Farmakologie

3.4 Hodnocení účinku léčiv na organizmus


 
Kvalitativní a kvantitativní hodnocení účinku léčiv z různých hledisek popisuje konečné jevy jejich působení. Mechanizmy, které se uplatňují při působení léčiv na celý organizmus, jsou podstatně složitější, než při účinku léčiva na molekulární úrovni. Odpověď organizmu na úrovni tkání a systému se projeví změnou funkce a označuje se jako působení léčiva.
 
Podle charakteru změny funkce rozlišujeme účinky:
- stimulační (zvýšení dané funkce ve fyziologických mezích),
- excitační (zvýšení dané funkce nad fyziologickou mez),
- inhibiční (snížení dané funkce ve fyziologických mezích),
- paralytické (potlačení funkce pod fyziologickou mez).
 
Změny vyvolané působením léčiva můžeme podle některých dalších hledisek klasifikovat jako účinky:
- dočasné, tedy vratné, reverzibilní x trvalé, nevratné, ireverzibilní
- přímé x nepřímé, čili sekundární (přímý účinek na určitý orgán způsobí změnou jeho funkce nepřímo ovlivnění dalšího orgánu)
- hlavní x vedlejší.
 
Ireverzibilnost vyvolaných změn je společným rysem mutagenních, teratogenních a kancerogenních účinků, které jsou charakterizovány relativně dlouhým intervalem mezi podáním léčiva a fenotypicky prokazatelným účinkem (tzv. pozdní účinky).
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše