První pomoc

9.4 První pomoc při jednotlivých typech šoku

9.4 První pomoc při jednotlivých typech šoku
 
 
To, že při jakémkoliv úrazu vznikne šok, je jistý fakt. Otázkou je jen rychlost jeho nástupu a jeho rozsah. Klíčovým momentem poskytnutí první pomoci je aplikace protišokových opatření podle stupně vědomostí a pomůcek, které má zachránce k dispozici. Jednoduché postupy zpomalí nástup šoku a poskytnou organizmu šanci na rozvinutí kompenzačních mechanizmů. Nemusíme rozpoznat příznaky šoku, protože pomoc je potřebné poskytnout ještě před jejich vznikem.
 
První pomoc bez pomůcek:
- odstraníme příčiny šoku – zastavíme krvácení, ošetříme veškerá poranění;
- zajistíme základní životní funkce, popř. zahájíme KPR;
- uvolníme a udržujeme volné dýchací cesty;
- uklidníme postiženého;
- sledujeme vitální funkce;
- postiženého uložíme do protišokové polohy;
- aplikujeme protišoková opatření – 5 T;
- voláme ZZS.
 
Zdravotnická první pomoc:
1. Zastavit krvácení, znehybnit zlomeniny (znehybněním se sníží skryté krvácení;
2. Zabezpečit základní životní funkce:
- dostatečná oxygenace (snížit zvýšenou spotřebu kyslíku postupy první pomoci, inhalace O, asistované dýchání),
- dostatečná cirkulace (doplnit objem cirkulující krve).
3. Podat analgetika.
4. Ošetřit poranění.
5. Protišoková opatření (polohování, tepelná pohoda, psychická podpora).
6. Sledovat postiženého (vitální funkce a další hemodynamické parametry), kontrolovat obvazy.
7. Šetrný transport do zdravotnického zařízení.
 
Pamatuj!
- U kardiogenního šoku na podkladě akutního infarktu myokardu se nedoporučuje klasická „protišoková poloha“. Poloha s elevací dolních končetin může nemocného poškodit (srdce není schopné zvládnout stávající žilní návrat a může selhat). Doporučuje se transportovat postiženého v poloze polosedě.
- Úrazy páteře a ohrožení postiženého neurogenním šokem jsou v dnešní době frekventované (skoky do vody, pády z výšek, automobilové nehody aj.) Nekontrolovaný tonus vagu u neurogenního šoku vede k bradykardii až asystolii. Charakteristické známky neurogenního šoku:
- hypotenze;
- bradykardie;
- teplá periferie;
- pokles teploty tělesného jádra.
V závislosti na výši a charakteru míšní léze dochází k systémovým poruchám. V rámci první pomoci jsou pro nás důležité vitální funkce. Kde dochází k poruchám dýchání, bradykardii a poruchám termoregulace (postižení mají sklon k poikilotermii).
 
První pomoc:
- aplikace A, B, C postupů při potřebě kardiopulmonální resuscitace;
- prevence sekundárních míšních poranění vhodnou imobilizací páteře;
- zajištění teplotního komfortu;
- zajištění odborné pomoci.