Komunikace

2.4.2 Závěry výzkumů tvoří nový světonázor

2.4.2 Závěry výzkumů tvoří nový světonázor
 
  
Podle tohoto nového světonázoru (to je pohledu na svět podle stanovených zákonů), se na Vědomí pohlíží jako na integrální součást celé vesmírné struktury, která se rozhodně neomezuje na činnost uvnitř naší lebky (Grof, 1993).
 
Vesmír, jehož součástí je i Vědomí, zvláště Jungem nazvané Kolektivní nevědomí, je  složitý systém vibrací a vztahů, nikoliv seskupením pevných objektů a předmětů.
Stejnou vibrací je i naše mysl a mysl není opravdová, opravdová je pouze skutečnost. Všichni jsme naprogramováni tak, že ke vnímání skutečnosti jazyk nepotřebujeme, nýbrž k vyjádření skutečnosti již jazyk používat potřebujeme. Toto vyjadřování slovem je naší osobní dovedností, je naším uměním.
 
Lidská slova jsou symboly, které skutečnost symbolizují, popisují. Objektivní realitu vnímáme skrze své smysly. Dům nebo strom vidíme. Můžeme jej popsat: je malý, pevný, krásný, ošklivý. Neustále komunikujeme se sebou i se světem kolem sebe (Ruiz, M., Ruiz, J. 2010).
 
Naše interpretace je závislá na našich pocitech a symbolech, které používáme. Je odrazem skutečnosti a tento odraz je tím, co nazýváme lidskou myslí. Lidská mysl není ničím jiným než virtuální realitou. Není tedy opravdová. Opravdová je pouze skutečnost. Virtuální realita je naším osobním výtvorem. Je opravdová pouze pro nás. Je to naše umění, naše dovednost skrze city skutečnost vyjádřit a popsat.
 
Slovo představuje naši tvořivou sílu a tuto sílu je možno zaměřit několika směry. Zacílení našeho slova je velmi důležité, protože to slovo jsme my. My jím vyjadřujeme sebe. Slovem předáváme poselství jednak sobě přes uvědomění, jednak svému okolí. Používáme-li slovo k sebeodmítání, k sebehanění, ke zraňování své duše ke lži a příkré sebekritice; pak používáme slovo proti sobě (pozor k naší duši máme přístup pouze my sami, nikdo jiný, takže pouze my sami svou duši můžeme zranit).  
 
Naše lidské štěstí záleží jen na nás a na tom, jak používáme slovo. Jsme tvůrcem vlastního životního příběhu, a proto si vždy budeme vědomi toho, jak slova používáme. Jak je uvedeno již v první kapitole – komunikace je matricí lidského života a probíhá na mnoha úrovních současně.  Vyjadřuje se energií, myšlenkou, slovem, pocitem, gestem, skutkem, ale především je sdělováním informace.
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše