Osetrovatelska_pece_o_dite

13.4.3 Novorozenecká žloutenka

13.4.3 Novorozenecká žloutenka
 
 
Bilirubin je žluté krevní barvivo vznikající v retikuloendotelovém systému (kostní dřeň, slezina, játra) rozpadem červeného krevního barviva hemoglobinu. Takto vzniklý bilirubin se nazývá nekonjugovaný a v krevním oběhu je vázaný především na bílkovinu albumin. Je ve vodě nerozpustný a v této formě se nemůže z organismu vyloučit. Nekonjugovaný bilirubin má toxické účinky na některé tkáně, především na nervové buňky v mozkovém kmeni, které mohou být nenávratně poškozeny. Za normálních podmínek však tento bilirubin putuje spolu s albuminem do jaterní buňky, kde sídlí enzym, který spojí (konjuguje) bilirubin s kyselinou glukuronovou. Tak vznikne komplex, který se nazývá konjugovaný bilirubin, ten je ve vodě rozpustný, a výrazně méně toxický. Ten putuje z jaterní buňky do žlučovodů, kde tvoří součást žluči, která se vylučuje do střeva. Část se může vstřebat zpět do krevního oběhu, ale většina jde dál a představuje žlutou část stolice.
 
Fyziologická žloutenka novorozenců: pro pochopení je nutné se vrátit zpět do období prenatálního. Přenos kyslíku pro plod se děje v placentě mezi krví matky a plodu. Kyslíku není mnoho, je nutné zvýšit transportní kapacitu krve plodu. Stoupá počet erytrocytů a tím hladina hemoglobinu v krvi plodu. Po narození se plíce rozvinou, dojde k výraznému zvýšení přísunu kyslíku do krve, a proto není již nutné výrazné množství hemoglobinu. Erytrocyty se rozpadají, hemoglobin se uvolňuje a vzniká nekonjugovaný bilirubin. Ten v průběhu prvních dnů stoupá a vzniká fyziologická žloutenka (hyperbilirubinémie). Projeví se ikterem, žlutým zabarvením kůže a sliznic. Fyziologický ikterus začíná po 36 hodinách po porodu s maximem 3. - 4. den. Ke spontánnímu ústupu dochází do týdne. Hladina celkového bilirubinu nepřesáhne 205 umol/l, hladina nekonjugovaného 25 umol/l. Není nebezpečná a zpravidla nevyžaduje léčbu.
U dětí předčasně narozených se vlivem nezralosti jaterních funkcí tvoří v játrech méně albuminu. Hladiny bilirubinu jsou vyšší a je ve většině případů potřeba zahájit léčbu.
U asi 1 % kojených novorozenců (od 3. - 5. dne s vrcholem 10. - 15. den) můžeme nacházet zvýšené hodnoty nekonjugovaného bilirubinu, který nepřesáhne ve většině případů 340 umol/l. Žloutenka trvá tak dlouho, dokud je dítě kojeno. Tento stav je způsoben přítomností metabolitu progesteronu v mateřském mléce, který blokuje konjugaci bilirubinu jaterní buňkou. Je možné využít dva terapeutické přístupy (přerušit na 5-6 dní kojení, nebo upravit po dobu 3-5 dní odstříkané mateřské mléko ohřátím na 56 °C, 15 minut – upraví se aktivita volných mastných kyselin).
Ikterus z nedostatečného kojení – příčinou je omezování kojení a dokrmování. Kolostrum má taxativní účinky – urychluje vyprázdnění smolky, snižuje rychlost enterohepatálního oběhu bilirubinu. Prevencí je včasné a časté kojení bez dokrmování.
 
O patologickém ikteru hovoříme v případě, kdy hyperbilirubinémie přesáhne fyziologické rozmezí. Rozvíjí se během 24 hodin, ohroženi jsou novorozenci se zvýšenou destrukcí erytrocytů (např. inkompatibilita Rh, polycytémie, abnormální krvácení do tělních oddílů s následnou absorpcí bilirubinu z rozpadlých erytrocytů). Takovýto ikterus vyžaduje vyšetření a následnou léčbu. U ikterických novorozenců monitorujeme intenzitu žlutého zabarvení kůže pomocí transkutánní iktometrie. Jde i neinvazivní metodu, sondu přikládáme na kůži dítěte (čelo, hrudník), sledujeme dynamiku rozvoje ikteru, nikoliv hladinu bilirubinu. Indikátorem k léčbě žloutenky u novorozenců je Hodrův graf.
 
Fototerapie: účinkem světla (nejčastěji modrým) fotodegradace bilirubinu na netoxický izomer bilirubinu. Fototerapie se aplikuje zářiči umístěnými nad dítětem. Počet zářivek a jejich vzdálenost od dítěte ovlivňuje efektivitu terapie. Doporučuje se vzdálenost 40-45 cm.
Nežádoucí účinky fototerapie:
 -přehřátí
- poškození sítnice oka
- dehydratace
- podráždění pokožky (erytém nebo exantém)
- možná obstrukce dýchacích cest krytem očí (dítě neumí dýchat ústy)
- modré světlo maskuje cyanózu
 
Ošetřovatelská péče o dítě na fototerapii jsou zaměřeny na prevenci nežádoucích účinků a uspokojování potřeb dítěte. Pro maximální efektivitu je třeba vystavit, co největší plochu pokožky (dítě bez plen, pouze neklidným dětem je ponechat). Chráníme oči dítěte, speciálně vyráběnými obvazy (tmavé látkové brýle) nebo alternativními obvazy, které jsou z mulu s vloženými, pro světlo nepropustnými materiály (alobal, koženka apod.). Ochranný kryt očí kontrolujeme, aby dostatečně chránil oči. Pravidelně dítěti měříme tělesnou teplotu, dítě polohujeme. Hodnotíme hydrataci dítěte a sledujeme množství moči, přírůstky na váze. Kojení není třeba během fototerapie přerušovat.
Fototerapeutická dečka (biliblanket) – optická halogenová vlákna jsou protkaná do dečky, na které dítě leží. Světlo nehřeje. Výhodou je, že dítě nemusí mít kryté oči a může se chovat.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše