěračů.
- Některými vedlejšími účinky léků je průjem nebo naopak zácpa (např. opiáty). Laxancia jsou léky stimulující aktivitu tlustého střeva a tím napomáhají vylučování. Některé léky změkčují stolici a ulehčují defekaci (např. Lactulosa). Jiné zpomalují peristaltiku a používají se k léčbě průjmu (např. Reasec).

- Anestézie a operační výkon (zvláště pokud se manipuluje se střevem) snižují, až zastavují motilitu střev, obnovení střevních pohybů může být v pooperačním období problematické a může vyústit až v pooperační ileus. Tento stav trvá obvykle 24-48 hodin. Pacienti pociťující bolest při defekaci často potlačují nucení na stolici a může tak vzniknout zácpa.

Z hlediska fyziologického zajišťuje pravidelné, přiměřené uspokojování potřeby vyprazdňování rovnováhu (homeostázu)
v organismu. Způsob uspokojení potřeby vyprazdňování je individuální. Každý jedinec má svojí optimální normu pro uspokojení potřeby vyprázdnění - někdo jednou denně, jiný i třikrát denně. Každý člověk má také určité nároky na intimitu, diskrétnost, respektování studu při vyprazdňování. Tento nárok je nejobtížnější poskytnout lidem upoutaným na lůžko.
 

B) Psychologické faktory (např. životní styl, osobnost člověka, sebepojetí, sebekoncepce, emocionální ladění atd.)

Vedle biologického hlediska vyprazdňování je nutné se zmínit i psychosociálním nástupu. Dostatečné vyprázdnění navozuje pocity libosti a spokojenosti, ale při nedostatečném pocitu je vyprazdňování provázeno somatickými obtížemi např. bolestí, nadýmáním atd. včetně negativních emočních stavů (např. napětí, nervozita, úzkost atd.).

Životní styl člověka
způsob výživy, pohybová aktivita mají vliv na vyprazdňování. Jak bylo uvedeno výše, příjem potravy, tekutin, pohybová aktivita jsou v úzké vazbě na vylučování stolice. Uspokojování potřeby vyprazdňování pozitivně ovlivňuje psychiku člověka, jeho náladu. Nácvik pravidelného, bezproblémového vyprazdňování je prevencí duševního napětí a stresu.

Osobnostní vlastnosti člověka
emociální labilita nebo stabilita ovlivňují střevní peristaltiku. Emocionálně labilní lidé mají zrychlenou střevní motilitu
a mohou trpět průjmy. U depresivních lidí je častá pomalá střevní peristaltika, která často vede k obstipaci (zácpě).

Strach, úzkost, stres
jako negativní emociální stavy zrychlují střevní peristaltiku. Vlivem psychického napětí mají někteří lidé časté nucení nejen na močení. Nedostatek soukromí, nebo samotný pocit nedokonalého vyprázdnění vede k nepříznivým psychickým reakcím - objevuje se úzkost, strach, stres. Tento nepříznivý duševní stav je dále zhoršován pocitem nedokonalého vyprázdnění.


C) Sociálně-kulturní faktory (např. tabulizace problému, diskrétnost, intimita, soukromí atd.)

Vyprazdňování stolice v soukromí je obecným pravidlem a zvyklostí ve všech kulturách. Civilizace a společenské konvence způsobily, že člověk chce být při defekaci sám. Pro většinu lidí je např. obtížné defekovat na společných záchodech, je-li
v blízkosti druhá osoba. Je proto pochopitelné, že nemocný, kteří jsou upoutáni na lůžko a musí defekovat na pokoji
v přítomnosti ostatních pacientů
, mají velké potíže s vyprazdňováním. Způsob uspokojování potřeby vyprazdňování vychází
z daných kulturních zvyklostí a naučených způsobů chování.
 

D) Faktory životního prostředí (např. bytové podmínky, úroveň hygieny atd.)
Úroveň hygieny a bytové podmínky ovlivňují kulturnost sociálních zařízení. Toalety ve veřejných prostorách, nemocnicích, restauracích, školách, jejich vybavení a estetická úroveň ovlivňují způsob uspokojování potřeby vyprazdňování.