Studijni_opory
7.9 Zajištění výživy u kojenců, batolat a dětí
7.9 Zajištění výživy u kojenců, batolat a dětí
- umělá výživa.
Umělá výživa novorozenců a kojenců:
Maminky, které navzdory velké snaze a úsilí nemají dostatek mateřského mléka, musí svoje děťátko krmit tzv. umělou výživou. Známe ojediněle i stavy, kdy – ať už ze strany matky nebo dítěte – kojení není možné, resp. je zakázané. Taková situace ale nastává jen asi ve 3 % případů. I tady má svoje nenahraditelné místo tzv. umělá výživa, kterou definujeme jako výživu novorozenců a kojenců jiným než mateřským mlékem. Přípravky umělé výživy jsou vyráběny průmyslově z kravského mléka, které je upraveno tak, aby se svým složením mateřskému mléku co nejvíce podobalo. Nazýváme je přípravky kojenecké mléčné výživy nebo adaptovaná kojenecká mléka, tedy mléčné formule. Umělá mléka obsahují více než 30 složek v předepsaných množstvích podle závazných doporučení. Jsou určena dětem od 0 do 36 měsíců. Podáváme je z láhve se savičkou. Pokud děťátko jen dokrmujeme (je tedy ještě kojeno), podáváme umělé mléko na lžičce či stříkačkou nebo také z pohárku, aby se dítě úplně neodstavilo od mateřského mléka. Správný výběr umělého mléka a vhodný čas jeho zařazení do výživy našich nejmenších dětí musí řídit praktický dětský lékař.
Jaké základní typy umělých mlék:
1) Počáteční mléka
Počáteční mléka jsou určena novorozencům a kojencům od 0 do 6 měsíců. Jako zdroj bílkoviny v počátečním mléku se nejčastěji používá kravské mléko (případně sója). Většina počátečních umělých mlék na našem trhu obsahuje adaptovanou bílkovinu kravského mléka, tj. poměr bílkovin syrovátky ke kaseinu je vyšší nebo se rovná 1. Proto má mít adaptované umělé mléko také více bílkovin syrovátkových než kaseinových, aby se svým složením co nejvíce blížilo mateřskému mléku. Na trhu jsou také speciální počáteční mléka (např. Forte, Extra). Jejich sytící účinek je zabezpečen oproti běžnému mléku úpravou bílkoviny – navýšením kaseinu na úkor syrovátky. Kasein se tráví déle než syrovátka, proto i velký hladovec zkonzumuje správné množství mléka a není překrmen. Překrmování může vést již v kojeneckém věku k obezitě. Tato mléka mohou snížit riziko jejího vzniku, proto jsou vhodnou prevencí možných poruch výživy z přejídání.
2) Pokračovací umělá mléka
Pokračovací umělá mléka jsou určena dětem od ukončeného 6. měsíce do 1 roku. Tato mléka nejsou vhodná jako jediná výživa a mají se podávat od okamžiku, kdy dítě dostává alespoň jeden příkrm. Pokračovací mléko má obsah bílkovin stejný, jako je v neadaptovaném mléku, některá mléka mají upravený poměr, tj. přizpůsobený mléku mateřskému (50 % syrovátky a 50 % kaseinu), jiná jsou nepřizpůsobená. Mléčné formule obsahují několik cukrů a nesmí obsahovat lepek. Jsou obohaceny o železo, jód a zinek, doporučuje se doplnit je i o vitamíny A, D, E a C. Bylo dokázáno, že pokud se starší kojenci živí příkrmy s tradičně vysokým obsahem bílkovin a pijí mléko neupravené (konzumní kravské mléko z potravinářských obchodů a od domácích krav), dostávají ve věku 6–12 měsíců 2–3krát více bílkovin, než je doporučená dávka. Proto mají všechna pokračovací mléka pro starší kojence (v porovnání s neupraveným kravským mlékem) snížený obsah bílkovin.
3) Mléka pro batolata
Mléka pro batolata jsou určena dětem od 1 roku do 3 let. Obsahují bílkoviny a esenciální mastné kyseliny v množstvích odpovídajících potřebám rychle rostoucího organismu. Jsou obohacena o vitamíny, železo, stopové prvky a některá i o probiotika či prebiotika, která mají pozitivní vliv na zdraví dětí, potvrzený mnoha studiemi. V současné době se často setkáváme s potravinami, které obsahují probiotika nebo prebiotika. Na trhu se objevila i umělá mléka s těmito složkami. Probiotika jsou živé, bioaktivní substance mikroorganismů, které úspěšně ovlivňují a zlepšují mikrobiální složení střevní flóry. Prebiotika jsou nestravitelné látky, funkční složky potravin – např. oligosacharidy, které podporují růst a činnost užitečné mikroflóry střeva, hlavně její množení. Prebiotická vláknina v adaptovaném kojeneckém mléku zvyšuje množství bifidobakterií a potlačuje výskyt potenciálních patogenů.
4) Mléka pro nedonošené děti a děti s nízkou porodní hmotností
Stále se zlepšující péče o předčasně narozené děti včetně extrémně nezralých novorozenců (narozených ve 24.–30. týdnu) přinesla lepší pochopení zvláštností jejich výživových potřeb. Pro tuto nejrizikovější skupinu dětí je rozhodně nejdůležitější výživa mateřským nebo dárcovským – ženským mlékem. U nedonošených dětí a dětí s nízkou porodní hmotností je velmi důležité začít co nejdříve s výživou ústy nebo sondou do žaludku. Mateřské mléko je v porovnání s umělou výživou vhodnější díky výživovým, ochranným a růstovým faktorům. Umělá mléka pro nedonošené děti mají takové složení, které nejlépe kryje jejich růstové potřeby. Jsou připravena mj. na základě poznatků o nitroděložním příjmu živin a nezralém zažívacím systému. Obsahují proto více energie a zvýšené množství bílkovin a minerálů než mléka pro donošené novorozence. Mléčné formule pro nedonošené děti se doporučuje podávat do dosažení 2500 až 3000 g tělesné hmotnosti s následným přechodem na počáteční plně adaptované mléko.
Stále se zlepšující péče o předčasně narozené děti včetně extrémně nezralých novorozenců (narozených ve 24.–30. týdnu) přinesla lepší pochopení zvláštností jejich výživových potřeb. Pro tuto nejrizikovější skupinu dětí je rozhodně nejdůležitější výživa mateřským nebo dárcovským – ženským mlékem. U nedonošených dětí a dětí s nízkou porodní hmotností je velmi důležité začít co nejdříve s výživou ústy nebo sondou do žaludku. Mateřské mléko je v porovnání s umělou výživou vhodnější díky výživovým, ochranným a růstovým faktorům. Umělá mléka pro nedonošené děti mají takové složení, které nejlépe kryje jejich růstové potřeby. Jsou připravena mj. na základě poznatků o nitroděložním příjmu živin a nezralém zažívacím systému. Obsahují proto více energie a zvýšené množství bílkovin a minerálů než mléka pro donošené novorozence. Mléčné formule pro nedonošené děti se doporučuje podávat do dosažení 2500 až 3000 g tělesné hmotnosti s následným přechodem na počáteční plně adaptované mléko.
5) Antirefluxní mléka – A. R. formule
Až 50 % dětí má ve 2. měsíci života známky gastroezofageálního refluxu nebo zvracení. Podle doporučení Evropské společnosti pro dětskou astroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) je použití těchto mlék prvním léčebným rokem u uměle živených kojenců při zvracení či blinkání a výraznějších známkách gastroezofageálního refluxu. Tato mléka jsou zahuštěna rýžovým (bramborovým) škrobem nebo vlákninou karubinem ze svatojánského chleba.
6) Sójová mléka
Existují speciální formule vyrobené na bázi bílkoviny sóji. Nejsou určeny pro běžnou výživu zdravých kojenců. Neobsahují laktózu ani sacharózu, proto se používají při léčbě malabsorpčního syndromu (porucha vstřebávání) způsobeného deficitem laktázy a sacharázy. Využití sójového mléka v léčbě alergie na bílkovinu kravského mléka zprostředkovanou IgE je možné, většina dětí ho toleruje. Při alergii na bílkovinu kravského mléka nezprostředkovanou IgE, která se projeví průjmem nebo jinými příznaky zažívacího systému, je sójové mléko zakázáno. A to proto, že u 30–50 % dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka se vyvine alergie na sóju. Ve výživě kojenců a malých dětí jsou nevhodná různá běžně prodejná sójová mléka. Bílkovina sóji obsahuje fytát, který omezuje vstřebávání železa, zinku a kromě těchto prvků musí být kojenecká výživa ze sóje obohacována i o esenciální aminokyseliny.
