První pomoc

10.6 Poranění zvířaty

10.6 Poranění zvířaty
 
 
Při poranění člověka zvířetem jde o stresový a bolestivý stav. Hrozí nejen poškození tkání z přímého ataku, ale i následná infekce.
 
Bodnutí hmyzem
Představuje nebezpečí hlavně u alergiků, ale nebezpečné může být i pro ostatní populaci. Hlavně bodnutí do oblasti horních cest dýchacích, krku, jazyka, může mít dramatické následky. Poranění se vyskytuje nejčastěji v teplých měsících a původci jsou vosy, sršně, včely, čmeláci, některé mouchy a jedovatí pavouci (západnice jedovatá a stepník moravský).
 
Příznaky:
- Bolestivost;
- Vpichy;
- Otok;
- Zčervenání.
 
Příznaky kousnutí jedovatým pavoukem:
- Za 24-48 hodin horečky;
- Malátnost;
- Bolesti v místě kousnutí;
- Dočasné ochrnutí místa kousnutí;
- Bolesti hlavy;
- Otok místa kousnutí;
- U alergika se může dostavit reakce podle závažnosti alergie.
 
První pomoc
- případné žihadlo vyjmeme pinzetou a zasažené místo chladíme studenou vodou;
- postiženého uložíme do polosedu s opřením hlavy a zad;
- kontrolujeme celkový stav (D, P, vědomí);
- provádíme protišoková opatření;
- voláme ZZS.
 
PP_1001.jpg

Obr. 90 Západnice jedovatá
 
PP_1002.jpg

Obr. 91 Stepník moravský
 
Uštknutí hadem
V našich zeměpisných šířkách je jediný volně žijící jedovatý had zmije obecná. Další jedovatí plazy se nacházejí v soukromých sbírkách chovatelů a zoologických zahradách. Zmije se nejčastěji vyskytuje v lese na mýtinách, na skalách, především na slunečných místech. Je aktivní většinou ve dne a za soumraku, v místech s vyšší teplotou a v horkém letním období i během noci. Uštknutí zmijí obecnou není u nás příliš časté, v řádu desítek případů ročně. V České republice nebylo za posledních 25 let zaznamenáno ani jedno úmrtí po uštknutí zmijí obecnou. Každé kousnutí zmijí neznamená hned intoxikaci.
 
Příznaky:
- Dvě ranky několik milimetrů od sebe (5-10 mm);
- Lehce krvácející;
- Při minimálním vstříknutí jedu okolí oteče, otok je doprovázen zduřením místních lymfatických uzlin;
- Bolestivost a pocit napětí;
- Barva zarudlá až promodralá;
- Ve výjimečných případech, spíše u dětí, může být otok extrémně velký a přestoupit z končetiny přes uzliny až na trup nebo na druhou polovinu těla;
- Místní příznaky mizí za 3 až 4 dny, při významnějších postiženích za 1 až 2 týdny;
- Bolest v místě uštknutí může přetrvávat až měsíce.
 
Příznaky intoxikace hadím jedem:
- Nevolnost, zvracení, pocení, zvýšená teplota a žízeň;
- Mohou se objevit bolesti břicha, průjem, vzácně inkontinence;
- Symptomy poukazují na střední až závažnější míru intoxikace a mohou přetrvávat 48 hodin;
- Nebezpečným projevem závažné intoxikace je pokles systémového tlaku, selhávání oběhového systému, šok, studený pot, bledost a případně ztráta vědomí.
Zmijí jed má mimo jiné zkříženou imunologickou reaktivitu s jedem blanokřídlého hmyzu (vosy, včely, sršně). Při známé alergii na tyto jedy bude přítomná i alergie na jed zmijí.
V případě nástupu alergické reakce (zrudnutí, zčervenání kůže, svědění kůže, pálení očí) je nutné neprodleně vyhledat zdravotnickou pomoc.
 
První pomoc
- znehybníme postiženou končetinu;
- uklidníme postiženého;
- NEDOPORUČUJE SE zbytečný pohyb, rozřezávání rány, její vypalování, vyplachování nebo vysávání;
- nepoužíváme ani škrtidla (mohou dále poškodit tkáň);
- pokud nedochází k rozvoji celkových příznaků, můžeme podávat nápoje (mimo kofeinu a alkoholu);
- voláme ZZS, rychlou záchrannou službu voláme ve všech případech kousnutí dítěte;
- při bolestech lze podat analgetika, nepodáváme salicyláty;
- v případě nástupu alergické reakce neprodleně voláme RZP.
 
Obr. 92 Zmije obecná
Zdroj: http://cee.rajce.idnes.cz/10._Plazi/
 
Pokousání zvířaty
Rány způsobené zvířecími zuby se snadno infikují a velice špatně se hojí.
Při útoku psa hrozí:
- Infekce vztekliny a tetanu, přenos stafylokoků, streptokoků a korynebakterií.
- Po přenosu patogenu Pasteurella multocida vzniká infekce, která způsobuje silný bolestivý zánět a otok. Vznikají hnisavá ložiska a septická artritida, zánět kostí, srdce, plic, mozkových blan.
- Hlavně u dětí poranění hlavy, krku a trupu.
- Deformace pohybového aparátu.
- Kosmetické defekty.
- Poškození vnitřních orgánů.
- Vykrvácení.
- Psychické trauma.
- Smrt.
 
První pomoc
- I malé poškrábání psem, který má vzteklinu, představuje velké riziko – nutné vyhledat lékařskou pomoc.
- Pokud rána po kousnutí není hluboká, vymyjeme ji čistou tekoucí vodou a mýdlem po dobu 5 minut. Kryjeme sterilním obvazem a vyhledáme lékaře.
- Hlubší rány, které silně krvácejí, potřebují okamžitý zásah lékaře. Zvedneme končetinu, tepnu stlačíme v tlakovém bodě a přiložíme tlakový obvaz.
- Pokud je pokousání spojené se zlomeninou končetiny, fixujeme ji trojcípým šátkem nebo improvizovanou dlahou.
- Pokud zvíře odhryzne například prst nebo jinou část těla, postupujeme jako u traumatické amputace: ránu provizorně ošetříme a překryjeme relativně čistou textilií. Oddělenou část uložíme do sáčku a vzduchotěsně uzavřeme a sáček vložíme do nádoby (sáčku) s vodou a ledem (pokud je máme k dispozici). Okamžitě voláme RZP a dispečerovi oznámíme, že došlo k traumatické amputaci.
 
Další postup:
Pokud není pokousaný člověk očkovaný proti tetanu, oznámí to ošetřujícímu lékaři. Většinou okamžitě dostává injekci proti tetanu, a je-li to nutné i proti vzteklině.
Pokud je znám majitel zvířete, je povinen nechat zvíře ihned vyšetřit u veterinárního lékaře, kde předloží jeho očkovací průkaz. Tato povinnost vyplývá ze Zákona o veterinární péči č. 166/1999 Sb. Vyšetření se po 5 dnech opakuje. Zprávu o vyšetření obdrží poškozený, který ji předá ošetřujícímu lékaři.
Jestliže není majitel známý, městská policie by měla zajistit převoz zvířete do karantény. Nepodaří-li se zvíře zadržet, ohlaste událost PČR a veterinární správě. Kontaktujte infekční oddělení místní nemocnice nebo hygienickou stanici a informujte se o výskytu vztekliny v okolí.
Inkubační doba u vztekliny je 5 dní až 12 měsíců, nejčastěji 2–8 týdnů.
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše