Farmakologie
1 Nervový systém
1.10 Testovací otázky
Nervový systém se spolu se systémem imunitním a humorálním podílí na udržení homeostázy (stálosti vnitřního prostředí) organizmu. Zprostředkovává příjem informací z vnějšího i vnitřního prostředí, dále je zpracovává a následně vydá povely výkonným orgánům k příslušné odpovědi. Navazují tak na sebe všechny jeho funkce: senzorické, asociační a výkonné. Anatomicky je nervový systém rozdělen na dva oddíly - centrální nervovou soustavu (CNS) a periferní nervovou soustavu (obrázek 1.1).
Základní strukturní a funkční jednotkou nervového systému jsou neurony (nervové buňky), které se skládají z buněčného těla, dendritů (krátkých výběžků) a axonu (dlouhý výběžek). Shluk neuronů tvoří nervovou uzlinu – ganglion.
Centrální nervovou soustavu tvoří mozek a mícha. V míše začínají spinální neurony, které zajišťují přenos podnětů z periferního nervového systému do CNS, kde dochází k jejich registraci a zpracování. Mozek pak předá impulsy k řízení motorických a senzorických funkcí. Látky ovlivňující převážně CNS jsou popsány v kapitolách 1.1–1.7.
Periferní nervová soustava je tvořena somatickým nervovým systémem a vegetativním nervovým systémem (VNS), mezi nimiž jsou výrazné anatomické i funkční rozdíly.
Somatický nervový systém
Somatický (neboli cerebrospinální) nervový systém je tvořen primárně aferentními vlákny (dostředivými, senzorická část – např. čití pro bolest) a primárně eferentními vlákny (odstředivými, motorická část), která přenášejí vzruchy z CNS na příčně pruhované, tedy vůlí jedince kontrolované svaly. Další možné rozdělení je na nervy hlavové (kraniální, celkem 12 párů) a nervy míšní (spinální, 31 párů).
Vegetativní nervový systém
Vegetativní nervový systém se podílí na regulaci životních funkcí, které nejsou ovlivnitelné vůlí jedince (hladká svalovina - srdeční činnost, roztažnost cév, dýchání, trávení; hormonální regulace, metabolizmus) a proto bývá také nazýván jako autonomní nervový systém. Přenos podráždění je ve vláknech VNS zprostředkován nejen elektricky (šířením akčního potenciálu), ale i chemickými látkami, tzv. neurotransmitery, které se uvolňují na nervových zakončeních, a proto je VNS součástí neurohumorální regulace organizmu.
Vegetativní nervový systém se dělí na část aferentní (senzorickou) a část eferentní (motorickou). Eferentní (motorická) část se anatomicky skládá ze dvou protichůdných - antagonistických, v rovnováze se nacházejících systémů -sympatiku a parasympatiku. Eferentní dráhy VNS jsou tvořeny vegetativními nervy, které jsou přerušeny ganglii. Neuron před gangliem označujeme jako pregangliový a neuron za gangliem jako postgangliový.
Sympatikus
Pregangliová vlákna sympatiku opouští míchu v oblasti hrudních a bederních segmentů, proto je sympatikus označován jako systém thorakolumbální. Neurony se přepojují v gangliích poblíž páteře a jejich postgangliová vlákna vedou k cílovým orgánům.
Parasympatikus
Pregangliová vlákna parasympatiku opouštějí CNS jednak prostřednictvím některých hlavových (mozkových) nervů, jednak z předních míšních rohů v oblasti křížových segmentů. Parasympatikus je proto označován jako systém kraniosakrální.
Obrázek 1.1: Schématické znázornění nervové soustavy
NS – nervová soustava, CNS – centrální nervová soustava, PNS – periferní nervová soustava, VNS – vegetativní nervový systém, SOM – somatický nervový systém
Zdroj: autor
Nervová vlákna se přepojují v gangliích, která leží v blízkosti inervovaných orgánů. Postgangliová vlákna parasympatiku jsou krátká na rozdíl od dlouhých postgangliových vláken sympatiku. Z farmakologického hlediska je větší pozornost věnována eferentní části VNS, aferentní vlákna jsou sice důležitá pro regulaci homeostázy, ale ovlivňuje je minimum léčiv. Látky ovlivňující převážně periferní nervovou soustavu jsou popsány v kapitolách 1.8 a 1.9.
Neurotransmitery
Základními neurotransmitery jsou acetylcholin a noradrenalin. Neurotransmiterem ve všech vegetativních gangliích je acetylcholin, který většinou působí na nikotinové receptory. V oblasti cílových orgánů sympatiku je z postgangliových vláken uvolňován převážně noradrenalin (případně adrenalin) působící na α a β receptory – adrenergní systém. Ze všech zakončení postgangliových vláken parasympatiku je uvolňován acetylcholin, který působí na muskarinové receptory – cholinergní systém.