Zaklady_pedagogiky_a_edukace_v_osetrovatelstvi

3.2 Vzdělání

3.2 Vzdělání
 
  
Vzdělání se může vysvětlovat jako výsledek procesu získávání vědomostí, intelektových schopností a praktických dovedností, rozvoje rozumové stránky osobnosti, jejího myšlení a paměti tzn. výsledek vzdělávání jako součásti výchovy v širším slova smyslu. Vzdělávání je výsledkem.
Vzdělávání je výsledkem harmonického procesu výchovy. Je výsledkem všech procesů a činností zaměřených k utváření člověka, spojených s jeho aktivitou, participací.
 
Vzdělání:
- v širokém významu - celý proces záměrného formování člověka, rozvoj jeho schopností,
- základní pedagogický pojem,
- rozumí se jím dosažený výsledek,
- konečný stav proměn dosahujících výchovou - výchovným pochodem.
 
Vzdělání je považováno za proces i stav, výchova za proces zahrnující všechny činnosti vychovatele nebo šíře všechny aktivity žáka, nebo jen ty činnosti vychovávaných, které vedou k vychovanosti na rozdíl od vzdělávání, které vede ke vzdělání.
  
Vzdělání má čtyři rozhodující vzájemně propojené prvky:
- za vzdělaného považujeme člověka, který rozumí hlavním jevům a dějům v přírodě a společnosti a který rozumí i sobě,
- člověka, který si osvojil pro život potřebné dovednosti,
- toho, kdo dává přednost hodnotnějšímu před méně hodnotným ve svých konkrétních postojích a zájmech,
- člověk, který má žádoucí tělesné, rozumové, citové i volní vlastnosti.
Učivo ve všech těchto 4 rozhodujících stránkách vzdělání, jež jsou cílem i výsledkem vyučování, se utváří ve vztahu k hlavním oblastem života člověka: k práci, sociálnímu životu, výchově dětí, zdraví a životnímu prostředí a volnému času.
 
Vzdělání:
Vzdělání jako výsledek výchovy vystupuje i jako cíl, program výchovy:
- proto je nutné vymezit, co rozumíme vzděláním, protože na tom závisí i další pojmová struktura,
- v některých pracích se vymezovalo jako soustava vědomostí, dovedností a návyků, tedy osvojených poznatků a činností,
- oddělovaly se vlastnosti, jako ukázněnost, a hodnoty (pravdomluvnost), jež si člověk osvojil = vychovanost,
- výchova ve směru k vychovanosti se soustředila na péči, dril, nátlak,…
- v tomto významu bylo vzdělání eticky neutrální - bylo nástrojem, jehož lze použít k prospěchu i ke škodě ostatních,
- je hodnotová orientace čl. součástí jeho vzdělání = závisí na tom, zda hodnoty jsou nedílně spjaty s poznáním, nebo je chápat odděleně,
- vzdělání v podobě osvojených poznatků a činností je hodnověrné a přijaté hodnoty mají podíl na osvojování poznatků a činností,
- vzdělání nemůžeme chápat jen jako nástroj, sestávající z osvojeného poznání a činnosti,
- určitá hodnotová orientace je nedílnou součástí vzdělání,
- v praxi vyučování prolínají hodnoty jeho cíli, obsahy i prostředky,
- při osvojování poznatků, činností a hodnot se pěstují v člověku také charakterové, citové a volní vlastnosti i vlastnosti tělesné a rozumové   (tyto vlastnosti - představivost, kritičnost apod. jsou často formulovány jako součást určitého pojetí a stupně vzdělání),
- vzdělání má v každém historickém období některé typické vlastnosti vyjadřující stálost (např. na gymnáziu vyučování cizímu jazyku, které přetrvalo až do poč. 20. století),
- má svou dynamiku probíhající v interakci s vývojem společenských potřeb, poznání a činnosti,
- dynamiku i z hlediska individuality, člověk neustále konfrontuje nabyté vzdělání se svými potřebami, novými poznatky a měnící se praxí,
- na předchozích stupních člověk buduje nové kognitivní, hodnotové a afektivní struktury, dotváří a mění své vzdělání podle životních situací,
- vzdělání má vymezenou kvalitu poměrem složek a úrovní vědomostí a dovedností, hodnot a vlastností,
- vzdělaný člověka je ten, který nabyl určité poměrně vysokého stupně vědomostí, dovedností a s nimi spojené hodnotové orientace i vlastností, a to v kvantitativním a kvalitativním smyslu,
- hranice vzdělání je historicky určena vývojem poznání, praxe i potřeb, přičemž vzdělání se na tomto vývoji aktivně podílí,
- vzdělání jak se dnes chápe, se vyznačuje především uceleností a hloubkou osvojeného poznání a činnosti,
- naučené poznatky se stávají vzděláním teprve tehdy, když dohromady tvoří soustavu - je to hlavně poznání souvislostí mezi jevy,
- podstatným znakem vzdělání je tedy přítomnost navzájem spojených kognitivních struktur historicky určeného rozsahu a hloubky, do nichž se začleňuje každý nový poznatek,
- dalším podstatným rysem vzdělání je hodnotová orientace, kdy člověk dává přednost v poznání i jednání hodnotnějšímu před méně hodnotným a tím podněcuje pozitivní vývoj společnosti,
- vzdělání člověka má v jednotě stránku kognitivní, operační a hodnotovou a má své vyjádření ve vlastnostech člověka,
základní funkce: přípravy pracovní, sociální, zdravotní, péče o výchovu dětí,
- ve všech těchto funkcích se projevuje účinek vzdělání, který je základ. Ukazatelem efektivnosti nákladů na vzdělání.