Studijni_opory

23.1.2 Charakteristika porodních dob

23.1.2 Charakteristika porodních dob
 
 
I. Doba porodní
První doba porodní začíná nástupem pravidelných děložních stahů a končí úplným zánikem branky. Stahy děložní svaloviny začínají v děložním fundu a šíří se směrem dolů. Děložní hrdlo se zkracuje a dilatuje, až je celé spotřebováno, zůstane jen zevní branka – tak vzniká porodnická branka. Rozeznáváme 3 fáze první doby porodní: latentní (pasivní) - dilatace hrdla do 3 cm, kontrakce à 5min středně silné, bolest v bedrech, aktivní - dilatace hrdla na 4 -7 cm, kontrakce à 2 min, intenzita silná, přechodná (transitorní) - dilatace hrdla na 8 - 10 cm, intenzita kontrakci silná à 2-3 min (LEIFER, 2004).
 
Intervence porodní asistentky a lékaře při příjmu rodičky na porodní sál
- Identifikace rodičky (OP)
- Kontrola údajů z těhotenské průkazky
- Epikriza vyšetřených nálezů se stanovenou vstupní diagnózou
- Vyplnění matriky
- Vyplnění pojišťovny dítěte
- Sběr a sepsání porodnické anamnézy
- Důkladné vyplnění porodopisu
- Právní dokumentace (podepsání informovaných souhlasů)
- Změření a záznam FF (TK, P, TT)
- Vyšetření moči na bílkovinu, cukr, ketolátky
- Změření pánevních rozměrů
- Kontrola otoků na horních a dolních končetinách
- Kontrola a záznam hmotnostního přírůstku během těhotenství
- Průkaz odtoku plodové vody - Temesváryho zkouška
- Zevní porodnické vyšetření (změření pánevních rozměrů, zevní vyšetření k určení polohy a postavení plodu, vyhmatání výšky a směru krční rýhy k časné diagnóze nepoměru mezi hlavičkou a pánví, event. patologických poloh plodu)
- Vnitřní vaginální vyšetření (oplach rodidel dezinfekčním prostředkem před vaginálním vyšetřením)
- Zajištění sterilní vložky na rodidla po vyšetření
- Natočení vstupního CTG 20 minut (potvrzení vitality plodu)
- USG, flowmetrie
- Vstupní amnioskopie se realizuje, když je zachovalý vak blan a branka na 2cm a více (ZWINGER, 2004)
 
Příprava rodičky k porodu
Způsob a rozsah přípravy k porodu určuje lékař dle vlastního nálezu
- Oholení zevního genitálu – respektovat rozhodnutí klientky. Vysvětlit důležitost oholení genitálu  - přehlednost terénu, minimalizace rizika infekce, lepší hojení poporodního poranění (episiotomie)
- Vyprázdnění tlustého střeva - očistné klyzma – respektovat rozhodnutí klientky. Vysvětlit přínos očistného klyzma - lepší a hygieničtější podmínky pro vstup dítěte na svět, minimalizace infekce, lepší komfort pro klientku. Nevyprázdnění tlustého střeva zpomaluje postup naléhající části plodu, tlumí kontrakce, znečišťuje okolí rodidel, nebezpečí zavlečení infekce. Během hodiny, kterou příprava trvá, by se měla vyprázdnit klientka – rodička asi 3x, do pocitu úplného vyprázdnění.
CAVE při kontrakci se rodička nemůže vyprazdňovat, hrozí nebezpečí porození dítěte do WC. Důležitá je komunikace mezi klientkou a porodní asistentkou, aby rodička nahlásila odtok plodové vody, během přípravy a hlásila tlak na konečník i mimo kontrakci.
- Vyprázdnění močového měchýře (spontánně, jednorázově), plný močový měchýř brání postupu dítěte porodními cestami
- Poslech OP (UZ detektorem) a kontrola porodnického nálezu po dobu přípravy
- V průběhu přípravy kontinuální dohled rodičky
- Celková očista ve sprše
- Po koupeli, sprše si žena oblékne čistou košili a je i s dokumentací odvedena na porodní box
 
Péče o rodičku v I. době porodní
- Vaginální vyšetření à 1,5–2 hod. (fyziologický průběh) kontrola vstupování hlavičky
- CTG - kontinuálně (zkalená voda - dyskomfort plodu) nebo intermitentně (fyziologický průběh) (1x za 2-3h) Na záznamu pak hodnotíme sílu a frekvenci kontrakcí, bazální tonus a sledujeme ozvy plodu v reakci na děložní činnost. Záznam se točí vždy po jakékoliv změně stavu - odtok VP, dirupce VB, EDA, aplikace Oxytocinu
- Poslech OP po 15 min. při pravidelných kontrakcích a při nepravidelných kontrakcích po 30´ (zápis s časem a podpisem porodí asistentky)
- Monitoring FF - TK à 2-3h, TT à 6h
- Vedení partogramu (porodopisu) nezbytná součást porodu vést od 1. doby porodní - od nástupu pravidelných děložních činností
- Pohyb mimo lůžko do 1. poloviny 1d.p., využití alternativních metod, polohování -při poloze vleže je optimální poloha na tom boku, kam směřuje hřbet plodu.
- Použití analgezie dle ordinace lékaře (epidurální anestezie, lytická směs)
- Nefarmakologické metody tišení bolesti (hydroanalgezie, aromaterapie, muzikoterapie, míč, masáže vertikalizace rodičky)
- Kontrola psychického stavu rodičky
- Přítomnost doprovodu u porodu (otec, rodina, dula)
- Po spontánním odtoku VP, kontrola porodnického nálezu, abychom vyloučili výhřez pupečníku (zápis o kvalitě vody- barva, pach, množství, čas,)
- Dirupce vaku blan v průběhu I. doby porodní (pozor na výhřez pupečníku, vasa praevia)
- Zajistit intravenózní přístup – intravenózní kanylu, centrální žilní katétr
- Primárně, sekundárně slabá děložní činnost se zintenzívní aplikací minimálně 2j. Oxytocinu v G 5 % 500ml
 
Při prolongovaném průběhu I. porodní doby, energetická substituce parenterální výživou (G 5 %)
- Zabezpečit jídlo pro rodičku
- Kontrola příjmu tekutin, kontrola vyprazdňování a plnění močového měchýře rodičky.
- Vytvoření příjemného prostředí a důvěrného vztahu.
- Pokud nastanou jakékoli komplikace je povinností asistentky ihned přivolat lékaře.
 
Polohy v první době porodní
Vzpřímená poloha – v začátcích nástupu kontrakcí se žena opře o stěnu, židli nebo lůžko a klekne si.
 
Zdroj: autor
 
Sed na židli – žena sedí na židli obkročmo, rukama a hlavou se opírá o opěrátko židle.
 
Zdroj: autor
 
Opření o partnera – partner obejme ženu, může jí masírovat záda.
 
Zdroj: autor
 
Klek s oporou vpředu – žena klečí a ruce má položené na navršených polštářích, záda drží rovná.
 
Zdroj: autor
 
Klek na čtyřech – žena klečí na všech čtyřech nejlépe na matraci a naklání se doprava a doleva, záda drží rovná.
 
Zdroj: autor
 
Vleže na boku – žena si lehne na bok a horní nohu si položí do podnožního dílu lůžka.
 
Zdroj: autor
 
Sed na balónu – žena sedí na nafukovacím balónu, nohy od sebe, popřípadě se může něčeho pevného přidržet, pánev je uvolněná.
 
Zdroj: autor
 
 
II. Doba porodní
Druhá doba porodní (vypuzovací) - je období od zániku děložní branky po vypuzení plodu z porodních cest. Druhá doba porodní trvá v průměru 15 –20 minut u prvorodičky a 5 –10 minut u vícerodičky.
V průběhu druhé doby porodní kontrolujeme průběh vnitřní rotace a sestup hlavičky jednotlivými pánevními rovinami.
 
Podmínky pro aktivní tlačení (rozpětí svaloviny pánevního dna a tlak na rektum vyvolávají aktívní tlačení):
- Branka je zcela otevřená
- Hlavička fixovaná v pánvi v úrovni roviny šíře nebo na rozhraní šíře a úžiny pánevní
- Hlavička je dorotovaná (š.š. přímém průměru pánevního východu)
- Odteklá voda plodová
- Kontrakce
- Vyklenutí hráze a rozevření konečníku při kontrakci (MARTIUS, 1997)
 
Mechanizmus porodu hlavičky se dělí do 5 etap (iniciální fáze, progrese hlavičky, vnitřní rotace, rotace kolem spony, zevní rotace)
 
Vedení II. doby porodní – fyziologický porod
- Ošetřující lékař (PA) je přítomen po celou druhou dobu porodní
- Kontinuální CTG, bezprostředně před porodem hlavičky snímáme elektrodu z hlavičky plodu či monitorování ozev plodu po každé kontrakci
- Když začne hlavička naléhat na pánevní dno, zapojuje žena břišní lis, měla by být v poloze na boku (kam směřuje vedoucí bod prostupující velké části plodu), obě ruce má zaklesnuté v podkolenní jamce a přitahuje si vrchní nohu k tělu, bradu má na prsou
- V závěru II. doby dáváme ženu na záda
- Žena si za kontrakcí přitahuje rukama, které má zaklesnuté v podkolenních jamkách, obě nohy k tělu a se zadržovaným dechem tlačí
- V mezidobí rodička relaxuje a dýchá klidně, příp. inhaluje kyslík
- Pokud je naplněný močový měchýř, vycévkujeme ženu výhradně gumovou cévkou
- Před porodem provedeme zevní desinfekci rodidel (vnitřní stranu stehen, dolní část břicha, labia, hráz), lékař, který si desinfekčním mýdlem umyl ruce a vzal si sterilní rukavice, podsune pod hýždě matky sterilní nepropustnou plenu, střední části lůžka se zvýší uložení hýždí
- Pokud by hrozila ruptura hráze, provedeme mezi prsty zavedenými do pochvy laterální nebo mediolaterální epiziotomii (při vyšší hrázi příp. mediální, ale tam hrozí prodloužení trhliny a vznik ruptury III. stupně)
- Můžeme provést lokální znecitlivění po ověření alergologické anamnézy, pokud nebyla realizovaná pudendální blokáda nebo EDA
- Při porodu porodník obvykle pravou rukou s rouškou chrání hráz a opřenými prsty levé ruky o hlavičku plodu zabraňuje jejímu rychlému prořezávání
- Porod ramének - např. hmat dle Ribemont-Dessaignes-Lepage - porodník chytí do obou rukou hlavičku po zevní rotaci hlavičky (2. a 4. prst na bradičku jedné ruky a 2 4 prst druhé ruky na záhlaví, palce leží na temporální kosti vpředu a malíky na temporální kosti vzadu. Takto chycenou hlavičku skloníme dolů k perineu a porodí se pod sponou horní raménko (až po oblast úponu m.deltoideus). Pak hlavičku opatrně zvedá a přes hráz porodí spodní raménko a ručku (pokud začne zvedat porodník hlavičku moc brzo (před úplným porodem předního raménka, tak může dojít k fraktuře klíční kosti)
- Zbytek trupu se pak už porodí velmi lehce
- Porod ramének dle profesora Kotáska - pravá ruka chrání hráz, LR sklání hlavičku k perineu, porodí se přední raménko. Podhmatem LR zvedá hlavičku nahoru a rodí se zadní raménko (tato metoda bráni zvětšení poranění hráze při porodu zadního raménka u velkých plodů) (ČECH, 2006)
- Plod po porodu zůstává spojen s placentou, která je stále v děloze. Novorozence držíme v tzv. drenážní pozici - tak, aby dolní končetiny byly výše a hlavička obličejem směrem dolů, aby z dýchacích cest dotekly zbytky plodové vody a hlen. Poté se novorozenec položí a podváže se pupečník asi 10 cm od pupku. Pupečník přestřihneme mezi dvěma peány nebo podvazy. Novorozence předáme k dalšímu ošetření do neonatální péče
- Postnatální odběr pupečníkové krve z artérie (informuje o periferních tkáních plodu) a vény (informuje o situaci v placentě) do stříkaček s heparinem (zkumavek)
 
Episiotomie
Je nejčastější porodnický výkon, v naší populaci je prováděna ve 30 až 50 %. Provádí se na konci II. doby porodní, v době, kdy hlavička prořezává. Názory na provádění episiotomie nejsou jednotné, pohybují se od zásadního odmítání a neprovádění až k paušálnímu užívání u všech rodiček.
Pokud při porodu hrozí ruptura hráze, provádíme nástřih hráze - epiziotomii.
 
Při mediální epiziotomii je nástřih veden od středu perinea směrem k rektu výhodou je snadná sutura, hrozí však prodloužení směrem k rektu a porušení řitního svěrače.
 
Nejčastěji je prováděna epiziotomie medilolaterální, vedená od středu perinea směrem k hrbolům kosti sedací, výhodné je, že tak obchází řitní svěrač.
 
Laterální epiziotomií můžeme dosáhnout největšího rozšíření vchodu, nástřih vedeme 2 cm od středu perinea směrem k hrbolu kosti sedací. Nevýhodou je obtížná sutura a nebezpečí deformace rodidel
 
Výhody episiotomie:
- urychleni 2. doby porodní,
- zamezeni traumatizace hlavičky novorozence,
- prevence ruptury hráze, pochvy, anální oblasti,
- usnadnění ošetření perinea
- lepší kosmetický a funkční stav vulvy po šestinedělí,
- prevence skrytých ruptur pánevního dna,
- prevence sestupu rodidel,
- prevence močové inkontinence.
 
Úlevové polohy ve II. době porodní
- Poloha v pololeže
- Poloha na čtyřech
- Dřep s oporou
- Poloha v sedě - porodní stolička
- Poloha na boku (Monganová, 2010, Riedlová, 2007).
 
Sed zpříma – zadní část lůžka je zvednutá, žena se drží pod koleny, bradu má na prsou.
 
Zdroj: autor
 
Na zádech – žena leží na zádech a nohy má položené na podnožních dílech.
 
Zdroj: autor
 
Dřep – žena si sedne do podřepu, nohy má roztažené, ale stabilní, opírá se o židli, ze zadu o partnera nebo porodní asistentku, pánev je široce otevřená, zde je nutné trénování těhotenství, tato poloha je fyzicky náročná.
 
Zdroj: autor
 
Dřep v závěsu – žena podřepne a chytí se rukama o žebřiny, či madlo na stěně, tato poloha je méně náročná než poloha v klasickém dřepu
 
Zdroj: autor
 
Sed na porodní stoličce – žena sedí na speciální stoličce, která má vykrojené sedátko
 
Zdroj: autor
 
 
III. Doba porodní
Třetí doba porodní (neboli doba k lůžku) nastává po porodu dítěte a končí vypuzením placenty. Obvykle netrvá déle než 1 hodinu. Fyziologická krevní ztráta nepřesahuje hodnotu 300 ml.
Fáze odlučovací nastává ve chvíli, kdy je porozen plod, děloha se přizpůsobuje retrakcí a fundus děložní vyhmatáme v úrovni pupku. V této fázi je tvar dělohy tvar kulovitý s tuhou konzistencí, jejím obsahem je pouze placenta. Kontrakce obvykle působí na corpus uteri kromě stěny, kde je uložena placenta. (SLEZÁKOVÁ, 2011).
„Mezi placentou a děložní stěnou nastává tkáňový posun, při kterém se přetrhají uteroplacentární septa a uteroplacentární cévy, které podmiňují vznik retroplacentárního hematomu.“ (ČECH, 2006, s. 140)
Fáze vypuzovací nastává po odloučení lůžka od děložní stěny, poté kontrakce pokračují a rodička pociťuje nucení na tlačení, následně placentu spontánně vypudí.
V hemostatické fázi dochází k zástavě krvácení, na které se podílí významná hemokoagulační aktivita s následnou trombózou cév a komprese, díky kontrakcím hladkého svalstva dělohy (SLEZÁKOVÁ, 2011).
 
Mechanizmus III. doby porodní
V současném porodnictví rozeznáváme 3 typy mechanizmu odlučování placenty podle tří faktorů, jimiž jsou lokalizace, způsob odlučování a porodu placenty.
1. Mechanizmus podle Baudelocquea-Schultzeho
Je nejčastější z mechanizmů, placenta se odlučuje od centra k periferii a rodí se středem. Rodička před porodem placenty zevně nekrvácí, jelikož se vytvořil centrální retroplacentární hematom, který zadržují plodové blány. V tomto mechanizmu se placenta rodí svou fetální částí.
2. Mechanizmus podle Duncana
Placenta se odlučuje od distální periferie ke středu k opačné periferii, což znamená, že se v rodidlech objevuje nejdříve její okraj. Před porodem placenty rodička mírně krvácí, protože retroplacentární hematom odtéká volně pochvou, placenta se rodí nejprve mateřské části.
3. Mechanizmus podle Gessnera
Je stav, kdy se placenta odlučuje od periferie k centru. Placenta se tedy rodí středem a za sebou povytahuje blány. Rodička před porodem placenty mírně krvácí, protože retroplacentární hematom odtekl volně pochvou. Placenta vystupuje svou fetální stranou. Po porodu placenty se děloha kompletně retrahuje (ČECH, 2006).
 
Vedení III. doby porodní z pohledu porodní asistentky
- Těsně po porodu plodu porodní asistentka novorozence osuší sterilní rouškou, popřípadě odsaje hleny nebo plodovou vodu z horních cest dýchacích.
- Pupečník podváže přibližně 6 cm od břišní inzerce.
- Novorozence, který je po přímém kontaktu s matkou, předá v čisté sterilní roušce a zahřáté podložce do péče druhé porodní asistentky, dětské sestry či neonatologa.
- Z peánem uzavřeného pupečníku si vytne asi 10 cm a odešle k vyšetření hladiny krevních plynů a acidobazické rovnováhy z pupečníkové artérie. Neonatologové takto získají cenné informace o stavu plodu ihned po porodu a přesné skóre podle Apgarové. Dále porodní asistentka z pupečníku odebere krevní vzorek na vyšetření vyhledávacího testu na syfilis a u Rh negativních matek odebírá další dvě zkumavky krevních vzorků na vyšetření krevních skupin dítěte, eventuálně na anti-D protilátky a vyšetření hladiny bilirubinu (ČECH, 2006).
- V 60. letech minulého století byly na našem území zavedeny zásady aktivního vedení III. doby porodní. Hlavním důvodem tohoto rozhodnutí bylo zabránění zbytečným krevním ztrátám. Na konci druhé doby porodní se rodičce aplikuje 2–5 j. oxytocinu nebo 0,3 mg Methylergometrin i. v. (ČECH, 2006).
- Porodní asistentka ponechá rodičku v gynekologické poloze na porodnické posteli a sleduje příznaky svědčící o odloučení placenty. Odloučení placenty poznáme pohmatem na dělohu, která se oplošťuje, děložní fundus stoupá nad pupek a má střechovitý tvar Schroder hmat. Velmi užitečný je Küstnerův manévr, pomocí kterého se rozezná, zdali je placenta odloučená či nikoli. Porodní asistentka levou rukou zatlačí dvěma prsty nad symfýzu, při neodloučené placentě se pupečník vtahuje do rodidel a při odloučené se vysouvá ven. (SLEZÁKOVÁ, 2011).
- Je-li placenta odloučená, rodička placentu spontánně vytlačí. Při vybavování placenty porodní asistentka používá hmat podle Jacobse. Oběma rukama uchopí placentu a několikrát s ní otáčí a zároveň ji mírně povytahuje.
- Placentu po jejím porodu zkontroluje porodní asistentka spolu s lékařem. Kontrola začíná obtočením pupečníku kolem ukazováku levé ruky (u praváků, u leváků naopak), kdy placenta volně visí. Nejprve se zkontroluje fetální část a okraje placenty, u kterých si všímají, zda některá z cév nevybočuje z blan. Pokud ano, musí sledovat, jestli céva pokračuje nebo v blanách slepě končí, protože to by dokazovalo existenci přídatné placenty (placenta succenturiata).
- Kontrolu mateřské části placenty se provádí tak, že si porodní asistentka placentu plodovou částí položí na levou dlaň ruky, plodové blány shrne na okraj a z povrchu placenty setře krevní sraženiny. Nejprve prohlédne okraje placenty, potom plochu tkáně placenty, všímá si případných infarktů a nekróz, kontroluje také kotyledony. Nakonec placentu zváží a změří délku pupečníku (ČECH, 2006; ELIÁŠOVÁ, 2008).
 
 
IV. Doba porodní
Čtvrtá doba porodní je dobou ohraničenou porodem placenty na začátku v trvání dvou hodin po porodu placenty. Tato doba je taxativně určena, nejedná se o přesně vymezenou dobu porodním mechanismem, jak je tomu u dob předchozích. Pokud se podíváme do historických učebnic porodnictví, potom ještě v předválečných písemnostech v minulém století nenajdeme čtvrtou dobu porodní v rozdělení porodu. Toto období trvá asi 2 hodiny u všech rodiček a někteří autoři ji řadí do ranného šestinedělí. V teto době probíhá ještě zvýšená děložní činnost nesmírně významná pro stavění krvácení z plochy, kde inzerovala placenta. V této poporodní době je klíčovou otázkou hemostáza způsobována děložními kontrakcemi a retrakcí. V této době hrozí včasné poporodní krvácení. Prevencí krvácení je aktivní vedení třetí doby. Uterotonika je možno aplikovat i později intramuskulárně (oxytocin a ergometrin, námelové alkaloidy mají výrazný protrahovaný účinek. Stlačením přetržených cév na ranné ploše nastává parciální mechanická hemostáza (komprimované cévy k sobě přilnou, cévy se slepí, nevytvoří se trombus). Z nedokonale stlačené cévy se zastavuje krvácení pomocí trombu - koagulační hemostáza. Fyziologická krevní ztráta je cca 300ml.
 
Ošetřovatelská péče o rodičku ve IV. době porodní
Rodička zůstává na porodním sále, pokud je to možné společně s partnerem (pokud byl přítomný na porodním sále) a novorozeným dítětem. Čtvrtá doba porodní má charakter jednotky intenzivní péče. Tímto je míněno intenzivnější sledování rodičky, kontrola krvácení, stavu dělohy, zavinování dělohy, fyziologických funkcí, celkového fyzického i psychického stavu matky.
 
1. Kontrola krvácení à 15min a kontrola očistků – lochia rubra
 
2. Kontrola stavu dělohy
- Výška děložního fundu
Děloha těsně po porodu může dosahovat 1 prst nad pupek, postupně dochází k involuci, kdy fundus dělohy se nachází v úrovni pupku nebo těsně pod pupek
- Tonus dělohy
Tonus na pohmat pevný, děloha tvrdá, tuhá.
- Tvar dělohy - kulovitý
Včasným přiložením novorozence k prsu, kojením a vyprázdněním močového měchýře podporujeme involuci.
 
3. Kontrola fyziologických funkcí
- krevní tlak à 15 min
- puls à15 min
- tělesnou teplotu po porodu a při překladu
 
4. Kontrola stavu sutury, porodního poranění, edému, hematómu
 
5. Hygiena rodidel
Zabezpečíme čistotu rodidel, opláchneme dezinfekčním roztokem. Žena, když se vymočí, osprchuje se vlažnou vodou. Rodidla osušíme. Vložka (savá), sterilní je kontrolována a vyměněna podle potřeby. Před kojením umožníme hygienu rukou.
 
6. Zabezpečení klidu, odpočinku, klidové polohy
Matka je po porodu unavená, většinou odpočívá, spí. Zabezpečíme na pokoji klid a soukromí. Maminka na porodním sále ve společnosti miminka a otce efektivněji odpočívá. Klidová poloha, je taková, která nejvíc vyhovuje klientce po porodu (na zádech s rukama podél těla). Matku přikryjeme pokrývkou.
 
