Farmakologie

5.4.1 Bronchodilatancia

5.4.1 Bronchodilatancia
 
 
Bronchodilatancia (bronchiální spazmolytika) různým mechanizmem vyvolávají uvolnění křečí bronchiálních svalů a hladkých svalů průdušinek. Mezi látky s bronchodilatačním účinkem patří především β-sympatomimetika, používají se i parasympatolytika a metylxantiny. Rozlišujeme krátkodobě a dlouhodobě působící bronchodilatancia.
 
Mezi krátkodobě účinné látky – úlevové léky, patří selektivní β2-sympatomimetika s krátkým biologickým poločasem (fenoterol, salbutamol), parasympatolytika (ipratropium, tiotropium) nebo metylxantiny (teofylin, aminofylin), které se používají k léčbě akutních příznaků nebo jako profylaxe pozátěžových astmatických příznaků. Při léčbě aktuální dušnosti je nejvhodnější inhalační aplikace ve formě aerosolů.
 
Dlouhodobě účinnými bronchodilatancii jsou β2-sympatomimetika s dlouhým biologickým poločasem (salmeterol, formoterol), metylxantiny v retardovaných formách s postupným uvolňováním a antileukotrieny (zafirlukast, montelukast).
 
Leukotrieny patří mezi prozánětlivé působky se spazmogenním účinkem, antileukotrieny jsou látky antagonizující účinky leukotrienů, tlumí alergickou reakci a bronchokonstrikci. Bývají indikovány u těžkých forem perzistujícího astmatu jako doplněk dlouhodobé protizánětlivé léčby.