Osetrovatelska_pece_o_nemocne_interni_obory
8.4 Ošetřovatelská péče o pacienta s totální endoprotézou
8.4 Ošetřovatelská péče o pacienta s totální endoprotézou
Totální endoprotéza je operativní zákrok, kdy se zcela odstraňuje porušený kloub, hlavice a jamka. Hlavice stehenní kosti se nahradí kovem, kloubní jamka v kyčelní kosti se nahradí z plastu popř. z porcelánu. Hlavice i jamka jsou do kosti fixovány samo tuhnoucím kostním cementem či bezcementovým preparátem. Používané materiály jsou nedráždivé. Náhrada by měla vydržet 15 let, při šetření kloubu až 20 let. Totální endoprotéza se nejčastěji provádí u těžké formy artrózy, klienti mají velké bolesti a jsou značně omezeni v pohybu. Bývá prováděna tam, kde již nestačí konzervativní léčba.
Péče o pacienta před TEP a po TEP kyčelního kloubu
Totální endoprotéza kyčelního kloubu je úplná výměna celého kyčelního kloubu - jamky i hlavice. Je doménou ortopedických oddělení. Tato operace patří k velkým výkonům, dochází při ní k výměně největšího kloubu v lidském těle. Je tedy nutná dobrá a efektivní příprava pacienta po stránce psychické a fyzické. V psychické stránce hraje jednu
z nejvýznamnějších rolí edukace.
z nejvýznamnějších rolí edukace.
Před operací je první fází přípravy pacienta na plánovaný operační výkon edukace o úpravě domácího prostředí (uzpůsobení WC, koupelny) a edukace o snížení případné nadváhy či obezity. Je také instruován sestrou i lékařem, jaké pomůcky je vhodné si přinést před nástupem na ortopedické oddělení a jaká předoperační vyšetření má podstoupit. Při normálních hodnotách krevního obrazu je pacientovi v další fázi přípravy doporučeno zajištění si autotransfuze. Podmínkou přijetí k operaci jsou i provedená předoperační vyšetření, jako interní předoperační vyšetření, a také specializovaná vyšetření, vycházející z pacientovy anamnézy.
Nástup na ortopedické oddělení
Pacient je přijat na oddělení ortopedie. Lékař zkontroluje absolvování všech předoperačních vyšetření nutných k operaci
a přijetí pacienta, podepíše s pacientem informovaný souhlas s hospitalizací a s operačním výkonem a provede stranovou kontrolu. Všeobecná sestra zkompletuje ošetřovatelskou dokumentaci. Provede s pacientem posouzení jeho aktuálního zdravotního stavu a problémů a sepíše ošetřovatelskou anamnézu. Podle aktuálních problémů si stanoví individuální, aktuální a potenciální ošetřovatelské diagnózy a s nimi pracuje po celou dobu hospitalizace pacienta. Důležitou roli při přijímání pacienta hraje edukace o předoperačním, peroperačním a pooperačním období. Všeobecná sestra a pacient používají mapu péče, kterou má nemocný po celou dobu hospitalizace u sebe. V průběhu předoperačního období všeobecná sestra kontroluje připravenost pacienta, zda má s sebou všechny pomůcky: abdukční klín, ortopedickou obuv, elastické punčochy, podpažní berle, francouzské hole. V případě, kdy je pacient nemá, mu je všeobecná sestra zajistí nebo informuje pacienta a rodinu o jejich potřebě během hospitalizace. Významnou součástí příjmu pacienta je i jeho identifikace, označení pacienta pomocí identifikačního náramku umístěného na horní končetinu operované strany a označení lůžka. Den před operací pacienta navštíví ještě anesteziolog z důvodu provedení anesteziologického předoperačního vyšetření. Anesteziolog zhodnotí schopnost pacienta celkové nebo spinální anestezie, naordinuje premedikaci před výkonem, popřípadě doplnění dalších vyšetření.