7. Vyprázdnění močového měchýře
Je dobré se po vymočení přesvědčit pohmatem o vyprázdnění močového měchýře. Pokud je tento plný, potom vytlačuje dělohu nad pupek a brání involuci. Vrchol močového měchýře je při naplnění hmatný nad sponou. Toto je možné někdy vidět po porodu makrosomického plodu, protrahovaném porodu nebo operačním porodu, kdy dochází k otoku v oblasti pod močovým měchýřem nebo částečně k přechodné desenzitizaci močového měchýře, která se projeví nemožností se spontánně vymočit. Pokud žena tvrdí, že močila, jedná se spíše o paradoxní ischurii. V případě, že se žena nevymočí, provedeme jednorázové vycévkování močového měchýře.
 
8. Rehabilitace
V průběhu 2 hodin matka vykonává cévní rehabilitaci- kroužení nohami, polohování z boku na bok, postupná vertikalizace - nohy dolů z lůžka, sedět dýchat klidně, postavit se, chvíli stát, vykročit. Rodičku je možné vertikalizovat ve čtvrté době porodní podle stavu rodičky.
 
9. První přiložení novorozence a kojení
Porodní asistentka přikládá novorozence do půl hodiny (maximálně však do jedné hodiny) po porodu, když je matka už v klidu. Matka je většinou na boku, bříško dítěte je přitisklé na břicho matky. Důležitá je správná technika kojení, aby matka nepociťovala bolesti, přiložit k jednomu i druhému prsu. Dítě u prsu by mělo kopírovat tělo matky Dítě bezprostředně po porodu je čilé, připravené sát z prsu. Tato fáze těsně po porodu trvá asi 15–20 minut, srdeční frekvence může dosahovat až 180 tepů/min, tato fáze je vystřídána fází spánku, trvající cca 1–3 hodiny, ve které srdeční frekvence klesá k normálním hodnotám. Spánek je potom opět vystřídán druhou fází reaktivity, ve 2.–6. hodině života. Dítě je opět bdělé, výrazně reaguje na zevní stimuly, frekvence srdeční akce a dýchání kolísá, většinou odejde první smolka.
 
10. Kontrola psychického stavu matky
 
11. Podávání stravy a tekutin
Pití se podává bez omezení (teplý sladký čaj). Strava se podává dle stavu ženy a dle zvyklostí na oddělení. Nejčastěji za 1.5 -2 hodiny po porodu může žena jíst a pít.
 
12. Příprava dokumentace na překlad
- připravíme překladovou zprávu
- průběh šestinedělí – napsat iniciály matky i dítěte
- porodopis
- porodní křivka
- dekurz- nebo překladová zpráva obsahuje zapsané měření FF a stav dělohy výšku fundu děložního, jaké je krvácení a poranění po porodu, je-li rodička vymočená, osprchovaná, čas posledního jídla a pití, jak dlouho byl novorozenec u prsu, jaký je psychický stav rodičky a další informace, které jsou důležité pro předání porodním asistentkám pracujícím na oddělení šestinedělí
- všechny záznamy obsahují čas a podpis PA
 
13. Příprava ženy na překlad na oddělení šestinedělí
Asi po hodině a půl až po dvou hodinách začne porodní asistentka ženu po porodu připravovat na překlad na poporodní oddělení. Změří ji krevní tlak a puls, znovu kontroluje výšku fundu děložního a poporodní krvácení. Pokud je vše v normě, pokračuje se s vertikalizací. Porodní asistentka ženu nejprve posadí na lůžku, doporučí jí dýchat zhluboka a dívat se nahoru, pokud žena nezbledne, nemá mžitky před očima, pomalu ji postaví a přidržuje u lůžka. Předá ji doprovodu (partner) nebo ji sama doprovodí do sprchy. Tam by se žena měla zkusit po porodu poprvé vymočit, dostane čisté vložky, oblékne se do čisté košile a se sbalenými věcmi a dokumentací je předána na oddělení šestinedělí.
(ČECH, 2006, PAŘÍZEK, 2006, ROZTOČIL, 2001, SLEZÁKOVÁ, 2011, ZWINGER, 2004).