Osetrovatelska_pece_o_dite

23.1 Dětská a dorostová psychiatrie

23.1 Dětská a dorostová psychiatrie
 
 
V tomto oboru je základním předpokladem přístupu respektování biopsychosociální podmíněnosti duševního dění. Předmětem zájmu pedopsychologie je psychopatologie tohoto období. Jde většinou o manifestaci poruch v jedné či více oblastech: v chování, emočních stavech a reakcích, ve vztazích a kvalitě kognitivních funkcí.
Biologické faktory: jejich podíl je větší, čím dříve se projeví porucha duševních funkcí. Zejména předškolní psychopatologie vyžaduje pečlivou diagnostickou a podle potřeby terapeutickou spolupráci s dalšími odborníky (neurologem, pediatrem, event. dalšími specialisty). Vrozené či získané handicapy, které z dysfunkcí a patologie plynou, nabývají však v průběhu dětství a zejména dospívání nový vliv a význam. Genetická spoluúčast některých poruch je nepochybná.
Vyšetření v dětské dorostové psychiatrii: zahrnuje vyšetření dítěte, vyšetření důležitých osob z jeho prostředí. Důležitou úlohu při vyšetřování a vedení rozhovoru s dětmi a dospívajícími má vývojové hledisko.
 
Vyšetření předškolního dítěte – v tomto období je velká vázanost na rodiče a na druhé straně malá komunikativní schopnost dítěte, které nedokáže spolehlivě popsat své obtíže. U malých dětí je důležité vytvořit bezpečné prostředí. Využíváme hračky např. maňásky. Styl hry může ukázat, jak dítě vnímá své rodinné prostředí.
Vyšetření školního dítěte – bývá již schopno se separovat od rodičů. Konkrétně vedenými otázkami můžeme od dítěte získat popis obtíží a okolností, za kterých se obtíže objevily. Z hlediska psychosociální situace dítěte se v rozhovoru kromě témat zaměřených na rodinu objevují také témata zaměřená na oblast školy, zájmových aktivit a vrstevnických vztahů. Důležité je vědět, jaké je sebehodnocení dítěte a jeho fantazijní svět. Pomocnými technikami je hra, kresebný projev, tři kouzelná přání. Tyto údaje nám pomáhají rozumět postojům dítěte k sobě samému, důležitým osobám a také k tomu, jak se vyrovnává s postavením nemocného dítěte.
Vyšetření dospívajícího – separační a individualizační procesy vedou v dospívání k výraznému osamostatňování. Je třeba dobře zvážit, zda první rozhovor zahájíme samotným adolescentem, jeho rodiči nebo se všemi dohromady. Dospívající musí vědět, že v závažných věcech mají rodiče právo být informováni. Pro adolescenty je důležitý vzhled a schopnosti. Eventuální změny, omezení nebo poškození jsou pro dospívajícího zraňující nejen ve vztahu k realitě, ale také ve vztahu k sebehodnocení a prožívání fyzické atraktivity.
 
Kontakt a vedení rozhovoru s rodinou pacienta – rozhovor je zaměřen na získání spolehlivých informací o dítěti, ale také posouzení celého rodinného systému a jeho fungování. To jakým způsobem rodiče prezentují potíže dítěte, ukazuje na úlohu nemoci dítěte v jejich rodinném systému.
Základem v pedopsychiatrii je týmová práce lékařů, sester, psychologů, pedagogů, sociálních pracovníků.