První pomoc

8 Masivní krvácení

8 Masivní krvácení
 
 

8.7 Testovací otázky

 
V dospělém lidském organizmu činí podíl krve 5–7% hmotnosti, u dětí je to až 10 % hmotnosti. Zevní nebo vnitřní krvácení vzniká mechanickým nebo chemickým narušením stěny cév (vlásečnic, žil a tepen). Dochází k úniku krve ven nebo do tělesných dutin dříve, než regulační mechanizmy organizmu dokážou vytvořit krevní sraženinu, která uzavře poškozenou cévu. Krevní ztráta znamená oslabení, popřípadě velká ztráta ohrožuje bezprostředně život postiženého. Velkou krevní ztrátou rozumíme náhlý pokles objemu cirkulující krve, který vyvolá obranné mechanizmy organizmu. Tyto mohou mít za následek ne jen hemoragický šok, ale následně i smrt vykrvácením. Vedle dušení a náhlé zástavy krevního oběhu je velká krevní ztráta třetí nejčastější příčinou náhlé smrti.
Příčiny zevního krvácení bývají rány různého původu (bodné, střelné, tržné, zhmožděné) na krku a končetinách. Vnitřní krvácení bývá způsobené tupým a pronikajícím poraněním tělesných dutin (hlava, perikard, hrudník, břicho), krvácení do dutých orgánů (žaludek, střeva, močový měchýř).
 
Literatura:
DOBIÁŠ, V. Urgentná zdravotná starostlivosť. Učebnica pre fakulty ošetrovateľstva. Martin: Osveta, 2006. ISBN 80-8063-214-6.
KELNAROVÁ, J., TROUFALOVÁ, J., SEDLÁČKOVÁ, J., ČÍKOVÁ, Z. První pomoc I. Pro studenty zdravotnických oborů. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-2182-8.
MASÁR, O., POKORNÝ, J., BELEJOVÁ, H., SYSEL, D. Základy poskytovania prvej pomoci pre študentov medicíny. Brno: Tribun EU, 2011. ISBN 978-80-7399-290-3.