a přijetí pacienta, podepíše s pacientem informovaný souhlas s hospitalizací a s operačním výkonem a provede stranovou kontrolu. Všeobecná sestra zkompletuje ošetřovatelskou dokumentaci. Provede s pacientem posouzení jeho aktuálního zdravotního stavu a problémů a sepíše ošetřovatelskou anamnézu. Podle aktuálních problémů si stanoví individuální, aktuální a potenciální ošetřovatelské diagnózy a s nimi pracuje po celou dobu hospitalizace pacienta. Důležitou roli při přijímání pacienta hraje edukace o předoperačním, peroperačním a pooperačním období. Všeobecná sestra a pacient používají mapu péče, kterou má nemocný po celou dobu hospitalizace u sebe. V průběhu předoperačního období všeobecná sestra kontroluje připravenost pacienta, zda má s sebou všechny pomůcky: abdukční klín, ortopedickou obuv, elastické punčochy, podpažní berle, francouzské hole. V případě, kdy je pacient nemá, mu je všeobecná sestra zajistí nebo informuje pacienta a rodinu o jejich potřebě během hospitalizace. Významnou součástí příjmu pacienta je i jeho identifikace, označení pacienta pomocí identifikačního náramku umístěného na horní končetinu operované strany a označení lůžka. Den před operací pacienta navštíví ještě anesteziolog z důvodu provedení anesteziologického předoperačního vyšetření. Anesteziolog zhodnotí schopnost pacienta celkové nebo spinální anestezie, naordinuje premedikaci před výkonem, popřípadě doplnění dalších vyšetření.
Předoperační příprava - den do operace
Od půlnoci pacient nepřijímá nic per os a má zakázáno kouřit. V ranních hodinách podle schopnosti provede hygienu ve sprše sám nebo s dopomocí ošetřovatelského personálu. Pacient odloží všechny kovy, které má na sobě, jako např. piercing, náušnice, řetízky. Vyjme si zubní protézu. Cennosti si může zamknout do svého stolku nebo předat proti podpisu všeobecné sestře. Po hygieně všeobecná sestra navlékne pacientovi na zdravou končetinu elastickou antitrombotickou punčochu. Je převlečen do empíru. Na výzvu anesteziologického týmu je pacientovi podána premedikace. Poté na zavolání anesteziologického týmu je odvezen na operační sál se svou ošetřovatelskou dokumentací a s profylaktickou dávkou antibiotik, ošetřující sestra předá informace o pacientovi anesteziologické sestře.
Péče o pacienta po operaci
Pacient je po operaci uložen na pooperační oddělení nebo na ARO podle aktuálního zdravotního stavu a průběhu celé operace. Na pooperačním pokoji je pacient uložen průměrně do 4. pooperačního dne. Pacientovi jsou monitorovány fyziologické funkce jako krevní tlak, puls, saturace O2, stav vědomí, dech, močení. Všeobecná sestra hodnotí hodinovou diurézu a posléze za 24 hodin bilanci tekutin. Poloha pacienta je vleže na zádech s derotačním postavením operované končetiny. Dolní končetina je tedy v extenzi s vnitřní rotací, kterou zajišťuje antirotační bota, a je podporována abdukčním klínem mezi dolními končetinami. Všeobecná sestra monitoruje postavení operované dolní končetiny. Sleduje také operační ránu, do které je zaveden Redonův drén a monitoruje odpady v Redonově drenáži. Pacient má z operačního sálu zaveden periferní žilní katétr, u kterého sestra hodnotí známky infekce podle škály Maddona a sleduje jeho funkci každý pooperační den. Všeobecná sestra podává pacientovi hemosubstituce podle krevního obrazu a ordinace lékaře. Profylakticky mu podává antibiotika, s první dávkou se začíná v úvodu operace. V celém pooperačním období sestra monitoruje bolest, její intenzitu pomocí vizuální analogové škály, kterou sleduje před podáním a po podání analgetik, dále lokalizaci bolesti, propagaci, charakter, účinnost analgetik, která podává podle ordinace lékaře. Pacient má v operační den infuzní terapii. Když nemá známky nauzey a emesis, je mu podávána normální večeře podle diety před operací. Sestra po celou dobu monitoruje také predilekční místa, hlavně u pacientů, kteří mají Norton skóre nižší než 25 bodů. V rámci prevence TEN jsou pacientovi ordinována antikoagulancia či antitrombotika jedenkrát denně. V celém pooperačním období sestra pokračuje v efektivní edukaci pacienta. 1. den po operaci: pacientovi je monitorován tlak, puls třikrát denně podle ordinace lékaře. Pacient si ráno poprvé sedá a vstává, a to s dopomocí či pod dohledem fyzioterapeuta. Sestra pouze kontroluje postavení dolní končetiny již bez antirotační boty, pacient se musí sám naučit správné postavení končetiny v rámci prevence luxace. Sestra sleduje i nadále operační ránu, tzn. krytí rány a odpady v drénu. Hygienu obvykle pacient zvládá vsedě s dopomocí.
Sestra a fyzioterapeut zajišťují edukaci především v oblasti prevence luxace. Pacientovi je také stále monitorována bilance tekutin, a to až do čtvrtého pooperačního dne. V rehabilitaci provádí pasivní cviky na lůžku a cviky, které zahrnují sebeobsluhu. 2.-5. den po operaci: monitorace tlaku již pouze dvakrát denně podle ordinace lékaře. Druhý den probíhá převaz operační rány pod dohledem lékaře a extrakce Redonova drénu. Na základě výsledků odběrů je v tomto období extrahován periferní žilní katétr a permanentní močový katétr, kdy je také rozhodující schopnost sebeobsluhy a zvládání chůze. Sestra po odstranění katétrů sleduje frekvenci a množství vyloučené moči. Hygienu již pacient zvládá u umyvadla na pokoji s dohledem sestry, probíhá nácvik chůze o berlích po rovině. Čtvrtý den je pacient přeložen na standardní oddělení. 6.-10. den po operaci: převaz operační rány podle ordinace lékaře nebo prosakování obvazu. Neustále je sledována bolest
a s tím i podávání analgetik jako v předchozích obdobích. V závěru tohoto období je pacient v rámci sebeobsluhy téměř samostatný. Pacient je zaměřen především na RHB. Desátý den je možné extrahovat stehy. Před propuštěním by měl pacient umět chodit o francouzských berlích po rovině, ze schodů a do schodů. Pacienti po operaci kyčelního kloubu dále pokračují v rehabilitaci na oddělení následné rehabilitační péče nebo v lázeňské péči.
Sestra a fyzioterapeut zajišťují edukaci především v oblasti prevence luxace. Pacientovi je také stále monitorována bilance tekutin, a to až do čtvrtého pooperačního dne. V rehabilitaci provádí pasivní cviky na lůžku a cviky, které zahrnují sebeobsluhu. 2.-5. den po operaci: monitorace tlaku již pouze dvakrát denně podle ordinace lékaře. Druhý den probíhá převaz operační rány pod dohledem lékaře a extrakce Redonova drénu. Na základě výsledků odběrů je v tomto období extrahován periferní žilní katétr a permanentní močový katétr, kdy je také rozhodující schopnost sebeobsluhy a zvládání chůze. Sestra po odstranění katétrů sleduje frekvenci a množství vyloučené moči. Hygienu již pacient zvládá u umyvadla na pokoji s dohledem sestry, probíhá nácvik chůze o berlích po rovině. Čtvrtý den je pacient přeložen na standardní oddělení. 6.-10. den po operaci: převaz operační rány podle ordinace lékaře nebo prosakování obvazu. Neustále je sledována bolest
a s tím i podávání analgetik jako v předchozích obdobích. V závěru tohoto období je pacient v rámci sebeobsluhy téměř samostatný. Pacient je zaměřen především na RHB. Desátý den je možné extrahovat stehy. Před propuštěním by měl pacient umět chodit o francouzských berlích po rovině, ze schodů a do schodů. Pacienti po operaci kyčelního kloubu dále pokračují v rehabilitaci na oddělení následné rehabilitační péče nebo v lázeňské péči.
Průvodce pacienta před a po operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu
Z pohledu sestry se vás pokusím provést a obeznámit s činnostmi, které s operací souvisejí, a to před nástupem hospitalizace, v průběhu hospitalizace, až do doby propuštění z nemocničního zařízení. Postupná příprava pacienta na operační výkon a vše, co s ním souvisí, může přispět k psychické pohodě pacienta, který není stresován nečekanými událostmi, a napomoci tak k úspěšnému výsledku operačního zákroku.
1. Příprava k hospitalizaci po stanovení termínu operačního výkonu
Po stanovení termínu výkonu následuje celá řada jednotlivých kroků:
a) Interní předoperační vyšetření
Předoperační vyšetření je souhrn dílčích vyšetření a slouží k posouzení zdravotního stavu a vaší způsobilosti k operačnímu výkonu. Předoperační vyšetření zajišťuje praktický lékař na základě písemného požadavku ortopedického pracoviště. Výsledkem předoperačního vyšetření je interní závěr, zda jste nebo nejste schopen/na operačního výkonu.
b) Autotransfuze
Ošetřující lékař, v součinnosti s vámi, zváží a případně doporučí provedení autotransfuze (odběr vlastní krve, kterou je v případě potřeby možno při nebo po operaci použít). K odběru autotransfuze je nutné si přinést interní předoperační vyšetření.
c) Plánovaní hospitalizace
V období plánovaného výkonu si nedomlouvejte zavazující pracovní aktivity nebo dovolené a počítejte s dobou zotavení po operaci včetně následné rehabilitace.
a) Interní předoperační vyšetření
Předoperační vyšetření je souhrn dílčích vyšetření a slouží k posouzení zdravotního stavu a vaší způsobilosti k operačnímu výkonu. Předoperační vyšetření zajišťuje praktický lékař na základě písemného požadavku ortopedického pracoviště. Výsledkem předoperačního vyšetření je interní závěr, zda jste nebo nejste schopen/na operačního výkonu.
b) Autotransfuze
Ošetřující lékař, v součinnosti s vámi, zváží a případně doporučí provedení autotransfuze (odběr vlastní krve, kterou je v případě potřeby možno při nebo po operaci použít). K odběru autotransfuze je nutné si přinést interní předoperační vyšetření.
c) Plánovaní hospitalizace
V období plánovaného výkonu si nedomlouvejte zavazující pracovní aktivity nebo dovolené a počítejte s dobou zotavení po operaci včetně následné rehabilitace.
2. Příprava osobních věcí k hospitalizaci
a) Hygienické potřeby
Výčet hygienických potřeb: kartáček na zuby, toaletní mýdlo, minimálně 2 ručníky, 2 žínky, tělové mléko, ponožky, spodní prádlo. Spodní prádlo by mělo být upravené, na boku operované strany je vhodné mít spodní prádlo rozepínací pomocí suchého zipu nebo tkaniček. Takto upravené prádlo slouží k lehkému a rychlému přístupu k operační ráně. Velice důležité je myslet na vhodnou obuv. Obuv by měla být pevná, rovná - bez podpatku, lehce obouvatelná. Doporučuje se obuv
s protiskluzovou podrážkou.
b) Vlastní léky
Při nástupu k hospitalizaci byste si měli s sebou vzít užívané léky minimálně na tři dny. Všechny vaše léky nemusejí být
v nemocničním oddělení okamžitě k dispozici a je nutné je objednat. Tímto postupem se zamezí možnému přerušení v podávání léků. Do nemocnice je vždy nutno s sebou nosit léky v originálním balení. Při příjmu je nutné veškeré léky odevzdat sestře.
c) Věci osobní potřeby
Pro zpříjemnění pobytu v nemocnici je možno s sebou vzít mobilní telefon, knížky, časopisy, rádio, případně televizi a peníze pro osobní potřebu. Nedoporučuje se však s sebou brát větší obnos peněz a cennosti. Je-li operace bez komplikací, délka hospitalizace trvá obvykle 7-11 dnů, a proto věci osobní a hygienické potřeby by měly této délce odpovídat.
Výčet hygienických potřeb: kartáček na zuby, toaletní mýdlo, minimálně 2 ručníky, 2 žínky, tělové mléko, ponožky, spodní prádlo. Spodní prádlo by mělo být upravené, na boku operované strany je vhodné mít spodní prádlo rozepínací pomocí suchého zipu nebo tkaniček. Takto upravené prádlo slouží k lehkému a rychlému přístupu k operační ráně. Velice důležité je myslet na vhodnou obuv. Obuv by měla být pevná, rovná - bez podpatku, lehce obouvatelná. Doporučuje se obuv
s protiskluzovou podrážkou.
b) Vlastní léky
Při nástupu k hospitalizaci byste si měli s sebou vzít užívané léky minimálně na tři dny. Všechny vaše léky nemusejí být
v nemocničním oddělení okamžitě k dispozici a je nutné je objednat. Tímto postupem se zamezí možnému přerušení v podávání léků. Do nemocnice je vždy nutno s sebou nosit léky v originálním balení. Při příjmu je nutné veškeré léky odevzdat sestře.
c) Věci osobní potřeby
Pro zpříjemnění pobytu v nemocnici je možno s sebou vzít mobilní telefon, knížky, časopisy, rádio, případně televizi a peníze pro osobní potřebu. Nedoporučuje se však s sebou brát větší obnos peněz a cennosti. Je-li operace bez komplikací, délka hospitalizace trvá obvykle 7-11 dnů, a proto věci osobní a hygienické potřeby by měly této délce odpovídat.
3. Průběh hospitalizace
a) Přijímací kancelář
Abyste mohli být hospitalizováni, musíte nejdříve projít přijímací kanceláří, kde se zaznamenají a zpracují vaše osobní údaje. Tímto prvním krokem potvrzujete, že dobrovolně dáváte souhlas s hospitalizací.
b) Příchod do oddělení
Příjem sestry:
V oddělení, v kterém budete hospitalizováni, vás přijme nejdříve sestra, která ve spolupráci s vámi zpracuje sesterskou příjmovou zprávu. Převezme od vás platné předoperační vyšetření, případně RTG snímky. Interní předoperační vyšetření nesmí být starší než jeden měsíc a RTG snímek starší než tři měsíce. Aby předoperační vyšetření bylo kompletní, musejí být přiloženy i hodnoty jednotlivých náběrů a EKG křivka.
Příjem lékaře:
Po příjmu sestry následuje příjem lékaře, který vás bude mít v péči po dobu hospitalizace. Nemusí se vždy jednat o lékaře, kterého jste navštěvovali v ambulanci. Operaci však obvykle provede lékař, který vás indikoval k operaci.
Abyste mohli být hospitalizováni, musíte nejdříve projít přijímací kanceláří, kde se zaznamenají a zpracují vaše osobní údaje. Tímto prvním krokem potvrzujete, že dobrovolně dáváte souhlas s hospitalizací.
b) Příchod do oddělení
Příjem sestry:
V oddělení, v kterém budete hospitalizováni, vás přijme nejdříve sestra, která ve spolupráci s vámi zpracuje sesterskou příjmovou zprávu. Převezme od vás platné předoperační vyšetření, případně RTG snímky. Interní předoperační vyšetření nesmí být starší než jeden měsíc a RTG snímek starší než tři měsíce. Aby předoperační vyšetření bylo kompletní, musejí být přiloženy i hodnoty jednotlivých náběrů a EKG křivka.
Příjem lékaře:
Po příjmu sestry následuje příjem lékaře, který vás bude mít v péči po dobu hospitalizace. Nemusí se vždy jednat o lékaře, kterého jste navštěvovali v ambulanci. Operaci však obvykle provede lékař, který vás indikoval k operaci.
V rámci příjmu, lékařem, podepisuje nemocný ,,informovaný souhlas", který je důležitý z právního hlediska:
Informovaný souhlas pacienta (zákonného zástupce) s hospitalizací, s nahlížením do dokumentace a s podáváním informací o zdravotním stavu.
Informovaný souhlas pacienta (zákonného zástupce):
a) s léčebným postupem a operačním výkonem,
b) s lékařským vyšetřením,
Informovaný souhlas pacienta (zákonného zástupce) s provedením transfuze krve (podáním transfuzních přípravků
a krevních derivátů).
Informovaný souhlas pacienta (zákonného zástupce) s hospitalizací, s nahlížením do dokumentace a s podáváním informací o zdravotním stavu.
Informovaný souhlas pacienta (zákonného zástupce):
a) s léčebným postupem a operačním výkonem,
b) s lékařským vyšetřením,
Informovaný souhlas pacienta (zákonného zástupce) s provedením transfuze krve (podáním transfuzních přípravků
a krevních derivátů).
Informovaný souhlas pacienta (zákonného zástupce) s podáním anestezie v souvislosti s vyšetřením nebo operačním zákrokem.
Po příjmu lékařem budete uvedeni do pokoje, kde sestra seznámí pacienta s provozem v oddělení.
Po příjmu lékařem budete uvedeni do pokoje, kde sestra seznámí pacienta s provozem v oddělení.
4. Předoperační příprava
Předoperační příprava probíhá den před operací.
a) Příprava pacienta sestrou:
a) Příprava pacienta sestrou:
- neurčí-li lékař jinak, posledním jídlem je oběd, pouze diabetici dostanou večeři,
- tekutiny se mohou přijímat do půlnoci, od půlnocí se nesmí pít, jíst ani kouřit,
- je-li nutné objednat krevní konzervu k operaci, sestra odebere vzorek krve, který se dále zpracuje v krevní bance,
- večer před operací dostane pacient dva glycerínové čípky, které si zavedete per rektum, tj. do konečníku. Nevyprázdníte-li se do čtyř hodin od zavedení čípků, informujte o tom sestru. Sestra po zvážení situace nabídne šetrné klyzma pomocí přípravku Yall. Diabetikům je vždy místo čípků podán přípravek Yall,
- sestra oholí operační pole,
- v případě, že má pacient nalakované nehty, musíte si je odlakovat odlakovačem,
- dle pokynu sestry si připravíte věci na Jednotku intenzívní péče (dále jen JIP), kam budete umístěni bezprostředně po provedení operačního výkonu: ručník, žínku, kartáček na zuby, zubní pastu a případně brýle, zubní protézu a kontaktní čočky. Je možné si vzít také mobilní telefon.
- sestře odevzdá pacient léky, které užívá.
b) Příprava pacienta lékařem - anesteziologem:
Příprava anesteziologem je nedílnou součástí komplexní předoperační přípravy. Jeho úloha nespočívá pouze v seznámení s postupem anestezie, ale anesteziolog provede též následující:
Příprava anesteziologem je nedílnou součástí komplexní předoperační přípravy. Jeho úloha nespočívá pouze v seznámení s postupem anestezie, ale anesteziolog provede též následující:
- zhodnotí výsledky a závěr interní přípravy,
- seznámí s anesteziologickými riziky,
- doporučí doplnění anesteziologických ordinací před výkonem,
- seznámí s možnostmi uvedení do anestezie,
- zhodnotí stav,
- naordinuje premedikace (účelem premedikace je farmakologicky ovlivnit průběh anestezie, minimalizovat strach a úzkost).
- seznámí s anesteziologickými riziky,
- doporučí doplnění anesteziologických ordinací před výkonem,
- seznámí s možnostmi uvedení do anestezie,
- zhodnotí stav,
- naordinuje premedikace (účelem premedikace je farmakologicky ovlivnit průběh anestezie, minimalizovat strach a úzkost).
5. Bezprostřední příprava k operaci
Bezprostřední příprava probíhá v den operace. Je to poslední fáze přípravy sestrou a lékařem před převozem na operační sál:
- ráno sestra změří krevní tlak (dále jen TK) a doporučí, provádět celkovou koupel, protože po operaci se nebudete moci několik dnů sprchovat,
- dle ordinace anesteziologa se zavede permanentní močový katétr (dále jen PMK). PK je cévka, která se zavádí do močového měchýře, nafouklá balónkem, který zabrání samovolnému vypadnutí cévky. Ženám zavádí PMK sestra, mužům lékař,
- dle ordinace anesteziologa se podá premedikace. Premedikace může mít různou formu, tj. mohou se podávat léky jak v tabletové formě, tak léky v podobě injekcí do svalu nebo infuzí do žíly. Jedná-li se o infuzní premedikaci, sestra zavede do žíly na ruce flexibilní plastovou kanylu. Flexibilní kanyla se vždy zavádí na protější stranu operované strany (tj. bude-li vám operován pravý kyčelní kloub, kanyla se zavede do levé ruky a naopak),
- lékař při ranní vizitě označí křížkem operační pole k jednoznačné identifikaci operačního místa,
- bezprostředně před odjezdem na operační sál sestra vyzve, aby si pacient sundal a odložili všechny šaty, šperky (i piercing) a pokud používá pacient, též zubní protézu a kontaktní čočky. Používá-li pacient naslouchátko, můžete si ho vzít na sál
s sebou. Na operační sál odjíždíte na posteli za doprovodu sestry.
s sebou. Na operační sál odjíždíte na posteli za doprovodu sestry.
6. Operace
V rámci převozu na operační sál bude pacient nejdříve přivezena anesteziologickou přípravnu, kde anesteziolog podrobně informuje o možnosti anestezie.
Používají se dva typy anestezie:
a) celková anestezie (narkóza) je metoda, sloužící k vyřazení vědomí a pocitu bolesti v celém těle v průběhu operačního výkonu. K navození celkové anestezie se používá celá škála léků: celková anestetika (léky znecitlivující a spánek navozující), sedativa (léky uklidňující), analgetika (léky potlačující bolest), myorelaxancia (léky uvolňující svaly), a to jak formou intravenózní (do žíly), tak inhalační (vdechováním). K celkovému znecitlivění patří i celá řada dílčích výkonů: zajištění periferního žilního přístupu, zajištění dýchacích cest a dýchání (spontánně či pomocí dýchacího přístroje), monitorace základních životních funkcí (pomocí přístrojů-monitorů), zajištění bezpečné operační polohy atd.
Nežádoucí účinky a komplikace: i přes používání nejmodernějších anesteziologických postupů, léků a přístrojů se mohou v souvislosti s celkovou anestezií vyskytnout komplikace. Obvykle však nejsou závažné a dají se zvládnout medikamenty (bolesti hlavy, zvracení, bolesti a sucho v krku, bolesti svalů, celková slabost).
b) epidurální (svodná) anestezie: je anestezie, která vede k vyřazení pocitu v místě prováděné operace. Vzniká podáním lokálního anestetika do epidurálního prostoru páteřního kanálu. Docílí se tím dočasné umrtvení malé nebo rozsáhlejší části těla. Výhodou tohoto typu anestezie je minimální ovlivnění základních životních funkcí, tj. vědomí, krevního oběhu a dýchání. Umožňuje kontakt s nemocným během operace a jeho spolupráci. Navíc je možný příjem tekutin bezprostředně po operaci. Pro větší komfort nemocného a tam, kde není nutná spolupráce s lékařem během operace, lze po dohodě s nemocným zajistit spánek podáním nitrožilních sedativ. Výkon provádí anesteziolog v poloze na levém boku, nebo vsedě. Po detekci správného prostoru aplikuje lék a jehlu hned odstraní. Nástup účinku blokády se projeví až po určité době (20-30minut), nemocný pociťuje teplo, mravenčení, brnění v končetinách, někdy se může objevit i nevolnost. Tyto příznaky jsou přechodné a za několik minut ustoupí. Zvláštním doplňkem epidurální anestezie může být zavedení tenkého katétru do epidurálního prostoru. Katétr slouží k prodloužení anestezie při následné pooperační kontinuální anestezii. Na místě se může ponechat i několik dnů. Tato technika nebrání pohyblivosti nemocného po operaci a zaručuje znamenitou bezbolestnost. Operace trvá cca 1-2 hodiny podle závažnosti postižení.
a) celková anestezie (narkóza) je metoda, sloužící k vyřazení vědomí a pocitu bolesti v celém těle v průběhu operačního výkonu. K navození celkové anestezie se používá celá škála léků: celková anestetika (léky znecitlivující a spánek navozující), sedativa (léky uklidňující), analgetika (léky potlačující bolest), myorelaxancia (léky uvolňující svaly), a to jak formou intravenózní (do žíly), tak inhalační (vdechováním). K celkovému znecitlivění patří i celá řada dílčích výkonů: zajištění periferního žilního přístupu, zajištění dýchacích cest a dýchání (spontánně či pomocí dýchacího přístroje), monitorace základních životních funkcí (pomocí přístrojů-monitorů), zajištění bezpečné operační polohy atd.
Nežádoucí účinky a komplikace: i přes používání nejmodernějších anesteziologických postupů, léků a přístrojů se mohou v souvislosti s celkovou anestezií vyskytnout komplikace. Obvykle však nejsou závažné a dají se zvládnout medikamenty (bolesti hlavy, zvracení, bolesti a sucho v krku, bolesti svalů, celková slabost).
b) epidurální (svodná) anestezie: je anestezie, která vede k vyřazení pocitu v místě prováděné operace. Vzniká podáním lokálního anestetika do epidurálního prostoru páteřního kanálu. Docílí se tím dočasné umrtvení malé nebo rozsáhlejší části těla. Výhodou tohoto typu anestezie je minimální ovlivnění základních životních funkcí, tj. vědomí, krevního oběhu a dýchání. Umožňuje kontakt s nemocným během operace a jeho spolupráci. Navíc je možný příjem tekutin bezprostředně po operaci. Pro větší komfort nemocného a tam, kde není nutná spolupráce s lékařem během operace, lze po dohodě s nemocným zajistit spánek podáním nitrožilních sedativ. Výkon provádí anesteziolog v poloze na levém boku, nebo vsedě. Po detekci správného prostoru aplikuje lék a jehlu hned odstraní. Nástup účinku blokády se projeví až po určité době (20-30minut), nemocný pociťuje teplo, mravenčení, brnění v končetinách, někdy se může objevit i nevolnost. Tyto příznaky jsou přechodné a za několik minut ustoupí. Zvláštním doplňkem epidurální anestezie může být zavedení tenkého katétru do epidurálního prostoru. Katétr slouží k prodloužení anestezie při následné pooperační kontinuální anestezii. Na místě se může ponechat i několik dnů. Tato technika nebrání pohyblivosti nemocného po operaci a zaručuje znamenitou bezbolestnost. Operace trvá cca 1-2 hodiny podle závažnosti postižení.
7. Pooperační péče
Po operaci je pacient převezen na JIP, která je vybavena monitorovací technikou, centrálním rozvodem kyslíku a pomůckami k zajištění resuscitace. Na JIP zůstanete cca jeden den, poté budete přestěhováni na standardní pokoj.
Na JIP jsou pravidelně kontrolovány:
základní životní funkce: na horní končetinu bude nasazena tlaková manžeta pomocí, které bude měřen v pravidelných intervalech TK (krevní tlak), P (pulz), D (dech), prezentace EKG pomocí monitoru,
Na JIP jsou pravidelně kontrolovány:
základní životní funkce: na horní končetinu bude nasazena tlaková manžeta pomocí, které bude měřen v pravidelných intervalech TK (krevní tlak), P (pulz), D (dech), prezentace EKG pomocí monitoru,
barva kůže a prokrvení, po svodné anestezii citlivost končetin,
- TT (tělesná teplota),
- operační rána, stav krycího obvazu,
- vyvedené drény (množství a výměna),
- bolest - analgetikum by mělo být podáno dříve, než je překročen práh bolesti,
- močení (množství, barva, příměsi),
- odchod plynů z tlustého střeva,
- bilance tekutin po šesti hodinách (příjem a výdej tekutin),
- přes intravenózní kanylu vám budou podávány tekutiny, antibiotika, případně transfuze nebo autotransfuze,
- provádějí se pravidelné odběry krve k stanovení ztrát krevních elementů a minerálních látek a odběry moče,
- jako prevence proti krevním sraženinám dolních končetin, které mohou způsobit embolii, se používá několik opatření: bandáž operované končetiny, podávání léku na ředění krve (Clexane) nebo jiný preparát v pravidelných denních dávkách
1x denně (ve 22 hod),
1x denně (ve 22 hod),
- nasadí se antirotační bota, která zabrání, aby končetina nerotovala zevně. Poloha končetiny je zajištěna i tzv. abdukčním trojúhelníkem (to je molitanový polštář vložený mezi stehna), který udržuje dolní končetiny v odtažení přibližně 20 stupňů. Tento polštář používáte stále v pooperačním období při pohybu na lůžku a je vhodné, abyste ho používali i doma po propuštění z nemocnice.
8. Standardní pokoj
Po převozu na standardní pokoj se dále pokračuje s ordinacemi, které se prováděly na JIP a uskutečňují se i další činnosti:
- v prvních dnech veškeré hygienické potřeby provádíte na lůžku,
- po dvou dnech lékař odstraní drény, které odváděly zbylou sekreci v operační ráně a provede převaz. Další převazy se provádějí dle potřeby,
- provádí se cvičení s rehabilitační sestrou, nejprve posazování na lůžku, nácvik s berlemi a chůze,
- 10-12 den se odstraňují stehy a neobjeví-li se komplikace, budete propuštěni z nemocnice. Máte-li zájem o následnou rehabilitaci, informujte o tom svého ošetřujícího lékaře co nejdříve.
- následně je nutné dodržovat doporučenou úpravu životního režimu s totální endoprotézou kyčelního kloubu.
9. Důležité obecné pokyny v oblasti rehabilitace po operaci TEP kyčelního kloubu
Pro první tři pooperační měsíce:
- spěte na rovném a pevném lůžku,
- střídejte chůzi, sed a lehu - věnujte pozornost únavě a nepřeceňujte své síly,
- přizpůsobte si výšku pracovní židle, nesedejte si do hlubokých křesel, na obyčejnou židli sedejte pouze s polštářem, nekřižte nohy (pod sebe, přes sebe),
- při sezení na židli obě chodidla spočívají celou ploskou na zemi, kolena jsou mírně od sebe,
- několikrát denně cvičte podle pokynů, které jste obdrželi od rehabilitačního pracovníka,
- používejte i doma pevnou obuv s pevnou patou,
- vleže na neoperovaném boku vkládejte vždy mezi kolena pevný polštářek,
- neodkládejte berle, pokud to nedovolí váš lékař, dodržujte jím doporučenou zátěž operované končetiny, ztratíte-li však rovnováhu a hrozí vám pád, raději došlápněte na operovanou končetinu,
- dvakrát denně ležte cca 30 min. na břiše,
- nenechte se nikým vyprovokovat ke sportovním výkonům, na schodech se věnujte chůzi a s nikým se nebavte, zabráníte tak případnému pádu a ztrátě rovnováhy, neposkakujte a dlouho nestůjte,
- plavání je vhodné, i když jeho význam v tomto případě bývá přeceňován, pro posílení svalstva je výhodnější a účinnější cvičení na suchu, v blízkosti plaveckých bazénů dbejte zvýšené pozornosti a opatrnosti (pozor na uklouznutí),
- doma odstraňte všechny volně ležící kobercové předložky a rohožky, chraňte se pádu,
- pravidelně si kontrolujte technický stav vašich berlí (matičky, protiskluzové nástavce),
- v prvních měsících po operaci se nesnažte samostatně si zavazovat tkaničky od bot ani oblékat si ponožky, při obouvání používejte dlouhé lžíce, u oblékání ponožek užijte oblékač ponožek,
- dodržujte doporučení lékaře o prevenci tromboembolické nemoci, používejte zdravotní punčochy nebo elastická obinadla od špiček prstů nad koleno.
Trvale platná doporučení
- při těžkých infekcích, operacích a invazivních vyšetřeních preventivně užívejte antibiotika, pro informaci ošetřujících lékařů slouží přiložený průkaz o antibiotické prevenci,
- nenoste zvlášť těžká břemena (dvoukilový nákup stačí),
- netrénujte vytrvalostní chůzi, ani zbytečně nejezděte na rotopedu,
- nezapomínejte na pravidelné roční kontroly u vašeho ortopeda, i když nemáte žádné obtíže,
- při obtížích vyhledejte lékaře (náhle vzniklá, nová bolest, zarudnutí či sekrece v jizvě, zkrat končetiny, omezení pohybu, horečky) nebo své obtíže alespoň konzultujte telefonicky.