Radiologie_a_nuklearni_medicina

2.3 Angiografie

2.3 Angiografie
 
 
Angiografie obecně znamená zobrazení cévního řečiště. V užším slova smyslu jde o invazivní rentgenovou zobrazovací metodu cév, při které se aplikuje do tepenného řečiště dané oblasti jodová kontrastní látka a požadovaná oblast se poté zobrazí pomocí RTG záření. Angiografie byla nenahraditelnou metodou zobrazení cév v 60. a 70. letech minulého století. Dnes mnohdy používáme k zobrazení cév další metody, jakými jsou ultrasonografie, výpočetní tomografie a magnetická rezonance, které minimalizují riziko pro nemocného a mnohdy též snižují cenu vyšetření. Tyto techniky se totiž provádí méně invazivně (kontrastní látku aplikujeme nitrožilně), nebo neinvazivně (bez užití kontrastní látky). Angiografie zůstává invazivním vyšetřením. Pouze ojediněle provádíme ambulantní vyšetření, v naprosté většině však angiografie vyžaduje několikahodinový pobyt v nemocnici.
Podle toho, která část řečiště se zobrazuje, dělíme angiografii na arteriografii (zobrazení tepenného řečiště) a flebografii (zobrazení žilního řečiště).
Angiografické vyšetření se provádí na specializovaných pracovištích, která disponují angiografickým komplementem umožňující skiaskopickou kontrolu nutnou pro zavedení instrumentária i snímkování v různých projekcích. Dříve se pro vstup do cévy používala preparace, později přímá punkce, dnes se angiografie provádí pomocí Seldingerovy techniky, nejčastěji punkcí arteria femoralis v třísle za místního znecitlivění, kdy je pod skiaskopickou kontrolou zaveden do příslušné tepny nebo žíly rentgen-kontrastní katetr. Poté se podává jodová kontrastní látka pomocí tlakové stříkačky, která umožňuje její rychlou aplikaci.

Klasické snímkování na filmy nahradila moderní technika zvaná digitální subtrakční angiografie (DSA). Ta využívá opět digitalizace obrazu a počítačové subtrakce (odečtení) obrazů před a po podání kontrastní látky. Do paměti počítače je snímán nejprve nativní RTG obraz vyšetřovaného místa bez kontrastní látky, a pak RTG obraz po aplikaci kontrastní látky. Numerickým digitálním odečtením nativního obrazu od obrazu s kontrastní látkou se odečtou a vyruší všechny struktury, které se nezměnily (např. skelet) a zůstává pouze to, čím se oba snímky liší: kontrastní látkou naplněné dutiny a cévy. Vzniká tak výsledný subtrakční obraz, na němž je selektivně zobrazena jen struktura naplněná kontrastní látkou, zatímco všechny ostatní anatomické struktury se víceméně vyruší.
 
Obrázek č. 4 Princip subtrakce využívaný u DSA
Zdroj: http://astronuklfyzika.cz
 
Hlavní indikací angiografie je onemocnění cév (aneuryzmata, stenózy či uzávěry velkých cév). Kromě diagnostiky lze také ihned po zjištění patologických poměrů v cévním řečišti provést potřebný intervenční výkon přímo na angiografickém pracovišti. Jedná se zejména o zavádění stentů, stentgraftů, kaválních filtrů atp. 
 
Obrázek č. 5 Angiografické pracoviště
Zdroj: propagační materiál Toshiba
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše