První pomoc

9.1 Druhy šoku

9.1 Druhy šoku
 
 
1. Hypovolemický šok:
- Hemoragický šok – ke krevním ztrátám dochází při relativně malé tkáňové dezintegraci (bodné poranění, krvácení z GIT);
- Traumatický šok – krevní ztráta s rozsáhlou tkáňovou devastací (polytrauma);
- Popáleninový šok – ztráta plazmy z popálených ploch;
- Dehydratační šok – ztráta vody a elektrolytů (zvracení, průjmy, peritonitis, ileus);
- Endokrinní šok – Addisonova choroba;
 
2. Kardiogenní šok:
Kardiogenní šok je stav charakteristický poklesem minutového srdečního výdeje s následnou poruchou tkáňové perfuze při adekvátním nebo zvýšeném objemu cirkulující krve.
Příčiny kariogenního šoku:
- Akutní srdeční selhání (akutní infarkt myokardu, závažné poruchy rytmu, vady srdečních chlopní, myokarditis, kardiomyopatie).
- Akutní překážka plnění srdce (plicní embolie, tamponáda perikardu).
 
3. Septický šok (toxémie, septikémie):
Septický šok je distribuční forma šoku. Je charakteristický hypotenzí, při které je systolický tlak nižší než 90 mm Hg. Vzniká nejčastěji v souvislosti s bakteriální infekcí. Bývá přítomna horečka různého typu, kterou často předchází zimnice. V dekompenzované fázi šoku je pacient zpravidla v bezvědomí.
 
4. Anafylaktický šok:
Těžký alergický stav, vystupňovaná alergická reakce např. na léky (antibiotika, lokální anestetika, jodové kontrastní látky, cizorodé bílkoviny, jedy hmyzí a hadí, séra a vakcíny).
 
5. Neurogenní šok:
Neurogenní šok je stav, kdy dochází ke generalizované vazodilataci v arteriálním i venózním řečišti, čím se výrazné zvýší celková kapacita krevního řečiště s následnou relativní hypovolemií a výrazným poklesem krevního tlaku. Nejčastější vyvolávající příčinou neurogenního šoku je poškození míchy v oblasti krční a horní části hrudní páteře s poruchou sympatikové inervace.
Méně častou příčinou jsou poranění mozkového kmene při kraniocerebrálním poranění s poruchou funkce vazomotorického centra; intoxikace barbituráty, CO, psychofarmaky a kokainem, které v důsledku inhibice centrální kardiovaskulární regulace působí výraznou vazodilataci.
 
6. Jiné formy šoku (embolie plicnice při tromboembolické nemoci, tuková, vzduchová embolie, embolie plodovou vodou).
 
Příznaky:
Všeobecné symptomy jsou charakteristické u všech typů šoku. Lišit se může chronologie nástupu jednotlivých příznaků a jejich kombinace.
CNS: zhoršení stavu vědomí – apatie, excitace, somnolence agresivita, sopor.
Kardiovaskulární systém:
- makrocirkulace: pokles krevního tlaku, tachykardie, stenokardie, arytmie,
- mikrocirkulace: studená, vlhká, mramorovaná kůže, zpomalený kapilární návrat, zastavení vstřebávání s.c. a i.m. injekcí.
Respirační systém: dyspnoe, tachypnoe, povrchní dýchání se zvětšením fyziologického mrtvého prostoru.
Uropoetický systém: oligurie, anurie.
GIT: nauzea, zvracení, žízeň, zástava peristaltiky a vstřebávání tekutin.
Hemokoagulace: shlukování červených krvinek, tvorba mikrotrombů ve vlásečnicích se zástavou krevního oběhu v mikrocirkulaci.
 
Tabulka 10 Příznaky šoku podle ztráty krve
 
Stupeň
% objemu
Příznaky
1.
0-15
Tachykardie, kapilární návrat > 3 s
2.
15-30
Tachykardie > 100, tachypnoe, studená kůže, úzkost
3.
30-40
Tachypnoe, tachykardie, snížení TK, zmatenost, oligurie
4.
>40
Tachykardie, neměřitelný diastolický tlak, deprese CNS, studená kůže, anurie