První pomoc

31.5 Základní typy činností velitele základní složky integrovaného záchranného systému

31.5 Základní typy činností velitele základní složky integrovaného záchranného systému
 
 
Nasazení ZZS jako základní složky IZS k záchranným a likvidačním pracím v místě události je považováno za taktickou úroveň řízení zásahu. První lékař ZZS, který se dostaví na místo události, se stává velitelem zdravotnické složky, resp. velitelem zdravotnického zásahu v místě události. Jeho kompetence a odpovědnost za záchranu životů a zdraví postižených mimořádnou událostí jsou vysoké, ve své velitelské funkci je však povinen řídit se pokyny velitele celého zásahu. Právně je odpovědný ve své činnosti velitele základní složky statutárnímu zástupci konkrétní ZZS a odborně a morálně svému lékařskému kreditu a cti. Velitel zdravotnické složky organizuje a řídí zásah, pokud zjistí nepoměr sil a prostředků vzhledem k rozsahu mimořádné události.
 
Hlavní zásadou, kterou je povinen respektovat je:
- nejdříve posoudit celkovou situaci a pak cílevědomě jednat.

Posouzení situace v místě události z pohledu dalšího zásahu zdravotnické složky komplikují některé specifické i nespecifické problémy.
Jakmile velitel zdravotnické složky posoudí a vyhodnotí situaci na místě neštěstí je povinen co nejdříve vyrozumět zdravotnické operační středisko (dále jen OS). Informace na OS či další kompetentní místa musí být:
- vyčerpávající;
- předpovídající vývoj;
- odhadující dopad mimořádné události, včetně požadavků na zdravotnické síly a prostředky.
 
Další povinností velitele zdravotnické služby je organizace specifického procesu posuzování zraněného/nemocného/postiženého. Za určitých podmínek se velitel zdravotnické složky může přímo zúčastnit tohoto procesu. Základním principem třídění je co nejrychleji získat přehled o všech zúčastněných.
Třídění má za účel rychle vyhodnotit závažnost zdravotního stavu postižených a tím i určení priorit ošetření, případně vyřazení. Existuje několik různých schémat třídění, některá z nich jsou použitelná i pro nelékařské záchranáře (především hasiče).
 
Nejznámějším třídícím schématem je tzv. START schéma (Simply triage And Rapid Therapy).
Další organizační kompetence velitele zdravotnické složky v průběhu záchranné akce zpravidla obsahuje 4 komponenty:
- přiřazení míst a personálu;
- rozsah lékařského zabezpečení;
- organizace zdravotnických transportů;
- kontrola organizace zásahu zdravotnické složky a dokumentace.
 
Přiřazení míst ošetření v místě zásahu znamená rozhodnutí o zakládání jednotlivých etap, většinou v tzv. bezpečné zóně v místě zásahu. Důležitým koordinačním úkolem mezi velitelem zdravotnické složky a technickými složkami je tzv. zónování. Proces, při kterém velitel zásahu stanoví nebezpečnou, případně smrtící zónu, v níž se může pohybovat pouze speciálně vyškolený a osobními ochrannými pomůckami vybavený záchranář (HZS, armáda ČR), dále bezpečnou zónu, která je hlavním místem působení ZZS a která je zvenku chráněna příslušníky a prostředky policie ČR před nežádoucí infiltrací z vnější zóny, která leží mimo místa mimořádné události (uzávěrky, zábrany, řízení dopravy a provozu na pozemních komunikacích apod.).
Na personál vybavený potřebným materiálem mohou být při mimořádných okolnostech přenesené organizační i odborné kompetence v zájmu záchrany co největšího množství životů a zdraví. Kompetence mohou být přeneseny předem, většinou příslušnými dokumenty v traumatologickém plánu zdravotní složky, nebo za určitých okolností přímo v místě během zásahu.
 
Kompetence, které jsou nejčastěji delegovány:
- třídění;
- zajišťování vitálních funkcí;
- farmakoterapie bolesti, šoku;
- předání velení některé ze zdravotnických etap.
 
Pro správnou a efektivní organizaci zdravotnických transportů je třeba:
- bezproblémový kontakt na ZOS;
- správné vyhodnocení možnosti transportu (s lékařem, leteckými nebo pozemnímiprostředky, délka transportu atd.);
- primární směřování (zamezit zahlcení nejbližších nemocnic a tím eliminovat akutní sekundární transporty, zajistit prostřednictvím správně určených transportů conejrychleji definitivní ošetření);
- správně určené priority odsunu a transportu;
- dostatečně kvalitativní i kvantitativní vybavené a dostupné prostředky pro transport.
 
Opakované problémy a komplikace při řízení zásahu velitelem zdravotnické složky
V současné době se velitel zdravotnické složky při mimořádné události může ještě stále setkávat s těmito problémy v organizaci zdravotnického zásahu:
- nízká úroveň laické první pomoci;
- získání zdravých a schopných dobrovolníků, laiků ke spolupráci na zásahu;
- nedostatek lékařů v počáteční fázi;
- přeceňování rychlosti odsunu na úkor kvality ošetření (neposkytnutí farmak, infuzí, neprovedení intubace dýchacích cest, neposkytnutí ventilační podpory apod.);
- nekoordinovaně živelný transport raněných bez třídění a první pomoci;
- nesprávná distribuce raněných do nemocnic (zohledňování kapacity);
- opožděný přísun zásob zdravotnického materiálu nebo nedostatečná zdravotnickálogistika;
- opožděný (zanedbaný přísun nápojů a občerstvení pro členy záchranných týmů;
- časově náročná zdravotnická dokumentace;
- zajištění běžné zdravotní péče v postižené oblasti a jejím okolí a celé spádové oblasti;
- nízká erudice lékařů a ambulantních specialistů v poskytování první pomoci za mimořádných událostí.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše