Osetrovatelska_pece_o_dite

4.2 Metodika rozumové výchovy

4.2 Metodika rozumové výchovy
 
 
Hlavním cílem je rozvíjení poznávacích procesů a řeči dítěte. Jedná se o proces dlouhodobý, který je realizován cílevědomým působením dospělého na dítě. Podstatným předpokladem je příjemné, klidné prostředí, komplexní pojetí a aktivní zapojování dítěte do činností. Rozumová výchova se prolíná celým dnem, kdy komentujeme, vysvětlujeme, podporujeme, motivujeme a usměrňujeme každou činnost dítěte.
Hry, které rozvíjejí rozumovou stránku, nazýváme didaktické.
Úkoly rozumové výchovy
- seznámení s blízkým prostředím např. se zařízením místnosti, účelem jednotlivých místností, se základními druhy jídel, dopravními prostředky, zvířaty, částmi těla apod. Chceme u dětí povzbuzovat zvědavost.
- seznamovat děti s okolím jeslí, s různými přírodními podmínkami (déšť, sníh, slunce).
- postupně aktivizovat poznávací procesy dítěte, podněcovat vnímání, pozornost, soustředění, rozvíjet řeč a paměť.
- naučit děti rozlišovat ovoce a zeleninu včetně manipulace (krájení, loupání apod.).
- umožnit jim kontakt se zvířaty, včetně mláďat
- pozorovat s nimi brouky, motýli, mravence apod.
 
Metodika spočívá ve vzbuzování zvědavosti, využíváme otázek typu: “Kde je, kde má“, na které sami odpovídáme, tak, že ukážeme na hledaný předmět nebo jeho část. Rozvíjíme aktivní řeč otázkami: “Copak je to?“ Odpovídáme nejdříve sami a vyzýváme dítě k opakování.
Od druhé poloviny druhého roku učíme děti orientaci ve vzdálenějším okolí. Navštívíme např. prádelnu, jiná oddělení, kuchyň. Děti se učí pojmenovat jednotlivé druhy nábytku, základní druhy jídla, činnosti dospělých, svou značku a místo kam se ukládají věci (šaty, ručník).
 
Rozvíjení pozornosti a soustředění
V první polovině druhého roku je pozornost dětí nestálá, upoutávají ji výrazné a pohybující se předměty. Ke cvičení pozornosti využíváme krátké scénky s maňásky nebo jinými hračkami. Děláme s nimi citově bohatě podbarvené činnosti, využíváme momentu překvapení. Scénky jsou krátké, dvě až tři minuty, v případě zájmu dětí je můžeme prodloužit (např. hra na schovávanou, vykukování, nakládání kostek do auta, v rytmu říkánky provádět pohyb, hrát na hudební nástroj a zpívat či tancovat).
Cílem je krátkodobé soustředění s kladnou citovou odezvou.
Ve druhé polovině druhého roku prodlužujeme pozvolna pozornost dětí, jevy pozorujeme déle a více je rozebíráme. Děti upoutá sledování domácích spotřebičů v chodu (jak pere pračka, šlehá mixér), pozorování zvířátek jak se pohybují. Každou činnost pojmenujeme a ptáme se dětí „Co dělá?“.
 
Rozvíjení smyslového vnímání
Smyslová zkušenost zprostředkuje dítěti informace o vlastnostech okolních předmětů. Dítě si tyto vlastnosti uvědomí a jeho vnímání je úplnější. V první polovině druhého roku je pro dítě nepostradatelný dostatek podnětů k rozvíjení zrakového, sluchového, hmatového vnímání. Tyto požadavky splňují manipulační hry, které jsou dominantní činností batolivého období. Dítě manipuluje s předměty různých vlastností, ale stejného druhu (např. kostky malé, velké, červené, zelené, dřevěné, plastové). Ve druhé polovině druhého roku je cílem zaměstnání manipulace s předměty rozlišení těchto odlišných vlastností. Podle analyzátoru, který má při rozlišování hlavní roli. Rozlišujeme činnosti a hry rozvíjející sluchové, zrakové, čichové a chuťové vnímání (např. k velkému domečku dáme velký strom, velkou panenku, velké zvířátko apod.). V tomto období začínáme s rozlišováním barev, barvy volíme základní s výrazným odlišením např. žlutá – červená, žlutá – modrá. Dítě špatně odlišuje zelenou a modrou, žlutou a oranžovou.
 
Rozvíjení paměti a řeči
Dítě získává zkušenosti kontaktem s lidmi, kteří jsou v jeho okolním prostředí. Pomocí manipulace s předměty, stykem s dospělými a různými hrami si procvičuje paměť. Paměť a další poznávací procesy se nerozvíjejí izolovaně, ale v úzké souvislosti a spoluúčasti řeči. Pro osvojení řeči jsou podstatné první tři roky života (vhodné jsou říkánky, písničky, obrázky a výzvy něco podat, přinést). V první polovině druhého roku je naší snahou, aby dítě rozumělo naší řeči a plnilo jednoduché příkazy. Ve druhé polovině druhého roku se těžiště výchovy přenáší na rozšiřování aktivního slovníku. Dítě má koncem druhého roku spojovat slova do krátkých vět. Využíváme situační říkánky (např. „To jsou ruce, to jsou dlaně, voda s mýdlem patří na ně….). Mluvíme zřetelně, nahlas, artikulujeme, citově podbarvit. Děti nám mohou pomáhat tleskáním, pohyby, což dodává celé situaci na dramatičnost.
 
Prohlížení obrázků
Má význam pro všestranný rozvoj osobnosti dítěte. V první polovině druhého roku pracujeme s jedním až dvěma dětmi, které si posadíme na klín nebo vedle sebe, protože malá batolata mají potřebu blízkého kontaktu. Vybíráme obrázek velký, monotématický (jeden předmět bez členitého pozadí), barvou a tvarem podobné skutečnosti (např. obrázek domácích zvířat v leporelu).
Metodický postup: dítě učíme rozlišovat jednotlivá zvířátka, která pak na výzvu ukazuje. Pokud neví, ukážeme zvířátko jeho prstem. Pak ho učíme, „jak dělá“ to které zvířátko a zvuk napodobujeme. Následuje rozlišování jednotlivých částí (nohy, oči apod.)
Zaměstnání v tomto věku trvá dvě až pět minut, dítě se soustředí jen krátkou dobu, činnost několikrát denně opakujeme.
Ve druhé polovině druhého roku pracujeme se třemi až čtyřmi dětmi, které posadíme kolem sebe, aby dobře viděly na obrázek. Vybíráme obrázek velký, barevně výrazný, který zobrazuje více osob nebo předmětů a to i v činnosti.
Metodický postup: dítě aktivizujeme pomocí vhodně kladených otázek, pokud děti neodpovídají, odpovíme samy a vyzveme děti k opakování. Práci oživujeme neverbální komunikací (mimika, modulace hlasu, napodobování činnosti), můžeme doplňovat básničkou. Dobu přizpůsobujeme zájmu a pozornosti dětí.