Farmakologie

1.1 Celková anestetika


 
Celková anestetika jsou látky jinak označované též jako narkotika, jsou užívány k vyvolání narkózy – stavu bezvědomí, při kterém je relaxováno příčně pruhované svalstvo, jsou potlačeny reflexní reakce, je potlačeno vnímání bolesti a způsobují amnézii na dobu svého působení. Působení celkových anestetik musí být reverzibilní.
Podání celkových anestetik předchází premedikace pacienta, jejímž cílem je jednak zvýšení účinku anestezie a jednak minimalizace rizika celkové anestezie. K premedikaci se využívají analgetika, anxiolytika (látky potlačující strach, benzodiazepiny), neuroleptika, anticholinergika a antihistaminika. U některých chorobných stavů (arytmie, hypertenze, diabetes, aj.) musí být narkóza prováděna s obzvláštní opatrností.
Celková anestetika můžeme rozdělit jednak podle cesty jejich vstupu do organizmu, a to na inhalační a intravenózní a dále pak podle způsobu jejich působení na CNS na asociativní anestetika, která působí komplexní útlum CNS a disociativní anestetika, která působí excitaci limbického systému a inhibici thalamokortikálního systému, což má za následek navození hypnotického stavu, ale nikoli ztrátu vědomí. Charakteristická je amnézie a analgezie.