Osetrovatelska_pece_o_nemocne_interni_obory

10.2 Indikace toxinu

10.2 Indikace toxinu
 
 
Přesné určení potenciálně intoxikující látky, čas a požité množství jsou klíčové iniciální kroky. Je třeba naléhat na přesnou identifikaci potenciální intoxikující látky. Přivezení obalů od léků, chemikálií, částí hub či rostlin velmi usnadňuje lékařovo rozhodování. Opakovaně svízelnou se ukazuje snaha o určení množství požité látky. V mnoha případech zůstává nikdy nezodpovězenou otázkou, leckdy v rovině, zda k požití vůbec došlo. Typickou jsou v tomto směru situace, kdy je nalezeno batole s otevřenou krabičkou léků, případně s olízanými tabletami v ústech či na ruce. Byly-li na místě přítomny další děti, vždy mějme na paměti i riziko požití u nich. Protože ve většině případů nejsme schopni určit požité množství, je třeba
u každého jednotlivého dítěte počítat s maximální požitou dávkou. Možnost intoxikace by měla být začleněna i do diferenciálně diagnostické rozvahy u některých akutních stavů jako jsou kvantitativní nebo kvalitativní poruchy vědomí, křeče, iontové a metabolické dysbalance. Mějme na paměti, že látky působící na autonomní nervový systém mohou vyvolávat obraz intoxikace se smíšenými klinickými projevy. Jsme-li přesvědčeni, že by se o intoxikaci mohlo jednat,
a podařilo-li se nám identifikovat látku, dalším krokem je rychlé získání základních informací o ní. Nejčastěji využíváme toxikologické středisko s nepřetržitým provozem, které má k dispozici širokou databázi jak základních informací o látkách, tak nakumulovaných klinických zkušeností s jednotlivými typy intoxikací. Pro následnou rozvahu jsou nepostradatelné
i farmakokinetické údaje. Informace o toxické, případně letální dávce, rychlosti resorpce z GIT a z oběhu mohou velmi pomoci k vytvoření plánu časového rozvržení a intenzity léčebných opatření. Cennou inspiraci poskytuje i databáze konkrétních záznamů již proběhlých otrav.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše