Radiologie_a_nuklearni_medicina

7.1.5 Intervenční uroradiologie

7.1.5 Intervenční uroradiologie
 
 
Vaskulární intervence
- perkutánní transluminální angioplastika (PTA),
- stent,
- embolizace.
 
Nevaskulární intervence
- cystoskopické zavádění ureterálních stentů,
- dilatace striktur balónkovým katétrem,
- perkutánní nefrostomie a navazující výkony
a) perkutánní extrakce konkrementu,
b) zavedení ureterálních stentů;
- perkutánní biopsie,
- drenáže tekutinových kolekcí,
- radiofrekvenční ablace (RFA).
 
Perkutánní transluminální angioplastika (PTA). V místě tepenné stenózy dilatujeme balónkový katétr insuflací vzduchu. Při neuspokojivém výsledku dilatace lze přistoupit k zavedení stentu.
 
Embolizace – arteficiální uzávěr tepny. Provádí se selektivní (superselektivní) katetrizací se zavedením embolizačního materiálu (např. kovové spirálky, polyvinylakrylátové částečky, gelaspon, tkáňové lepidlo).
Indikace: kompletní či částečná embolizace neoperabilních nádorů ledvin či močového měchýře, omezení či zastavení krvácení z tumoru či krvácení traumatické – event. iatrogenní, řešení krvácení z postradiačně změněné stěny močového měchýře, embolizace vzácných aneuryzmat renálních tepen, endovaskulární výkony k léčbě varikokél.
 
Zavedení ureterálních stentů. Ureterální stenty se zavádějí k obnovení odtoku
moči z ledviny do měchýře „fyziologickou“ cestou. Plastikové vnitřní stenty se tradičně zavádějí cystoskopicky „retrográdně“. Pokud to není možné, zavádí se antegrádně nefrostomickým přístupem. Stent se doporučuje za 4–6 měsíců vyměnit, protože je nebezpečí inkrustace stentu močovými solemi a jeho uzávěr.
 
Dilatace striktur balónkovým katétrem. Indikována především u striktur uretry.
 
Perkutánní nefrostomie. Podstatou je zavedení katétru (tzv. pigtail) do ledviny, resp. do kalichu a pánvičky přes kůži. Během výkonu se rozšířený vývodný systém zaměřuje pod USG kontrolou. Metodu lze užít pro krátkodobou i déletrvající drenáž zablokované ledviny, případně i pro odstranění konkrementu z KP systému ledviny – perkutánní extrakce konkrementu. Dalším navazujícím výkonem může být zavedení stentu.
Indikace: Při léčbě obstrukcí horních močových cest tam, kde je znemožněn přirozený odtok moči, dále při řešení močových píštělí.
 
Perkutánní biopsie solidních ložiskových lézí pod USG či CT kontrolou.
 
Drenáže tekutinových kolekcí. Při zachování výhod miniinvazívního přístupu je úspěšnost například drenáže ledvinných abscesů srovnatelná s chirurgickou léčbou.
V oblasti ledvin můžeme provádět diagnostickou či terapeutickou punkci nebo drenáž různých kolekcí, k nimž patří abscesy (intra-, peri- či pararenální), kolekce tekutiny při akutní pankreatitidě (přední pararenální prostor), punkce, drenáž či alkoholizace symptomatické cysty.
 
Radiofrekvenční ablace (RFA). Klasickou léčbou adenokarcinomu byla otevřená radikální nefrektomie. V souvislosti se vzrůstající časnější detekcí nádorů v počátečním stadiu se léčba posunula směrem k méně radikálním chirurgickým technikám, jako je parciální nefrektomie – otevřená či laparoskopická. RFA, kterou lze charakterizovat jako minimálně invazivní perkutánní techniku, se nabízí jako možná terapie především u starších, obtížně operovatelných pacientů. Predikátorem úspěšnosti RFA je velikost tumoru, vhodné jsou tumory do 4 cm.