První pomoc

23.1 Úraz elektrickým proudem

23.1 Úraz elektrickým proudem
 
 
 
Proud pronikající mozkem způsobí bezvědomí depolarizací mozkových buněk. Střídavý proud může vyvolat srdeční zástavu, pokud prochází hrudníkem, z dolní končetiny do horní, z horní končetiny do dolní nebo z hlavy do ramena apod. Častá je komorová fibrilace nebo smrt následkem spazmu koronárních artérií. Nejtěžší důsledky má příčný přechod hrudníkem (přes ruce), potom vertikální a nakonec z nohy do nohy.
Každý přechod proudu tělem člověka může vyvolat rozpad svalů a ucpání ledvin produkty rozpadu, což vede k ledvinovému selhání a metabolické acidóze.
 
Faktory určující závažnost elektrotraumatu a jeho prognózu:
- Typ proudu (stejnosměrný nebo střídavý) – při nízkém napětí je střídavý proud trojnásobně více nebezpečný.
- Množství proudu.
- Napětí – závažnost termického poranění je přímo závislá na výši napětí, které může indukovat teplotu nad 80 °C, kdy vzniká ireverzibilní koagulace proteinů.
- Odpor tkání určuje průtok proudu. Odpor kůže se mění podle tloušťky, čistoty a vlhkosti. Čím je větší odpor kůže, tím je hlubší lokální poškození (popálení), čím je menší odpor kůže, tím je rozsáhlejší systémový účinek proudu.
- Velikost kontaktní plochy.
- Doba kontaktu (expozice).
- Cesta průchodu proudu je dána vodivostí tkání. Nervy kladou nejmenší odpor. Velikost odporu tkání vzrůstá v pořadí: cévy, svaly, šlachy, tuk a kosti.
- Prostředí (uzemnění).