Farmakologie

1.4.3 Nesteroidní protizánětlivé látky

Nesteroidní protizánětlivé látky se díky svým účinkům označují též nesteroidní antirevmatika a řadí se mezi nejpoužívanější farmaka vůbec. Mají antiflogistické (protizánětlivé, působí hlavně u akutních zánětů), antipyretické (rychle a účinně snižují horečku) a analgetické (účinek na periferní nervovou soustavu) účinky. Jejich hlavním mechanizmem účinku je inhibice syntézy prostaglandinů, které slouží jako mediátory zánětu a bolesti, a to díky inhibici cyklooxygenázy, která štěpí kyselinu arachidonovou na prostaglandiny. Z chemického hlediska se jedná o různé skupiny látek, které ale mají některé společné charakteristiky – musí obsahovat minimálně jednu kyselou skupinu a minimálně jeden aromatický kruh či heterocyklus. Do této skupiny farmak se řadí:
- salicyláty – kyselina acetylsalicylová;
- pyrazolidindiony – fenylbutazon, oxyfenbutazon, febuzon – vysoká toxicita, upouští se od jejich užívání;
- fenamáty – mefenamová kyselina, tolfenamová kyselina, flufenamová kyselina;
- fenaky – indometacin, sulindak, tolmentin, diklofenak;
- profeny – ibuprofen, naproxen, flurbiprofen, ketoprofen, kyselina tiaprofenová;
- oxikamy – tenoxikam, piroxikam, meloxikam;
- koxiby – celekoxib, rofekoxib.