Zaklady_pedagogiky_a_edukace_v_osetrovatelstvi
5.4 Intencionální prostředí výchovy
5.4 Intencionální prostředí výchovy
Intencionální prostředí výchovy = záměrně určené k výchově dětí:
Školní prostředí:
- prostředí školy ovlivňuje výchovu žáka,
- stačí si zodpovědět otázky - jaká škola je, jak v ní vystupují učitelé, žáci, jak se zde žák cítí,
-souvisí s klimatem školy - viz níže.
Sociální klima školy a školní třídy
Škola:
- klima školy - celkové ovzduší na škole, především typ řízení školy mají vliv na vztahy žáka a učitele.
Rozlišujeme:
a) autokratický typ řízení školy:
- ředitel vůči učitelům, učitelé ke svým žákům, usilují o maximální koncentraci moci, o autoritativní vytyčování cílů, určování úloh a jejich plnění třeba až do detailů,
- toto vše má za následek přílišný odstup učitele od žáků,
- učitel usiluje o bezpodmínečné ovládání třídy hlavně příkazy, zákazy, častým používáním trestů,
- vlastní mínění žáka bývá nevítané, často je potlačeno,
- u žáků pak častěji dochází k frustracím, pocitu křivdy, nespravedlnosti, strachu.
b) demokratický typ řízení školy:
- ředitel zaujímá k učitelům spíše pozici poradce, přenechává jim dostatek prostoru při plnění cílů, úkolů aj.,
- učitel se pak sám snaží pěstovat u žáků samostatnost, iniciativu a zodpovědnost, snaží se maximálně vyloučit příkazy, tresty,
- z tohoto potom plyne minimum frustrací, konfliktů apod.
Zdravého klimatu ve škole a v učitelském sboru lze dosáhnout:
- pomocí vhodných organizačních opatření (např. osvobodit učitele od administrativní práce, spravedlivě oceňovat učitelskou práci atd.),
- zlepšení pracovních podmínek (vybudovat speciální učebny, kabinety a laboratoře),
- rozvíjením vzájemné spolupráce.
Školní třída:
- školní třída jako skupina vrstevníků, je v současnosti považována za důležitého a nezbytného činitele ve výchově,
- skupina je soubor dvou nebo více osob, které sdílejí pocit příslušnosti ke skupině, jsou k sobě vázány relativně stabilními vzorci sociální interakce, mají některé společné cíle,
- učitel plní roli formálního vůdce - může se z něho stát i vůdce neformální (hlavně u starších studentů),
- při zjišťování ve třídě používáme sociometrický test,
- ke shromáždění údajů o celé třídě a zařízení jednotlivců učíváme metody pozorování a rozhovoru,
- ve skupinách může také dojít k šikanování - úmyslná snaha získat psychologickou nebo společenskou a hmotnou výhodu nad jinými jedinci prostřednictvím ubližování, hrozeb,
- mezi trýzniteli je 3x více chlapců než děvčat,
- oběti - odlišnost rasy, náboženství, sociální a ekonomické prostředí, inteligenční prostředí,
- oběti jsou oproti normě úzkostnější, nejistější, opatrnější, citlivější,
- po tělesné stránce bývají většinou menší a fyzicky slabší.
Klima školní třídy:
Atmosféra třídy v sobě zahrnuje:
- společné zaměření učitele i žáků na cíl,
- zájem žáků o činnost (vhodná motivace),
- znalost požadavků a pravidel chování,
- dodržování požadavků a pravidel jak učitelem, tak i žákem, žák musí mít zkušenost, že hodiny s konkrétním učitelem jsou zajímavé, získané poznatky hodnotné, použitelné v praxi,
- učitel je odpovědný za atmosféru třídy, on je ten, kdo ovlivňuje faktory třídního klimatu.
Klima třídy:
- v minulosti se hovořilo o jakémsi „duchu třídy“, který evidentně existuje, ale je velmi těžce uchopitelný vědeckým výzkumem.
Terminologie kolem klimatu třídy je značně nejednotná - rozlišujeme tyto termíny:
- prostředí - má širší rozsah, zahrnuje kromě aspektů sociálně psychologických i aspekty architektonické, hygienické, ergonomické a akustické,
- atmosféra - je krátkodobým jevem, značně proměnlivým i v průběhu jedné vyučovací jednotky - např. atmosféra před zkoušením,
- sociální klima - je označení pro dlouhodobé jevy typické pro danou třídu, pro určitého učitele,
- tvůrci klimatu jsou žáci třídy, ale i skupiny žáků a vyučující,
- na klima třídy působí i klima školy a klima učitelského sboru,
- na klima třídy působí různé faktory, např. počet žáků, vyučovací postupy učitele.
Diagnostika sociálních vztahů ve školní třídě:
- k tomu nám poslouží sociometrie,
- metodu vytvořil J. L. Moreno, který si povšiml, že základním jevem skupinové interakce je přitažlivost, odpudivost a indiference mezi jednotlivými členy skupiny,
- zahrnuje řadu technik,
- sociometrický test vyžaduje, aby každý subjekt vybral ve své skupině jednu nebo více osob z hlediska určitého kritéria (pracovního, emocionálního),
- jinou variantou je technika „hádej kdo“ - subjekt vyjmenuje 1 nebo více členů, na něž se hodí v seznamu uváděné vlastnosti,
- další variantou jsou odhady času - každý subjekt odhaduje, kolik času by chtěl strávit s jinými členy,
- ke zpracování výsledků sociometrických testů slouží sociogramy, maticová a indexová analýza,
- sociogram je grafickým zobrazením členů ve skupině a jejich vzájemných vztahů,
- informace jsou přehledné a souhrnné, existuje mnoho typů sociogramů (neuspořádaný, individualizovaný, kruhový, hierarchický),
- v podmínkách studijní skupiny (školní třída) volíme nejčastěji hierarchické sociogramy,
- chceme-li porovnávat jednotlivé členy skupiny mezi sebou a porovnávat i různé skupiny, provádíme indexovou analýzu,
- patří sem sociometrický status, který informuje o postavení jedince ve skupině.
Obrázek 1 Indexová analýza
Zdroj: Autor
Obrázek 2 Hierarchický kruhový sociogram
Zdroj: Autor