Farmakologie

5.2.1 Mukolytika

5.2.1 Mukolytika
 
 
Změnou molekulární struktury hlenu (štěpením bílkovin – redukují disulfidické můstky) mukolytika snižují jeho viskozitu a tím usnadňují uvolňování bronchiálního sekretu a jeho vykašlávání (objem sekretu ale nezvyšují!).
Velmi dobře snášeným mukolytikem s minimálním množstvím nežádoucích účinků (gastrointestinální obtíže) je metabolit bromhexinu ambroxol. Je to heterocyklická látka se dvěma atomy bromu v molekule, kromě mukolytického účinku působí i sekretomotoricky (stimuluje činnost řasinek) a urychluje tvorbu a sekreci surfaktantu. Terapeuticky se využívá i jeho výchozí látka – bromhexin, který má podobné účinky. Dalšími mukolytiky jsou: N-acetylcystein (ACC long, Mucobene), mesna (má velmi silný mukolytický účinek) nebo erdostein, který má rovněž významné antioxidační a protizánětlivé účinky.
Z přírodních látek se jako mukolytikum využívá břečťan popínavý (Hedelix), který obsahuje glykosidické saponiny, které působí bakteriotoxicky a antimykoticky; má spasmolytické a sekretolytické účinky.