Osetrovatelska_pece_o_dite

2.3 Ontogenetický vývoj hry

2.3 Ontogenetický vývoj hry
 
 
V průběhu ontogeneze se mění úrovně činností dítěte a tím se mění způsob a obsah hry. Ve hře se projevuje potřeba dítěte působit na svět. Hra vyjadřuje především bezprostřední vztah k životu, vychází z podnětů, zájmů a potřeb. Dítě si hraje na „něco“, protože je to poutá. V průběhu duševního vývoje se mu neustále rozšiřuje obzor. Motivy ke hře spočívají v jednotlivých prožitcích, které mají pro dítě nějaký význam a které se snaží pochopit.
 
Funkční hry (funkcionální) – jsou spontánní aktivity v prvních týdnech života dítěte, po prvním roce mají sestupnou tendenci (nezaměřené sledování objektů, naslouchání, opakované uskutečňování pohybů rukama a nohama, vydávání hlasových projevů) a souvisejí s využíváním a vývojem různých funkcí pohybového ústrojí a smyslových orgánů.
 
Manipulační hry – vývojové změny u dítěte mezi 4. - 6. měsícem (součinnost zraku a ruky, počátek uchopování), vytvářejí předpoklad pro zahájení manipulační činnosti s různými předměty určenými ke hře (chrastítka). Současně s prodlužováním stavu bdění se manipulační činnosti vyskytují častěji a dochází k jejich zdokonalování. Vycházejí z přirozené zvídavosti dítěte a jeho potřeby poznávat. Dítě je uváděno do nových situací, zkoumá vlastnosti hraček a souvislosti jevů (proč auto jede, co způsobuje pískání hračky).
 
Konstruktivní hry – základ pro jejich rozvíjení tvoří hry manipulační. Konstruktivní hry s kostkami jsou pro děti koncem prvního roku s vrcholem v předškolním období (6 let) velmi zajímavé a dovedou je upoutat. Dítě uplatňuje poznatky, zkušenosti, ale také vynalézavost a tvořivost. Patří mezi tvořivé hry.
 
Sociální hry – dominantní činnost kojeneckého období – nezprostředkovaný emocionální vztah podporuje zájem dítěte o sociální vztahy. V sociálních hrách se tyto vztahy velmi dobře rozvíjejí. Dítě reaguje radostně a veselým smíchem na různé sociální hříčky („vařila myšička kašičku“, „berany, berany duc“, „kovej, kovej kováříčku“, hra s plenou.“kuk“ apod.).
 
Napodobující hry – ve druhém roce života se ve hře začíná odrážet množství podnětů a zkušenost dítěte, které umožňují napodobovat skutečnost. Děti napodobují různé činnosti (panenka ráno vstává v rituálu jako dítě, chodí jako pejsek, nakládá auto).
 
Úlohové hry - koncem batolecího období se stupňuje tvořivý přístup ke hře. Jednoduché, napodobující hry přecházejí v hry úlohové. Jsou to hry „na někoho“, „na něco“. Děti napodobují dospělé, auta, zvířata, lodě ze svého okolí (z křesla a židlí si udělají autobus, hrají si na prodavačku). Odlišují hru od skutečnosti slovy „jako by“. Svou úlohu ve hře však dítě prožívá, vyjadřuje své city, myšlenky, vztah ke skutečnosti.
 
Námětové hry – objevují se koncem staršího batolecího období (3 roky) a vrcholí koncem předškolního období. Tyto hry navazují na hry úlohové. Mají delší trvání, uskutečňují se za účasti dalších dětí, které si rozdělují různé role (na obchod, na dopravu). V tomto období má dítě velkou fantazii, kterou vkládá do svých her, a která mu pomáhá nahradit nedostatek zkušeností.
 
Receptivní hry – uplatňují se po prvním roce života a vrchol mají v předškolním období (okolo 5. roku). Tvoří zvláštní skupinu her, které spočívají v přijímání zprostředkovaných zážitků zvenčí. Uplatňuje se v nich zejména smyslové vnímání – zrak, sluch, hmat apod. Obsahem je prohlížení obrázků, poslouchání hudby, sledování loutkové scénky.
 
Didaktické hry – nastupují ve starším předškolním období, plní funkci učení. Dítě se hrou připravuje na cílevědomou práci a učení (dominantní činnost školního období). Do této skupiny patří také slovní hry, které mají nejen rozvíjející, ale také nápravnou funkci, např. při chybách ve výslovnosti.
 
Dramatizující hry  - charakteristické svou tvořivostí jsou typické pro starší předškolní období. Stejně jako hry konstruktivní jsou to hry, při kterých si děti samostatné určují cíl, obsah i pravidla. Tvořivost těchto her spočívá v promítání svých zážitků, zkušeností, ale také fantazií do určité postavy. Děti znázorňují pohádky, události.
 
Pohybové hry – pohybová vyspělost umožňuje uplatnění různých her u dětí předškolního věku. Patří mezi ně také pohybové hry, které mají většinou skupinový, kolektivní charakter.