První pomoc

18.2 Závažnost a prognóza polytraumatu

18.2 Závažnost a prognóza polytraumatu
 
  
Závažnost polytraumatu je tím větší, čím více tělních oblastí je postiženo. Při postižení 3 orgánových systémů je úmrtnost 75%, při postižení 4 je úmrtnost vyšší než 90%.
Riziko úmrtí při úrazech má tři vrcholy:
- v prvních minutách po inzultu následkem neurologického a cévního poškození (přibližně 50%);
- během „zlaté hodiny“ následkem intrakraniálního krvácení, rozsáhlého poranění hrudníku a břicha (přibližně 30%);
- v průběhu dní a týdnů na multiorgánové selhání (přibližně 20%).
Polytraumata malých dětí a starších osob jsou prognosticky méně příznivá než u mladých dospělých osob. Poranění a počet postižených systémů a jejich kombinace může být komplikované popálením, radiačním traumatem, crush a blast syndromem. Časový faktor má životně prognostický význam. Nejdůležitější je časový interval mezi vznikem polytraumatu a definitivní stabilizací a ošetřením.
V nevýhodě jsou postižení, u nichž je nutné dlouhodobé vyprošťování, a kteří jsou zaklíněni v málo přístupných místech po pádech z výšek, u nichž působí navíc nepříznivé netraumatické faktory (expozice toxických látek, podchlazení, dlouhodobý šok, pokročilý věk, hladovění, dehydratace, malnutrice).
V této fázi je nejvyšší úmrtnost na hemoragický šok a masivní aspiraci. Vznikající traumatický šok, jeho hloubka a délka trvání závisí na bolesti, krevní ztrátě, zhmoždění tkání, kontuzi srdce a plic.
Operační výkon, který provádí skupina odborníků současně, je možný až po stabilizaci stavu postiženého.
 
Celková odpověď organizmu na polytrauma probíhá v prvních pěti kritických dnech. Největší význam v prognóze má šoková plíce, šoková ledvina, otok mozku a tuková embolie. Později patří mezi komplikace infekce a vývoj apalického syndromu.