Osetrovatelska_pece_o_nemocne_interni_obory

2.11.1 Plicní hypertenze

2.11.1 Plicní hypertenze
 
  
Plicní hypertenze
Definice – plicní řečiště je za normálních okolností nízkotlaké. PH je definována jako zvýšení krevního tlaku v plícnici nad horní hranici normálních hodnot, tj. systolického tlaku nad 30 mmHg a středního tlaku nad 20 mmHg vleže v klidu.
II.  Rozdělení onemocnění
1) Primární plicní hypertenze PPH
- je definována SZO jako zvýšený tlak v plicnici při chybění jiných známých příčin. Vyskytuje se vzácně - postihuje častěji ženy, převážně středního věku.
2) Sekundární plicní hypertenze SPH
- dále se dělí na:
- postkapilární – vyskytuje se poměrně často při celé řadě patologických stavů postihujících levou polovinu srdce nebo plicní žíly. Manifestuje se zvýšením tlaku v zaklínění.
- prekapilární – má několik typů (hyperkinetická PH, hypoxická PH, restrikční PH, obstrukční PH).
 
Klinický obraz, diagnostika, terapie:
1) PPH   
Klinický obraz:
manifestuje se nejčastěji jako progredující dušnost provázená periferní cyanózou, kašlem, bolestmi na hrudi připomínající stenokardie.
 Prognóza: přežívání 2–5 let; nejčastější příčinou smrti je selhání PK.
 Diagnostika:
- katetrizační průkaz se sníženým minutovým objemem.
 Terapie:
- vazodilatancia,
- antikoagulační terapie,
- transplantace srdce a plic.
2) SPH
Klinický obraz:
- převládají symptomy primárního onemocnění.
Diagnostika:
- anamnéza,
- měření tlaku v plicním řečišti.
Terapie:
- léčba základního onemocnění vedoucí k plicní hypertenzi.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše