Zaklady_pedagogiky_a_edukace_v_osetrovatelstvi

6.1 Základní pojmy v edukaci

6.1 Základní pojmy v edukaci
 
  
Edukant - je obecně označován kterýkoliv subjekt učení (žák, pacient instruovaný zdravotníkem atd.) je jedinec, na kterého je zaměřena edukační činnost.
 
Edukátor - je každý, kdo poskytuje informace, aktér (sestra, lékař, lektor, konzultant…) je člověk, který je aktivním producentem.
 
Edukační proces v ošetřovatelství bývá často součástí ošetřovatelského procesu, je to forma předání konkrétních informací konkrétnímu jednotlivci/skupině.
 
Edukační prostředí - prostředí, které působí na vztahy během učení, vzdělávání. Prostředí dělíme podle místa výuky - rodinné (prostředí doma - rodiče, děti, sourozenci…), školní (žáci, učitelé, další pracovníci ve škole), skupinové - podle velikosti skupiny rozlišujeme prostředí formální a neformální, profesní (zaměstnavatelé, zaměstnanci, nadřízení a podřízení a další), zdravotnické (pacienti, lékaři, ostatní zdravotničtí pracovníci), sportovní (sportovci, trenéři), vojenské (vojáci podle vojenské hodnosti), náboženské (věřící, duchovní), intimní (manželé, partneři).
 
Formy edukace - individuální, skupinová.
 
Druhy edukace - základní, komplexní, reedukační,
- základní - prvoedukace - edukant o problematice slyší poprvé,
komplexní - prostřednictvím edukačních kurzů,
reedukační - pokračující, navazující na předcházející vědomosti
 
Hlavní cíle edukace pacienta:
- zachovat zdraví a prevenci,
- dodržovat léčebný režim po dobu nemoci,
- minimalizovat komplikace onemocnění,
- zlepšit kvalitu života,
- vykonávat denní aktivity,
- činit informovaná rozhodnutí,
- podpořit pacientovu autonomii při rozhodování (Nemcová, Hlinková a kol., 2010).