První pomoc

20.1 Epilepsie

20.1 Epilepsie
 
  
Pro epilepsii jsou typická opakování epileptických záchvatů jako náhlé, vůlí neovlivnitelné epizodické změny činnosti mozku. Zevně se projeví změnou jednání a chování, obvykle spojenou s poruchou vědomí.
Primární epilepsie mají silnou genetickou predispozici.
Epileptický záchvat může být klinickým projevem jiného patologického procesu (sekundární) a může se objevit při rostoucím nádoru, probíhajícím zánětu CNS, traumatu nebo krvácení do mozku.
Příčiny vzniku epilepsie jsou různé choroby matky v těhotenství, asfyxie nebo krvácení do CNS během porodu, vrozená metabolická onemocnění, febrilní křeče, trauma, aj. Ve stáří přibývají k příčinám ještě cévní rezidua a choroby degenerativní.
 
Ke vzniku křečového stavu musí nastat souběh několika podmínek:
- v CNS se vyskytuje epileptické ložisko (populace neuronů je charakterizovaná hyperexcitabilitou nervové tkáně);
- z ohniska v kterékoliv části mozkové kůry se šíří epileptické výboje na podkorové struktury;
- práh (niveau), který ovlivňuje záchvatovou pohotovost a má individuální úroveň;
- epileptogenní podnět (fotostimulace, hypoventilace, některá farmaka, toxiny, požití alkoholu nebo jiné souběžné onemocnění).
 
Parciální epileptický záchvat (fokální-ložiskový)
Vědomí může být zachováno. Záchvat může být doprovázen příznaky motorickými, senzorickými a psychickými.
Jednoduché (simplexní) záchvaty probíhají bez amnézie. Postižený je orientovaný, odpovídá adekvátně, pozornost není narušená a průběh záchvatu si uvědomuje. Patří sem:
Motorické záchvaty tonické či klonické, které postihují většinou jen část pravé nebo levé poloviny těla.
Záchvaty senzorické vznikají iritací korových smyslových analyzátorů (zrak, sluch, čich, chuť a hmat) a působí pseudohalucinace nebo iluze.
Záchvaty psychické ovlivňují úsudek, prožitek a hodnocení reality. Postižení prožívají snové stavy, iluze viděného či slyšeného (déja vu). K záchvatovým projevům patří i depersonalizace, kdy jim osoby známé připadají jako neznámé.
Parciální záchvaty jsou vždy sekundární.
 
Parciální záchvaty s komplexní symptomatologií
Vždy je přítomná porucha vědomí s následnou amnézií. Aura („ovanutí“) uvádějící záchvat je buď prostý fokální záchvat, halucinace či iluze, nebo se objeví přechodná kvalitativní porucha vědomí spojená se změnou chování, na které má nemocný následně amnézii.
Při vlastním záchvatu je nemocný pohledem nepřítomný, zmatený a stereotypně provádí určité automatizmy. Od jednoduchých bezúčelných pohybů po složité vzorce chování a jednání. Projevují se stejně při každém záchvatu jako např. mlaskání, žvýkání, mnutí rukou, zapínání a rozepínání knoflíků oděvu, prohledávání vlastních kapes aj. V obličeji bývá neadekvátní emoce (úzkost, strach, smích). Záchvat trvá obvykle od 30 vteřin do 3 minut a postižený má na něj amnézii. Do 15 minut po záchvatu většinou odezní jak zpomalení, tak zmatenost.
 
Generalizovaný epileptický záchvat
Absence – malý epileptický záchvat (petit mal): bývá u dětí a je provázen zakoukáním, mrkáním či jinými drobnými pohyby v obličeji. Dítě strne pohledem a zakouká se, pustí hračku, ale často za pár vteřin pokračuje v činnosti. Denně mohou proběhnout desítky až stovky takových záchvatů.
Myoklonické záchvaty: rychlé svalové záškuby bez ztráty vědomí. Mohou být jedno či oboustranné.
Tonické záchvaty – tonické spazmy: tonické spazmy trupového a lícního svalstva při současné flexi horních a extenzi dolních končetin. Časté jsou příčinou pádu u dětí.
Tonicko-klonické záchvaty – velký epileptický záchvat (grand mal):
- záchvatu může předcházet aura – senzitivní (mrtvění, bodání, svědění), senzorická (zvláštní pocity zrakové, sluchové, chuťové), viscerální (tlak v útrobách, stahování v břiše, palpitace), psychická (nespavost, podrážděnost, aj.).
- záchvat začíná náhle bez varování, typickým výkřikem;
- postižený upadá do hlubokého bezvědomí;
- masivní tonické kontrakce trupového svalstva (oční bulby jsou stočeny ke straně, bledost střídá cyanózu, areflexie zornic, horní končetiny jsou v loktech v semiflexi, dolní končetiny v extenzi;
- asi po 30 sekundách klonické křeče (prudké záškuby celého těla, křeč žvýkacích svalů – z úst vytéká pěna vlivem zvýšené salivace, pokousání jazyka);
- může dojít k spontánnímu povolení svěračů a postižený se pomočí eventuálně i pokálí;
- celkově záchvat trvá 3-5 minut. Častý je přechod do spánku, vzácněji následuje zmatenost.
- k vědomí se probírá obvykle za 10-15 minut. Úplně se postižený zotaví do 30-60 minut od začátku záchvatu.
 
První pomoc
- při prvních známkách záchvatu (aura), se pokusíme zabránit nekontrolovatelnému pádu na zem, položíme postiženého na lůžko nebo na podlahu;
- zabráníme dalšímu poranění postiženého – odstraníme z okolí nebezpečné předměty (ostré, žhnoucí např. žehličku);
- uvolníme postiženému oděv, který je příliš těsný (šála, kravata);
- chráníme hlavu před úrazem – můžeme podložit polštářem, mikinou;
- během záchvatu nenecháváme postiženého o samotě – sleduje průběh a čas;
- do úst nic nevkládáme, ani se nesnažíme ústa otevřít!!
- nesnažíme se bránit křečím;
- necháme záchvat proběhnout;
- po odeznění záchvatu uložíme postiženého do stabilizované polohy;
- po záchvatu je postižený spavý, unavený, má amnézii;
- vykonáváme protišoková opatření;
- rozhodneme se o přivolání pomoci:
- záchrannou službu nevoláme u diagnostikovaného epileptika, pokud záchvat proběhne bez komplikací;
- naopak ZZS voláme u neznámého postiženého.
- Transport do nemocničního zařízení je nutný:
- pokud se jednalo o první záchvat;
- jedná se o nakupení více záchvatů;
- po záchvatu přetrvává u postiženého dezorientace nebo se záchvat opakuje;
- došlo k poranění.
  
PP_2001.JPG

Obr. 128 Ochrana hlavy při epileptickém záchvatu
Zdroj: fotoarchiv autora
 
Status epileptikus
- záchvat trvající déle než 30 minut nebo intermitentní záchvaty, mezi nimiž postižený nenabude vědomí;
- je to život ohrožující stav;
- velké riziko vzniku zástavy dýchání a oběhu a aspirace do plic.
 
Prevence epileptických záchvatů:
- dodržování předepsané farmakologické léčby (antiepileptika) – pravidelné užívání;
- správná životospráva (včetně pravidelného spánku – nespat přes den);
- zákaz alkoholu;
- lehká nedráždivá strava;
- vhodné pracovní zařazení (vyhýbat se vysokým teplotám a prudkému slunci);
- nepracovat ve výškách, se stroji, na nočních směnách.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše