Farmakologie

3.2.4 Antiemetika

3.2.4 Antiemetika
 
 
Antiemetika jsou léčiva potlačující pocit na zvracení (tzv. nauzeu) či vlastní zvracení. Zvracení je stimulováno aferentními podněty jdoucími do centra zvracení nebo jeho přímou stimulací. Důsledkem je inhibice žaludeční motility a vyvolání zvracení. Na regulaci zvracení se podílí mimo centra zvracení ještě chemorecepční spouštěcí zóna, která reaguje na látky s emetickými účinky. Nauzea a zvracení mohou být různého původu – jednak jsou to tzv. kinetózy (mořská nemoc, zvracení při cestování v dopravních prostředcích), dále zvracení u některých funkčních poruch GIT, těhotenské zvracení, zvracení po operacích a úrazech hlavy, zvracení při vysokém nitrolebním tlaku nebo zvracení provázející ozařování při protinádorové léčbě.
 
Na vyvolání zvracení se podílejí dopaminové, histaminové a serotoninové receptory. Proto látky blokující tyto receptory vykazují antiemetické účinky, využívají se antihistaminika, antagonisté dopaminových receptorů D2 (fenothiaziny – perfenazin, flufenazin, butyrofenony, benzamidy) či inhibitory receptorů pro serotonin (ondansetron, granisetron, tropisetron), které se používají u těžkých zvracení způsobených protinádorovou chemoterapií.
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše