Osetrovatelska_pece_o_dite

19.1 Anatomie a fyziologie kůže

19.1 Anatomie a fyziologie kůže
 
 
Kůže (cutis, dermis)
- největší a nejtěžší plošný orgán lidského těla, plocha činí asi 1,5-1,8 m², hmotnost asi 4,5 kg. Má komplexní stavbu, která ji umožňuje přizpůsobovat se pohybům a změnám tvaru těla.
Kůže se skládá ze 3 vrstev -pokožka, škára, vazivo.
Pokožka (epidermis)
Povrchová vrstva kůže, tvořená epitelem vrstevnatým dlaždicovým. Povrch je krytý ochranným filtrem, který obsahuje řadu účinných a ochranných látek. Vrstvy- stratum bazale, spinosum, granulosum, lucidum a corneum.
Zrohovatělé buňky, které se odlučují, jsou nahrazovány buňkami z hlubších vrstev epidermis. Z nejhlubších vrstev se doplňují i defekty vznikající v kůži drobnými oděrkami a povrchovými zraněními kůže. V hlubších vrstvách pokožky se nachází zrna tmavohnědého barviva, kožního pigmentu melaninu.
Škára (corium)
Vazivová součást kůže, složená z vazivových buněk a elastických vláken.
Ve škáře – stratum papillare jsou uloženy kličky kapilár a ve stratum reticulare kožní adnexa – potní a mazové žlázy, vlasy, nehty a cévy většího průsvitu, dále pak nervová zakončení, nervové receptory, které umožňují vnímání bolesti, tepla, chladu a hmatu.
Mazové žlázy - jsou uloženy vedle vlasů a chlupů. Ústí krátkými vývody do pochvy vlasů nebo chlupů a štěrbinou mezi povrchem vlasu a stěnou pochvy se polotekutý maz dostává na povrch kůže, kde vytváří tenký film.
Nacházíme zde také histiocyty a makrofágy.
Podkožní vazivo (tela subcutanea)
Řídké pojivo vyplněné tukovými lalůčky. Má význam posouvací a spojovací složky mezi kůží a fasciemi. Je izolátorem tepla, chrání před mechanickými insulty a má funkci metabolickou (skladiště živin, metabolismu tuků a sacharidů).
 
Funkce kůže vyplývají z jejího hraničního postavení. Jedná se především o ochranu vnitřního prostředí před nepříznivými vlivy zevního prostředí.
Ochranné funkce: Kůže odolává nebo minimalizuje škodlivé účinky mechanických, osmotických, chemických, tepelných a světelných vlivů prostředí.
Bariéra proti infekci: Suchost a kyselost kůže vytváří nepříznivé podmínky pro existenci a rozmnožování mikroorganismů. Další funkcí je imunologická ochrana.
Termoregulační funkce: V termoregulaci má kůže rozhodující význam. Usměrňuje a reguluje výměnu tepla mezi organizmem a prostředím. Podkožní tuk má funkci tepelné izolace a dále umožňuje tepelnou regulaci změnami průsvitu cév. Dalším termoregulačním mechanismem je sekrece potu neboli přímé odpařování vody, které pomáhá odvádět přebytečné teplo z organismu. Tento proces se uskutečňuje dvěma typy potních žláz. Apokrinními, lokalizovanými v axilách a perigenitální krajině, neslouží k termoregulaci, produkují chemické pachové signály. Druhým typem potních žláz jsou pak žlázy ekrinní, pravé potní žlázy, produkující pot. Tyto žlázy jsou rozmístěné po celém těle, nejvíce na ploskách nohou, šíji a dlaních.
Senzorická funkce: Kůže je sídlem velkého počtu receptorů somato-senzorického systému. Tím je umožněna nepřetržitá komunikace se zevním prostředím. Jedná se o mechanoreceptory (dotykové, vibrační, tlakové), nocireceptory (bolest).
Resorpční funkce: tato funkce je u zdravé kůže limitována. Kůže je pro vodu prakticky nepropustná. Resorpční funkce kůže se využívá při aplikaci léčebných látek.
Exkreční funkce: Vylučovací funkce je obstarávána potními žlázami a mazovými žlázami. Jejich sekrecí se dostávají na povrch těla lipidy, které chrání kůži před účinky vlhka, před jejím vysycháním a současně zvláčňují vlasy. Mazové žlázy jsou rovnoměrně rozděleny po celém těle.
Produkce vitamínu D: Kůže produkuje vitamin D působením slunečního záření. Vitamín se postupně uvolňuje do krve. V játrech a ledvinách se aktivuje na kalcitriol.