První pomoc

26.4.6 Polytrauma u těhotné ženy

26.4.6 Polytrauma u těhotné ženy
 
  
Traumata jsou celosvětově odpovědná za cca 1 milion úmrtí těhotných žen ročně. Ve vyspělých zemích způsobují až 70% všech úrazů v těhotenství dopravní nehody. První prioritou neodkladné péče je stabilizace a léčba stavu zraněné matky. Většinou následuje chirurgické řešení.
 
Příčiny:
- dopravní nehody;
- pády;
- domácí násilí;
- bodná nebo střelná poranění;
- popáleniny;
- úrazy elektrickým proudem.
 
Mateřská fyziologie a odpověď na trauma:
- opoždění rozpoznání krevních ztrát;
- významné snížení kyslíkové rezervy;
- dislokace žaludku a riziko aspirace;
- močový měchýř je po 12. týdnu dislokován do dutiny břišní (možný cíl poranění);
- při poloze na zádech tlak dělohy stlačí dolní dutou žílu a tím poklesne srdeční výdej o 30%, zároveň je blokovaný venózní návrat z dělohy.
 
Tupá poranění
Vznikají v důsledku přímého nárazu na dělohu:
- děložní kontrakce a předčasný porod;
- ruptura plodových obalů;
- prolaps pupečníku;
- abrupce placenty;
- krvácení;
- vzácně ruptura dělohy;
- při úrazech spojených s prudkým nárazem – ruptura jater, sleziny, a. lienalis.
 
Fraktury pánve
Jsou častým důsledkem tupých poranění. Převažují tři mechanizmy vzniku:
- dopravní nehody;
- pády;
- kolize chodkyně s vozidlem.
Fraktura pánve je nejčastější příčina přímého poranění plodu. Každý razantní náraz může u plodu způsobit frakturu lebky, poranění mozku a intrakraniální krvácení.
U zraněné ženy je těhotenství konce druhého a celého třetího trimestru indikací transportu do traumacentra.
 
Změny v kardiopulmonální resuscitace u těhotné ženy v porovnání se standardní KPR
Po 20. týdnu těhotenství je děloha už dost velká na to, aby tlačila na dolní dutou žílu a způsobovala snížení venózního návratu, hypotenzi a extrémně i zástavu srdce. Aby se odstranil negativní vliv na účinnost masáže srdce, doporučuje se uložit ženu do 15° boční polohy na levý bok mechanickým podložením nebo manuálně. Při kompresi hrudníku je poloha rukou na hrudníku mírně výš proti netěhotným ženám. Použití AED (automatického externího defibrilátoru) je možné, nebyl zjištěný negativní dopad na plod. S ohledem na polohu a prsa může být problém s umístěním defibrilační elektrody na hrotu.
Při rozšířené KPR je vyšší riziko gastroezofageálního reflexu a aspirace pro vyšší intraabdominální tlak. Rychlá intubace s tlakem na krikoidní chrupavku (Sellickův manévr) sníží toto riziko.
Při zastavení oběhu u matky je třeba uvažovat o akutním císařském řezu, pokud je věk plodu více než 24-25 týdnů. Šance na přežití dítěte je při vybavení do 5 minut po zastavení srdce matky.