Osetrovatelska_pece_o_dite

24.4.6 Poleptání jícnu

24.4.6 Poleptání jícnu
 
 
U dětí k poleptání dochází téměř výhradně nešťastnou náhodou. Jedinou prevencí je důsledná opatrnost při nakládání s leptavými látkami, ale i předměty, ve kterých jsou baterie a jejich bezpečné uložení.
Poleptání rozdělujeme podle stupně poškození v rozsahu 1 až 4. Při 1. stupni dochází k zarudnutí sliznice, ta následně regeneruje a bez následků se zhojí. Při poleptání 2. stupně se objevují okrsky šedobělavých povlaků, dochází k prostoupení zánětu do hlubších vrstev sliznice a objevují se povlaky. Při poleptání 3. stupně vznikají splývavé šedobělavé povlaky a dochází k nekrotizaci sliznice. Pokud dojde k poleptání 4. stupně nacházíme nekrotická ložiska, postupně dochází ke vzniku granulačních tkání. Později pak k odlučování těchto okrsků a následné perforaci jícnu.
U dětí provádíme esofagoskopii v celkové anestézii. Pokud je odůvodněné podezření na požití baterie, provádí se endoskopické vyšetření bez přípravy z vitální indikace, protože poškození baterií se výrazně zvyšuje s dobou působení na stěnu jícnu. Je proto důležité baterii, co nejdříve odstranit. Před samotným výkonem podáme dítěti premedikaci dle ordinace anesteziologa a odvážíme ho k výkonu na sál. Po výkonu přivážíme pacienta zpět ze sálu na oddělení nebo na oddělení JIP. Pooperační péče: pacient dostává infuzní terapii. Nasogastrickou sondu vyvěsíme a měříme množství žaludeční šťávy ve sběrném sáčku. Sledujeme její charakter, barvu, zápach a příměsi. Léčiva podáváme dle ordinace lékaře. Sondu fixujeme jako prevenci vytažení. Často, hlavně u menších dětí bývá sonda přišita tak, aby ji nebylo možné vytrhnout. Do nasogastrické sondy podáváme nejdříve sterilní vodu. Následně pacientovi podáváme plnohodnotnou enterální výživu.
Co nejdříve edukujeme matku dítěte, aby se o dítě naučila pečovat a dítě mohlo být propuštěno do domácího ošetřování (asi za 10 dní).
Komplikace jsou akutní nebo pozdní. Akutní - otok dýchacích cest, perforace jícnu, při které hrozí vznik mediastinitidy nebo peritonitidy, také může vzniknout tracheoezofageální píštěl.
Pozdní - jizvení jícnu, srůsty v oblasti dutiny ústní a dysfágie.
Léčba pozdních komplikací je velmi obtížná a zdlouhavá. Oproti jiným procesům, při kterých vznikají stenózy, jsou v tomto případě srůsty pevnější a jsou hůře ovlivnitelné. Řešením je balónková dilatace, pokud nelze balónek použít, přistupujeme k dilataci bužiemi (při tomto zákroku může dojít k jatrogennímu poškození, a to roztržení stěny jícnu). Balónkovou dilataci je nutno opakovat ve všech indikovaných případech několikrát, nejméně dvakrát. V těžších případech, pokud dilatace není úspěšná, je proveden chirurgický zákrok. Podle tíže poškození provádíme resekci jícnu, nebo operační náhradu jícnu.