Komunikace

30.7 Typické obranné mechanizmy se promítají do třech základních rovin

30.7 Typické obranné mechanizmy se promítají do třech základních rovin
 
 
A. Do roviny psychické:
Jde o první vnější vrstvu „Já“, která se nazývá také vnější osobností.
Jsou to nejrůznější mentální návyky, vzorce chování, způsoby jednání apod.
Tato vrstva obsahuje psychické a intelektuální obranné mechanizmy.
Obranné mechanizmy v první vnější vrstvě „Já“, zahrnují:
1. popření
2. projekci
3. odmítání viny
4. nedůvěřivost
5. racionalizaci a intelektualizování.
 
B. Do roviny svalové:
Rovina svalová je druhou vrstvou, uloženou pod rovinou psychiky. Ve svalové vrstvě existují chronická svalová napětí, která obranné mechanizmy podporují a ospravedlňují. Svalový „krunýř“ současně chrání jedince před třetí vrstvou potlačených bolestivých emocí, ležících pod ní - v emocionální vrstvě bolestivých pocitů. Patří sem zlosti, vztek, křivdy, agrese nebo úzkost, smutek, viny a jiné bolesti.
 
C. Do roviny emocionální:
Jde o třetí vnitřní vrstvu potlačených a velmi bolestivých emocí - křivd, zoufalství, strachů, ponížení, odmítnutí, zranění, zrady záští, nenávisti a mnoha dalších destrukcí (LOWEN, 1992).
 
 
Emoce můžeme dále dělit:
A) na prvotní (primární) - zde hovoříme o prvotní citové bolesti, např. uražená hrdost, uražená ješitnost, pocit poražení, zoufalý smutek, nedocenění, strach nebo odebrání důležitosti aj. a druhotné
Tyto emoce jsou uvězněny hluboko v bytosti a člověk se jejich pociťováním odděluje od sebe samého, od své podstaty a od pravdy. Nepřijímáme se takoví, jací jsme, ani situaci, takovou jaká v pravdě je. Pochybujeme o sobě a trestáme sami sebe.
 
V terapeutickém systému One Brain (Jednotný mozek) se posuzuje tzv. Prioritní hladina vědomí (Barometr chování), kde bolestivé emoce jako je „nemilovaný“, „nepřijatelný“, „nedůležitý“, „morbidní“, „nemocný“ a „opuštěný“, jsou emocemi buněčné úrovně (buněčné paměti), které jedinec prožil v čase dětství, v prenatálním období, v početí nebo i v generacích, promítnutých do současnosti prostřednictvím programu duše. Prvotní bolestivé emoce jsou vždy uloženy hluboko pod zlobou. (HONTZ, 2000).
 
B) na druhotné (sekundární) - např. hněv a zloba je již druhotný, sekundární cit, který nás prostoupí a uzavře všechny možnosti ochoty situaci správně řešit nebo ji jinak vidět a tím jinak soudit.
Hněv a zloba jsou energie v pohybu, vyzařující z potlačené bolesti (prvotní citová bolest). Pokusit se zamezit pohybu zloby, je stejné, jako pokusit se zazátkovat sopku. O to silnější bude exploze. (TIPPING, 2006).
Navíc hněvy s pocity popuzenosti, přetíženosti, vzteku, zuřivosti, hysterie a prchlivosti, dokonale maskují strachy na podvědomé úrovni, takže člověk k nim téměř nemá přístup.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše