Farmakologie

1.3.2 Sedativa a hypnotika

Látky tlumící CNS, jejichž působení vede k útlumu duševní i motorické aktivity, k uklidnění a k ospalosti, se nazývají sedativa. Jde o relativně malou skupinu látek užívanou ke zklidnění pacienta. Látky tlumící CNS, které navozují stav podobný přirozenému spánku, jsou pak označované jako hypnotika. Neexistuje ostrá a přesně definovaná hranice mezi sedativy a hypnotiky. Dost často hlavním určujícím faktorem je dávka podaného léčiva. V nízkých dávkách mají látky sedativní účinek, při středních dávkách hypnotický účinek a ve vysokých dávkách pak narkotický účinek.
Jako sedativa-hypnotika jsou využívány:
a) barbituráty: pro jejich návykovost se již dnes moc nepoužívají, hrozí předávkování;
b) antifobika: selektivně ovlivňují emocionální změny, bez současného ovlivnění duševní koncentrace a výkonu, např.: buspiron, benzodiazepiny (diazepam, nitrazepam, klonazepam, alprazolam) – účinky benzodiazepinů jsou vyvolány interakcí s GABA A (GABA - kyselina γ-aminomáselná) receptory chloridových kanálů;
c) trankvilizéry – antineurotika: selektivně ovlivňují emocionální změny, bez současného ovlivnění duševní koncentrace a výkonu;
d) bromidy: starší typ sedativ, dnes se již samostatně nepoužívají, jen v kombinovaných přípravcích.