7) Přípravky se sníženým obsahem laktózy
Pro děti, které netolerují laktózu, jsou určena léčebná mléka s nízkým nebo žádným obsahem laktózy. Mohou být použita přechodně u velmi vzácného vrozeného nebo získaného deficitu laktázy v důsledku překonané závažné enteritidy (zánětu střeva). Intolerance laktózy se projevuje neprospíváním, nadýmáním, průjmy.
8) Hypoantigenní přípravky, preventivní a léčebná mléka
Úloha hypoalergenních mlék spočívá ve snížení alergicity všech složek mléčné bílkoviny. Některá jsou obohacena o probiotika s prokázaným vlivem na snížení průjmů, jiná o speciální prebiotickou směs, která navíc díky posílení imunity zvyšuje účinnost na prevenci alergií.
Potřeby ke krmení dítěte umělou výživou:
- 1–2 ks menších láhví s objemem kolem 125 ml na vodu, čaj apod.,
- několik láhví na mléko (min. 6 ks) s objemem kolem 250 ml,
- dudlíky na láhve (min. 6 ks),
- odměrka na zjištění množství sušeného mléka (bývá přibalena přímo v krabicích s umělou výživou),
- kartáč na láhve,
- sůl (na odstranění zbytků mléka),
- potřeby pro sterilizaci (chemický nebo parní sterilizátor či hrnec na převáření láhví),
- nerezová termoska a plastová krabička na dávku umělého mléka při cestování.
Krmení z láhve:
Mléko podáváme z láhve s dudlíkem. Jestliže začínáte s dokrmováním mléčnou formulí až po dovršení půlroku dítěte, je vhodnější vynechat láhve a začít hned používat hrneček, ze začátku speciální kojenecký s náustkem.
Typy lahví s dudlíkem:
Při rozhodování mezi plastovými a skleněnými láhvemi myslete na to, že oba typy mají svoje výhody i nevýhody:
a) plastové láhve:
Při rozhodování mezi plastovými a skleněnými láhvemi myslete na to, že oba typy mají svoje výhody i nevýhody:
a) plastové láhve:
- výhody: cenově přístupnější, lehčí a nerozbitné,
- nevýhody: snadno se zevnitř zabarví a čištění je velmi náročné,
b) skleněné láhve:
- výhody: odolné i vůči vyšším teplotám, většinou mají delší životnost, protože zůstávají čiré (nezabarví se čajem a ovocnými šťávami jako plastové) i po dlouhém používání, dobře odolávají opakovanému vyvařování, sterilizování a čištění,
- nevýhody: jsou dražší, mohou se při pádu rozbít.
Kritéria, pro výběr dudlíku:
a) Materiál – dudlíky na láhve můžete koupit latexové (z přírodní gumy) nebo silikonové (z plastu).
Latexové dudlíky: mají kratší životnost – po 6 týdnech až 3 měsících používání měknou a začínají lepit. Když zjistíte, že dudlík na dotyk začíná lepit, je třeba jej vyměnit za nový.
Silikonové dudlíky: jsou pevnější a mají delší životnost, pozor však – nejsou dokonale odolné vůči ostrým dětským zoubkům.
Kromě vašeho názoru se zde můžete setkat i s preferencemi dítěte – některé děti silikonové dudlíky úplně odmítají, proto je třeba je nejprve vyzkoušet.
Latexové dudlíky: mají kratší životnost – po 6 týdnech až 3 měsících používání měknou a začínají lepit. Když zjistíte, že dudlík na dotyk začíná lepit, je třeba jej vyměnit za nový.
Silikonové dudlíky: jsou pevnější a mají delší životnost, pozor však – nejsou dokonale odolné vůči ostrým dětským zoubkům.
Kromě vašeho názoru se zde můžete setkat i s preferencemi dítěte – některé děti silikonové dudlíky úplně odmítají, proto je třeba je nejprve vyzkoušet.
b) Tvar dudlíku – z hlediska správného vývoje čelistí jsou nejlepší dudlíky anatomicky přirozeného tvaru, které při sání napodobují podmínky při kojení.
c) Velikost otvorů – důležitá je velikost otvoru na dudlíku. Různé kapaliny (jako mléko, voda, čaj, kaše) mají různou hustotu, takže vyžadují rozdílné velikosti otvorů na dudlících – nejmenší dírka je určena na čaj, větší na mléko a největší na kaše. Stejně tak i v různém věku dětí se používají různé velikosti dírek dudlíků: pomalý průtok (tj. dudlík s nejmenší dírkou) je určen novorozencům, střední průtok dětem mezi třemi až šesti měsíci a rychlý průtok dětem od půl roku. V obchodě si všímejte označení dudlíků – zda jsou na čaj, kaši nebo mléko a pro jak staré dítě jsou určeny. Samozřejmě je to vždy pouze orientační.
Čištění láhví, dudlíků a jejich sterilizace:
Pamatujte na to, že kojenec minimálně v prvních šesti měsících nemůže láhev vypít příliš rychle a při pití se musí trošku namáhat, aby uspokojil svůj sací reflex. Vezměte láhev s připraveným mlékem a obraťte ji dnem vzhůru – mléko by z ní mělo pomalu kapat, nesmí kapat rychle, nebo dokonce téci proudem. Otvorem by měly protéct asi dvě až tři kapky za sekundu. Délka krmení mlékem z láhve má být přibližně 15–20 minut. Okamžitě po krmení oddělte od sebe všechny části láhve, opláchněte je vodou a potom je důkladně vydrhněte kartáčem na láhve v teplé vodě, s troškou přípravku na nádobí (chemický přípravek můžete nahradit solí). Dudlíky očistěte trochou soli zvenku i zevnitř. Ještě jednou všechno důkladně opláchněte čistou vodou. U nás je běžné sterilizovat horkou lázní, tj. ve vařící vodě po dobu 5–10 minut. Nejjednodušším i nejšetrnějším způsobem je však sterilizace ve speciálním sterilizátoru, tzv. vaporizátoru, kde dezinfekce probíhá pomocí horké páry. Je to ovšem finančně náročnější. Vhodné jsou i sterilizátory, které lze použít v mikrovlnné troubě, ty jsou pak o něco levnější. Láhve a dudlíky by se měly sterilizovat jednou denně, minimálně do konce šestého měsíce věku dítěte. Je vhodné mít více láhví, protože je tak můžete sterilizovat jedenkrát denně všechny najednou. K odstranění barevných skvrn od mléka, čaje či jiných nápojů zevnitř láhve můžete použít i recept našich babiček, který je zdravotně nezávadný a ekologický. Do láhve vsypte hrst rýže a trochu soli, uzavřete ji a třepejte s ní. Rýže se na rozdíl od kartáče dostane všude a láhev bude opět čirá a jako nová.
Návod na přípravu mléka:
Připravte si všechno, co budete ke krmení potřebovat. Všechny pomůcky by měly být umyté, láhev a dudlík sterilizované. Převařte pitnou kojeneckou vodu po dobu 5 minut a nechejte ji vychladnout. Určené množství vody (podle návodu na krabici umělé výživy) nalijte do sterilizované láhve. Přidejte přesný počet zarovnaných odměrek umělé výživy dle návodu. Odměrku zarovnejte plochou částí nože – sušený prášek nestlačujte ani nedávejte vrchovatě. Nikdy nepoužívejte mokrou či vlhkou odměrku. Dobře uzavřete láhev a směs důkladně promíchejte třesením, dokud nevznikne jednolitá tekutina bez žmolků. Teplota mléka by měla být kolem 37 až 39 ̊C, což je přibližně teplota lidského těla. Dotykem láhve se teplota mléka odhaduje často nepřesně nebo si kápněte si trošku mléka na vnitřní stranu zápěstí, nesmí pálit ani studit. Mléko nikdy neochutnávejte přímo z láhve – je to nehygienické a může dojít k přenosu různých virů a bakterií (např. i zubního kazu).