Komunikace

30.8 Tyto krize a psychické bolesti je možno řešit

30.8 Tyto krize a psychické bolesti je možno řešit
 
 
Pro uvolnění, vyčištění a rozpuštění těchto silných emocí, je nezbytné dostat se do styku nejen se zlostí, ale i s pocity, které jsou pod ní. Emoce je nutno plně procítit, ne o nich jen mluvit a rozebírat poněkud z dálky, aby mě problém opět nezranil. Je dobré je znovu pojmenovat, vcítit se do nich, nechat je na sobě projevit a vše prožít jakoby v přítomném čase. Nejde o nic jiného, než uvězněné a potlačené emoce znovu uvést do pohybu formou uvědomění. Emoce se tak rozpohybuje a terapeut jemně klienta na jeho cestě doprovází. To umožňují všechny terapeutické systémy, které pracují s tělem.
 
Terapie, neboli úzdrava, je navrácení úplnosti - obnovení celistvosti, což je úplná integrace těla, mysli a ducha. V praxi to znamená práci se všemi vrstvami a rovinami. Tedy v rovině vědomé, podvědomé a buněčné (rovině úrovně těla), ale také v hladině fyzické, mentální (psychické), emocionální, esenciální (v rovině duše) a hladině X-faktorové, to je hladina duchovních energií (HONTZ, 1996).
 
Slabina verbální terapie
Slabinou čistě verbálního zaměření je, že se výhradně omezuje na první vrstvu, vrstvu mentální, kdy klient hovoří o svých problémech, aniž se jakkoliv uvolní svalová napětí. Uvědomění si obranných mechanizmů ve vzpomínce, může vést docela lehce k jinému druhu racionalizace a tomu odpovídajícímu fenoménu nalhávání, lhaní a projekce. Nutno je také připomenout, že mysl vzpomíná a analyzuje, takže člověka udržuje v minulosti, která mu nedovolí přeprogramovat problém.
Emoce nikdy nezvládneme pouze tím, že o nich mluvíme, protože verbalizace je stále doménou dominantní levé hemisféry, která je ovládána Systémy přesvědčení a „přemírou ega“, a to nepotřebuje naši úzdravu, ani uvolnění.
Čistě verbální přístup řeší problém mnohem déle. Klient je v podstatě spokojen, cítí se uvolněn tím, že problém pojmenuje a řadu věcí si uvědomí. Po čase se však problém vrací a klient se znovu vypravuje k psychologovi pro uvolnění, které mu tak pomohlo. Terapeut má tak dlouhodobě postaráno o stálou klientelu, se kterou se setkává v přátelské pracovní atmosféře.
Lidská zkušenost říká, že sdělená bolest je poloviční bolest. Ano, lidé se uvolní a cítí úlevu. To dobře věděla i katolická církev, kdy udržovala mentálně závislé davy na zpovědi (mnohdy povinné) u církevní autority. Zpovídající se byl uklidněn odpuštěním hříchů, což mu přineslo mentální úlevu, nikoliv však úzdravu a církev získávala důležité informace o situaci mezi lidmi, jejich názorech a záměrech. Informace vždy využívala jako strategickou zbraň pro upevnění své moci, vlivu a likvidaci nežádoucích jedinců a církevní blahobyt ohrožujících sil a tendencí.
Záměr a změnu lze uskutečnit pouze v prožívané přítomnosti – v prostoru „tady“ a v čase „teď“.
 
Terapeutický rozhovor má přesto své místo v úzdravě osobnosti
Je nutno však přijmout, že v terapeutickém rozhovoru je vyjádření klienta o emocích také posunem. Nejde však o posun energetický, ale mentální. I to je však dobré, protože nevyjádřené pocity často blokujeme v hrdle, což se projevuje nejrůznějšími symptomy; mohou to být smutky, strachy, viny a hněv, které jsou často naší nevyjádřenou bolestivou pravdou, mající vliv na celé tělo.
Existuje dokonce závislost na hněvu a je velmi snadné se stát na hněvu závislým. Hněv se živí sám sebou a snadno přechází v zášť. Zášť má oblibu neustále se vracet ke starým křivdám a stále vyvolávat bolest, která se vybíjí ve zlosti a agresi na bolest obvykle napojenou.
V nejhlubší vrstvě, pod bolestivou vrstvou pocitů jsou uloženy primární pocity blaha. Jsou to pocity tzv. jádrové vrstvy - stavy srdce a vytoužené stavy mysli. Zpočátku se obnovuje silně prožívané „naladění“ s pocity harmonie a shody. Spojují se s pocity přijetí, ocenění, pochopení, něhy a vlídnosti. Jedinec se sjednocuje na všech úrovních, cítí sám sebe jako součást celku, je naplněn blahem, v duši cítí klid a mír.
Základním principem terapie v pravém slova smyslu je práce na uvolnění energie, čehož se bez zapojení těla obtížně dosahuje. Vyjádřená pravda zapojuje pravý mozek, který nás napojí na uzdravovací proces.
Samotné slovo je sice silný geomantický symbol, ale bez silného koherentního pole srdce, naplněného péčí, úctou, srdečností a záměrem pomoci, se změna nedostaví. Lidé se v posledním období stále více přiklánějí k neverbálním tělovým technikám. V zahraničí jsou rozvinuty tyto techniky mnohem více a vyučují se na prestižních školách i univerzitách.