Studijni_opory

13 OP při odběru, transportu a uchování biologického materiálu k vyšetření

13 Ošetřovatelský proces při odběru, transportu a uchování biologického materiálu k vyšetření
 
 

Cílem laboratorního vyšetření je získání spolehlivého a validního výsledku. Takového výsledku může být dosaženo jen v případě, kdy jsou dodrženy veškeré podmínky:

- před samotným stanovením - preanalytická fáze,
- během laboratorního stanovení - analytická fáze,
- po laboratorním stanovení - postanalytická fáze.
 
Mimolaboratorní preanalytická fáze zahrnuje kromě transportu vzorků biologického materiálu i:
- přípravu pacienta před vlastním odběrem (závisí na informovanosti pacienta),
- vlastní odběr biologického materiálu (v plné míře ovlivňuje odběrový personál).
 
Biologický materiál slouží ke stanovení diagnózy a k včasnému a úspěšnému léčení. Za biologický materiál jsou považovány všechny tělesné tekutiny a výměšky, které lze od nemocného získat.
 
Materiál lze vyšetřovat:
- biochemicky: je to obsah látek v séru (bílkoviny, močovina, cholesterol, enzymy, minerály apod.) v moči, ve stolici, v mozkomíšním moku, ve výpotku a v obsahu žaludku,
- hematologicky: vlastnosti krve a její složení (počet a tvar červených krvinek, množství hemaglobinu, srážlivost krve apod.),
- mikrobiologicky: přítomnost bakterií v krvi, v moči, ve stolici, ve sputu, ve výpotcích, v mozkomíšním moku (materiál se odebírá za aseptických podmínek),
- parazitologicky: přítomnost parazita ve stolici (roupi, škrkavky, tasemnice),
- cytologicky: vyšetřují se volné buňky získané ze sputa, ze sliznice, ze sliznice dýchacích cest, z pochvy, z kostní dřeně, materiál se odebírá na sklíčko,
- histologicky: vyšetřují se části tkání jako kůže, svalů, pojiva, mízních uzlin, kostní dřeně. Zajištuje se stavba tkání a přítomnost patologických buněk,
- sérologicky: vyšetření protilátek proti virům a některým mikrobiálním kmenům, které nelze stanovit kultivací.
Některé z materiálů jsou odebírány lékařem (stěry za sliznice, vzorky tkání, punktáty), jiné odebírá laborant. Vzorky odebírá a na vyšetření posílá také sestra. Materiál musí být řádně označený, odeslán do příslušné laboratoře, odpovědně vyšetřen, zhodnocen a systematicky lékařem využit.
 
Obecné zásady pro odběr materiálu:
a) informovat pacienta před každým vyšetřením, srozumitelně vysvětlit o jaký druh vyšetření se jedná a jak se na toto vyšetření připravit, např. má být na lačno, od večera nejíst a nepít, nečistit si dutinu ústní, odevzdat první ranní moč atd.,
b) trpělivě zodpovědět případné otázky a přesvědčit se, že pacient vše pochopil,
c) připravit všechny pomůcky potřebné k odběrům a pečlivě je uložit na pojízdný vozík či podnos,
d) nádobky, do nichž se materiál odebírá, musí být čitelně označeny (zkumavky, nádobky z plastů), na štítek se píše jméno a příjmení nemocného, název oddělení, rodné číslo,
e) pečlivě vyplnit všechny oddíly žádanky, opatřit je razítkem a zajistit podpis lékaře,
f) je-li třeba vyšetřit materiál urychleně, připíše se na žádanku STATIM,
g) při odběru musí být zachován přesný postup, materiál nesmí být čímkoli znehodnocen (chybným odběrem, znečištěním, nedostatečným označením),
h) odebrané vzorky v řádně označených nádobkách s vyplněnými žádankami se musí co nejrychleji odeslat do příslušné laboratoře, zvlášť rychle se odesílá materiál pro mikrobiologické vyšetření.
 
Výsledky vyšetření:
- biochemické, hematologické a parazitologické vyšetření: výsledky jsou hotové do několika hodin nebo do druhého dne,
- cytologické a histologické vyšetření: výsledky jsou známy do několika dnů,
- mikrobiologické vyšetření a zvláště při průkazů virů: výsledky známe do týdne,
- výsledky se zakládají do dekurzu.
 
Odpovědnost a pravomoci:
Vyplývají z platných legislativních norem:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady - týkají se pouze regulovaných povolání v rámci EU (sestra, PA, lékař, veterinář, farmaceut, zubař, architekt) 2005/36/ES ze dne 7. září 2005, o uznávání odborných kvalifikací novelizována směrnicí 2013/55/EU (tato novela směrnice též upravuje tzv. Evropský průkaz, systém IMI – informace o zdravotnících, kteří budou migrovat).
Zákon 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
Vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, 39/2005 Sb., novelizovaná vyhláškou č. 129/2010 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání.
Za správné provedení krevních odběrů a dodržování preanalytických postupů zodpovídá pracovník ÚOP. Za správný odběr moče s uvedením doby sběru a přesného objemu moče, zodpovídá pacient (klient), případně pracovník ÚOP u pacientů na lůžku.
 
Úkoly – cvičení, samostudium
1. Jaké máte osobní zkušenosti s odběrem biologického materiálu ve zdravotnickém zařízení?
2. Co jste prožíval/a při odběru biologického materiálu?
3. Co je pro Vás nejnáročnější při odběru biologického materiálu – při odběru krve, moče, stolice, sputa a žaludečního obsahu?
4. Jaká máte osobní zkušenosti s dokumentací odběru v chorobopise pacienta a při vyplňování žádanek na požadované vyšetření?
 
Pojmy k zapamatování
Odběr biologického materiálu
Nejčastější chyby při odběru biologického materiálu
 
Odkazy na další studijní pomůcky, doplňkové zdroje informací k samostudiu, související webové stránky
Odběr krve
 
Literatura:
DOENGES, Marilynn E.; MOORHOUSE, Mary Frances. Kapesní průvodce zdravotní sestry. Praha: Grada, 1996. ISBN 80-7169-294-8.
HERDMAN, T. Heather, KUDLOVÁ, Pavla. Ošetřovatelské diagnózy: definice & klasifikace: 2012-2014. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-247-4328-8.
HŮSKOVÁ, Jitka; KAŠNÁ, Petra. Ošetřovatelství - ošetřovatelské postupy pro zdravotnické asistenty. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-2852-0.
KOZIEROVÁ, Barbara; ERBOVÁ, Lenora; OLIVIERIOVÁ, Glenora. Ošetrovateľstvo: koncepcia, ošetrovatelský proces a prax. 1. vyd. Martin: Osveta, 1995. 2 sv. ISBN 80-217-0528-0.
MIKŠOVÁ, Zdeňka; FROŇKOVÁ, Marie; HERMANOVÁ, Renáta; ZAJÍČKOVÁ, Marie. Kapitoly z ošetřovatelské péče I. aktual. a doplň. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN  80-247-1442-6.
JUŘENÍKOVÁ, Petra; HŮSTKOVÁ, Jitka. Ošetřovatelství pro IV. ročník SZŠ 2. část. 1. vyd. Uherské Hradiště: Středisko služeb školám, 2001. ISBN – neuvedeno.
TRACHTOVÁ, Eva. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1999. ISBN 80-7013-285-X.