Zaklady_pedagogiky_a_edukace_v_osetrovatelstvi

10.3 Teorie osobnosti

10.3 Teorie osobnosti
 
  
Enviromentalistické teorie - enviromentalisté přeceňují význam učení, považují je za všemocné a přehlížejí význam dědičných dispozic. Typickým představitelem byl behaviorismus, psychologický směr koncipovaný jako věda o chování - zakladatelem byl J. B. Watson na počátku 20. století.
 
Nativistické teorie - předpokládají, že duševní vývoj je určen vrozenými dispozicemi a prostředí na něj nemá významnější vliv. Typickým představitelem je Freudova psychoanalýza.
 
Interakcionistické teorie - vysvětlují psychický vývoj jako výsledek vzájemného působení dědičných dispozic a vlivů prostředí. Představitelem je např. humanistická psychologie (vznikla r. 1956 v USA A. H. Maslow, Ch. Bühlerová a C. R. Rogers). Dle této teorie má člověk určitý vrozený potencionál, který je základem pro rozvoj osobnosti, ale i vlivy prostředí mají v psychickém vývoji svou úlohu.
 
Individualistické teorie - se odklánějí od zobecňujícího teoretického přístupu a zaměřují se spíše na individuální jedinečnost lidské osobnosti. Z toho vyplývá  důraz na sebeuvědomování a seberealizaci každého člověka.