Farmakologie

1 Úvod do farmakologie


1.4 Testovací otázky

 
Farmakologie je vědní obor studující léčiva, což jsou látky (přípravky) podávané za účelem ovlivnění fyziologických systémů a patologických stavů. Zabývá se účinkem léčiv na živé organizmy, klinickými aspekty účinku léčiv na člověka s cílem zvýšení účinnosti, bezpečnosti a efektivnosti farmakoterapie a dále sleduje osud léčiva v organizmu od okamžiku podání, až po jeho úplné vyloučení.
 
Z didaktického hlediska je farmakologie rozdělena na dva celky: obecnou a speciální farmakologii. Obecná farmakologie definuje obecně platné zákonitosti z oblasti farmakodynamiky a farmakokinetiky. Objasňuje mechanizmus působení léčiv a popisuje souvislosti mezi chemickou strukturou a biologickým účinkem léčebné látky. Speciální farmakologie se věnuje konkrétnímu roztřídění farmak, popisuje jednotlivá léčiva a léčivé skupiny a charakterizuje účinky látek na organizmus. Úkolem speciální farmakologie je rovněž studium potenciálních léčiv a zlepšování vlastností známých a používaných léčiv.
 
Farmakologie má jako obor několik specializací:
- biochemickou a molekulární farmakologii, která studuje účinky látek z hlediska jejich molekulárního působení,
- klinickou farmakologii studující působení a optimální využití léčiv u člověka,
- experimentální farmakologii, která preklinicky zkoumá působení léčiv na zvířatech,
- toxikologii zabývající se studiem vedlejších, nežádoucích a toxických účinků léčiv,
- farmakogenetiku sledující genetické aspekty účinků léčiv,
- farmakoterapii, která je praktickou aplikací farmakologie.
 
Hraničním oborem mezi farmakologií a imunologií je imunofarmakologie, která při použití léčiv s přímým účinkem na živé původce onemocnění zohledňuje i obranné reakce napadeného organismu, které se snaží farmaky ovlivnit.
 
Medicínský význam farmakologie nespočívá pouze ve farmakoterapii, ale také v objevování, vývoji a prohlubování poznatků o působení nových léčiv, které stojí za velkými pokroky v medicíně.