Komunikace

17.2 Síla prvního dojmu

17.2 Síla prvního dojmu
 
 
Přítomný okamžik je mocnou bohyní. (Goethe, 1790)
 
První dojmy jsou rozhodující v každodenním životě a přijímací pohovory nejsou žádnou výjimkou. Provedené výzkumy označily čas, po který si tazatelé utvořili názor o osobnosti kandidátů na délku čtyř minut. Takže v průběhu čtyř minut tazatelé (například členové výběrové komise) dospěli k trvalému úsudku o kandidátech.
To velmi přesvědčivě dokazuje význam řeči těla, neboť v prvních několika minutách, je to právě tazatel, kdo hovoří, uchazeč většinou naslouchá. Takto jsou běžně pohovory prováděny.
Uchazeč je v tomto ohledu aktivní zejména mimoverbálně. To znamená, že reaguje pomocí zrakového kontaktu, výrazu obličeje, kývání hlavou a gest. Tazatel také zaměřuje největší pozornost na obličej a na oči.
Uchazeči často podléhají mylnému dojmu, že nepříznivé dojmy, vzniklé při pohovoru, například formou neporozumění, názorovým rozdílem nebo špatnými pocity, budou vyváženy objektivními fakty, jako jsou imponující pracovní hodnocení, předepsaná kvalifikace nebo doporučení. Studie prokázaly, že toto vše má pro přijetí kandidáta daleko menší váhu, než když vytvoří příznivý dojem při prvním osobním setkání.
První čtyři minuty jsou klíčové také pro vytvoření trvalých společenských vztahů, také rodinné harmonie, obchodního úspěchu nebo i sexuálního uspokojení. V tomto čase jsou téměř všechny informace předány vzájemně pomocí řeči a signálů těla. Výzkum také ukázal, že když si jednou vytvoříme nějaký úsudek o druhém člověku, ať již příznivý nebo nepříznivý, jen obtížně ho měníme. Dokonce se stává, že jsme ochotni případné nové informace překroutit tak, aby podporovaly naše původní předpoklady. Systémy přesvědčení, které jsme si vytvořili, a to nejen při prvním dojmu, ovlivňují naše úsudky a chování a mohou dokonce deformovat to, co vnímáme. Dopadne-li někdy první setkání nešťastně, je pro uchazeče velmi dlouhým, tvrdým a možná i marným bojem toto napravit.
Velmi často vstupují do hry unáhlené úsudky. Často navazují na sdělení, která každý vysílá do zevního světa. Tlustí lidé jsou často považováni za tolerantní, klidné a společenské. Fyzický zjev hubeného člověka vyvolá dojem výstrahy a nervového napětí. Lidé s brýlemi jsou považováni za inteligentní, dlouhé vlasy u mužů přispívají k jejich liberálnímu názoru, vysocí muži jsou považováni za mužné. Někdy je dalekozraký člověk, který nenosí brýle označován za agresivnějšího proto, že upírá více pohled na lidi, se kterými hovoří. On se ale ve skutečnosti snaží jen je obyčejně rozpoznat, proto na ně „zírá“.

Základní pravidla:
- Hospodařte s každou minutou prvního setkání. Nedělejte si iluze, že nepovedený dojem zítra opravíte.
- Buďte dobří posluchači.
- Uvědomte si jasně, čím byste mohli u druhého vyvolat negativní pocity a snažte se je překonat.
- Vytvoření úspěšné sebereprezentace vyžaduje vnímavost, sebedůvěru a schopnost ovládat jakékoli silné emoce, zvláště úzkost, sebe pochybnosti a strach.
 
Je-li záměrem člověka dosáhnout u druhých přízně, podpory nebo přijetí, je nezbytné, aby signály řeči těla odpovídaly požadavkům situace. Pozor na přílišnou sebejistotu a aroganci. (VYBÍRAL, 1997)