Farmakologie
8.1 Vitamíny
8.1 Vitamíny
Vitamíny jsou nízkomolekulární organické látky v malých množstvích nezbytné pro normální fungování metabolických pochodů organizmu. Jako součást živin nedodávají energii a nepatří mezi stavební jednotky, ale plní katalytickou funkci – buď samy nebo jako kofaktory (koenzymy) některých enzymů. Většina vitamínů je esenciální, jejich zdrojem je nejčastěji rostlinná strava, kde se vyskytují přímo, nebo jako provitamíny. Klasické je dělení vitamínů podle rozpustnosti na vitamíny rozpustné v tucích (lipofilní; A, D, E, K) a vitamíny rozpustné ve vodě (hydrofilní; B, C).
Částečný nedostatek určitého vitamínu (nebo i více vitamínů najednou - např. při poruše absorpce lipidů je snížena i absorpce lipofilních vitamínů) v organizmu se označuje jako hypovitaminóza, která po dlouhodobě trvající depleci (nedostatku) vitamínu může vést k jeho nulové koncentraci v organizmu a tím k celkovému onemocnění tzv. avitaminóze. Přílišným nahromaděním vitamínů v organizmu dochází k hypervitaminóze, která může vyvolat vážné poruchy (předávkování, otrava vitamíny). Předávkovat se vitamíny je možné u lipofilních vitamínů (převážně A a D), které se mohou ukládat v tucích. Přebytek hydrofilních vitamínů se vylučuje močí, v organizmu se tedy neukládají, jejich zásoby jsou jen velmi malé a rychleji se proto vyvíjí hypovitaminóza (hypervitaminóza se u nich projevuje minimálně).
Vitamíny jsou většinou užívány jako substituční terapie u hypovitaminóz, nebo jako profylaxe v dětství, těhotenství a po dobu kojení (vitamíny příznivě působí např. na správný vývoj plodu nebo tvorbu mléka). Vyšší potřeba vitamínů se rovněž může projevit po nemoci, při větší psychické nebo fyzické zátěži, při oslabeném imunitním systému nebo u starších lidí.
Výlučně farmakologicky jsou vitamíny používány ojediněle. K léčbě hyperlipidémií se používá kyselina nikotinová (niacin), která při podávání ve vysokých dávkách způsobuje snížení hladin triacylglycerolů i cholesterolu a zvýšení hladiny HDL cholesterolu. Jedním z nezávislých rizikových faktorů ischemické choroby srdeční nebo cévních onemocnění mozku je hyperhomocysteinémie, k jejíž léčbě (nebo sekundární prevenci) se doporučuje užívání kombinace kyseliny listové a vitamínů B6 a B12. V dermatologii lze pro léčbu psoriázy (lupénky) použít deriváty vitamínu D a A, nutná je však dlouhodobá aplikace (rok). Vitamín K bývá indikován jako antidotum při předávkování kumarinových antikoagulancií (Warfarin, Pelentan).
Přehled vitamínů rozpustných v tucích je uveden v tabulce 8.1 a vitamínů rozpustných ve vodě v tabulce 8.2.
Tabulka 8.1: Přehled lipofilních vitamínů
|
Vitamín
|
Zdroj
|
Funkce
|
Hypovitaminóza
|
Hypervitaminóza
|
Poznámka
|
|
A
retinol
|
mléko, játra, karoten
|
součást fotosenzitivního
pigmentu v sítnici, nutný pro normální funkci epitelových buněk kůže a sliznic, nezbytný pro růst dětí a syntézu glukokortikoidů, mírný antioxidant
|
špatná adaptace na šero, atrofie epitelu sliznic a kůže, poruchy růstu dětí, porucha syntézy glukokortikoidů
|
hrubá kůže, poškození jater (hepatomegalie),
zvýšení plazmatické koncentrace Ca, řídnutí vlasů
|
v potravě se vyskytuje přímo, nebo ve formě provitamínu β–karotenu (zdroj: rostlinná barviva - karotenoidy), ve srovnání s vitamínem A je bezpečný z hlediska možnosti intoxikace
|
|
D
karciferol
|
mléko, játra, rybí tuk
|
regulace hladin Ca a P, ovlivňuje funkci pankreatu
|
demineralizace kostí, křivice, osteoporóza
|
zvýšení koncentrace Ca v srdci, ledvinách, průjmy, zvracení
|
|
|
D2
ergokalciferol
|
potrava rostlinného původu
|
|
|
|
endogenně vzniká v kůži působením UV záření
|
|
D3
cholekalciferol
|
potrava živočišného původu
|
|
|
|
endogenně vzniká v kůži z dehydrocholesterolu působením UV záření
|
|
E
tokoferol
|
vejce, rostlinné oleje
|
antioxidant
|
|
|
|
|
K1
fytomenadiol
|
zelené části rostlin
|
tvorba koagulačních faktorů
|
zvýšená krvácivost
|
|
|
Zdroj: autor
Tabulka 8.2: Přehled hydrofilních vitamínů
|
Vitamín
|
Zdroj
|
Funkce
|
Hypovitaminóza
|
Poznámka
|
|
B1
thiamin
|
celozrnná mouka, kvasnice, mléko, maso, zelenina
|
koenzym dekarboxyláz – metabolizmus sacharidů
|
závratě, tachykardie, avitaminóza beri-beri (může vyústit až v srdeční selhání)
|
beri-beri je onemocnění nervového systému
|
|
B2
riboflavin
|
složka oxidačních enzymů
|
postižení kůže a sliznic (ústní koutky), dermatitida
|
|
|
|
B6
pyridoxin
|
kvasnice, játra, rýže, obilné klíčky
|
koenzym dekarboxyláz a transamináz, důležitý pro normální funkci CNS a kůže
|
zvýšení nervosvalové dráždivosti, kožní a slizniční změny, některé typy anemie
|
|
|
B12
kobalamin
|
maso, mléko
|
obnova myelinu nervových vláken, nepostradatelný v metabolizmu kyseliny listové, nezbytný pro krvetvorbu
|
porucha syntézy nukleotidů, megaloblastické anémie, nervové poruchy
|
|
|
kyselina
listová
|
listová zelenina
|
nezbytná pro syntézu nukleotidů a procesy buněčného dělení
|
megaloblastické anémie, změny na sliznicích
|
|
|
PP
niacin
|
kvasnice, játra
|
součást koenzymů NAD, které katalyzují oxidačně redukční reakce
|
kožní dermatitidy, průjmy
|
endogenně syntetizován z tryptofanu
|
|
C
kyselina
askorbová
|
ovoce, zelenina
|
nezbytný pro tvorbu kolagenu, správnou funkci a stavbu mezibuněčné hmoty, antioxidant
|
poškození dásní, špatné hojení ran, avitaminóza kurděje
|
|
NAD – nikotinamidadenindinukleotid
Zdroj: autor