Osetrovatelska_pece_o_dite

8.2 Přítomnost blízkého člověka

8.2 Přítomnost blízkého člověka
 
 
Pečujeme-li o děti v nemocnici, musíme mít stále na paměti jejich základní potřeby: Přítomnost blízkého člověka, opakované a srozumitelné informace, možnost volby, potřebu jistoty a soukromí, kvalitní kontakty s rodinou a vrstevníky, podnětné prostředí přizpůsobené věku dítěte, možnost hrát si a vzdělávat se. Matka je pro dítě zdrojem jistoty a bezpečí. Odloučení od matky je pro dítě větším zdrojem stresu než nemoc nebo bolest. Provází-li dítě v nemocnici matka nebo jiná blízká osoba, je to právě ona, která sejme a převezme na sebe jeho strach a nejistotu. Zkušenosti ukazují, že i dospívající mládež potřebuje a oceňuje přítomnost a pomoc svých blízkých. Ne vždy může doprovázet matka (rodina) dítě v nemocnici. Důvodů je několik. Dítě je léčeno na jednotce intenzivní péče, na oddělení anesteziologicko- resuscitačním. V jiném případě je hospitalizace dětí z kojeneckých ústavů, dětských domovů, ústavů sociální péče apod. Také hospitalizace dětí z rodin, kde matka má další děti a nemá v jejich péče zastoupení, finanční důvody, obavy ze ztráty zaměstnání. V těchto případech musí sestra v rámci vstupní anamnézy zjistit, co nejvíce informací o specifických potřebách, návycích, zálibách dítěte o oblíbených herních aktivitách. V průběhu hospitalizace by pak měl každý zdravotnický pracovník využít krátký kontakt s dítětem k pohlazení, povzbuzení, zamávání. Děti hospitalizované bez doprovodu ocení každý zájem o svoji osobu. Setkáme-li se s rodiči, kteří nechtějí s dítětem v nemocnici zůstat je důležité je negativně neposuzovat, mohou mít vážný důvod ke svému rozhodnutí. Kritika či neslušné chování ze strany personálu mohou vyústit v konflikt. Rodiče přitom často prožívají pocit viny a jsou nešťastní z odloučení.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše