První pomoc

6.1 Dělení poruch vědomí

6.1 Dělení poruch vědomí
 
 
Kvalitativní poruchy vědomí:
- Mdloba (synkopa) je krátkodobá ztráta vědomí na základě přechodné mozkové hypoxie v důsledku nedokrevnosti.
- Obnubilace je mrákotný stav, při kterém je zachována prostorová orientace, ale postižený koná automaticky a časový úsek si nepamatuje.
- Delirium se vyznačuje psychomotorickým neklidem, bohatými halucinacemi, agresivitou, dezorientovaností. Příčinou mohou být některé léky, hypoxie, hypoglykemie, intoxikace drogou, intoxikace alkoholem, abstinenční příznaky, infekce (meningitida), metabolická nerovnováha, onemocnění ledvin, onemocnění jater, mozkové příhody, endokrinní poruchy aj.
- Amence je méně bouřlivá než delirium. Psychické funkce jsou postiženy nestejnoměrně. Postižený může být ve stavu útlumu nebo vzrušení. Projevuje se poruchami chování, vnímání, nálady, myšlení aj.
- Agonie je definovaná jako období před smrtí, kdy dochází k postupnému ubývání životních projevů a tento stav přechází v klinickou smrt.
 Obluzené vědomí můžeme diagnostikovat u postižených, kteří jsou dezorientovaní, úzkostní a bezradní, vykazují poruchy v přijímání podnětů a nesouvisle hovoří.
 
Kvantitativní poruchy vědomí:
- Somnolence je zvýšená spavost, postižený usíná vsedě, reaguje na oslovení, reaguje na jemný dotyk, odpovídá adekvátně, na výzvu provede motorickou odpověď, je orientovaný. Pokud se ponechá v klidu, rychle usíná.
- Sopor je velmi hluboký spánek, ze kterého postiženého s obtížemi probíráme. Osoba nereaguje na běžné podněty, ale pouze na silnější, které vyvolají obranný pohyb a grimasu. Sfinktery nejsou kontrolovány a verbální kontakt není zachován.
- Semikóma (soporózně-komatosní stav) je stav mezi soporem a kómatem. Projevuje se neúčelnými flekčními a extenčními pohyby končetin.
- Kóma je hluboké bezvědomí, kdy postižený nereaguje na slovní podněty ani na bolest. Nelze s ním navázat verbální ani jiný kontakt
a) kóma povrchové – snížené obranné reflexy (fotoreakce aj.);
b) kóma hluboké – obranné reflexy nepřítomné, žádné reakce ani na velmi silné bolestivé podněty, vyhaslé zornicové reflexy, ohrožené spontánní dýchání;
c) kóma vigilní – stav po těžkém poškození mozkové tkáně, zachovány projevy bdělosti, postižený nemluví, nepohybuje se, nereaguje na oslovení, má otevřené oči a budí dojem, že pozoruje okolí.