Zaklady_pedagogiky_a_edukace_v_osetrovatelstvi

3.7.2 Slovně názorové vyučování

3.7.2 Slovně názorové vyučování
 
  
Slovně názorné vyučování (SNV):
Doba: 17. stol - dosud
 
Charakteristika: 
- na základě kritiky dogmatického vyučování vzniká v 17. století koncepce SNV, někdy bývá označována jako „tradiční vyučování“,
- byla teoreticky velmi dobře propracovaná a dodnes se ve školní praxi nejčastěji realizuje,
- vznik koncepce souvisí se společenskými změnami, které ve svém důsledku vyvolaly s potřebou zcela nového pojetí vyučování a školy vůbec,
- hovoříme-li zde o společenských změnách, máme na mysli: přechod od feudalismu ke kapitalismu, rozvoj výroby, obchodu, řemesel, rozkvět měst, myšlenky humanismu a renesance, zájem o člověka všestranně kultivovaného, aktivního, tvořivého, samostatně a kriticky myslícího, celkový příklon ke světskému životu apod.,
- filozofickým základem SNV je empirická, senzualistická filozofie Francise Bacona
- vychází z názoru, že poznání světa je založeno na smyslovém vnímání: „Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech“,
- vyučování je založeno na poznávání reálných věcí a skutečností prostřednictvím vnímání ukázky nebo praktickou zkušeností,
 
Základní model SNV:
1. smyslové vnímání,
2. rozumové zpracování (porozumění věcem, uložení do paměti),
3. užívání, cvičení.
 
- u J. A. Komenského pojetí oceňujeme:
- respekt k dítěti,
- individuální přístup k žákům,
- humanismus (výchova jako kultivace člověka, školy jako „dílny lidskosti“),
- pedagogický optimismus (každý člověk je vychovatelný a vzdělavatelný, každého žáka je třeba vytáhnout k maximu jeho možností),
- ideu přirozené výchovy (výchova má respektovat přirozený vývoj dítěte, „Vše nechť plyne vlastní cestou, ne budiž věcem činěno násilí“),
- požadavek aktivní činnosti žáka při vyučování (stavět na zájmu a motivaci žák.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše