Radiologie_a_nuklearni_medicina

2.4.4 Indikace a kontraindikace ultrasonografie

2.4.4 Indikace a kontraindikace ultrasonografie
 
 
Ultrazvukové vyšetřovací metody mají významné postavení mezi metodami používanými v lékařské diagnostice. V mnohých diagnostických algoritmech se využívají jako prvotní vyšetření. Souvisí to s její rychlou a cenovou dostupností, nízkou invazivitou a s dobrou výpovědní hodnotou. V nutných případech lze toto vyšetření provést i u lůžka pacienta na jiném oddělení. Ultrasonografie se používá především pro vyšetřování parenchymatózních orgánů a měkkých tkání. Pomocí této metody rozlišíme cystické útvary od útvarů solidních. Nejčastější indikací ultrasonografie je zobrazení orgánů v oblasti břicha, retroperitonea a pánve, dále zobrazení krku, prsou a měkkých tkání končetin. U kojenců vyšetřujeme kyčelní klouby před jejich kompletní osifikací a můžeme zobrazit i mozek přes neuzavřenou fontanelu – echoencefalografie. Dopplerovské techniky využíváme pro zobrazování karotických, renálních a končetinových tepen, u žilního systému v diagnostice hlubokých trombóz končetinových a pánevních žil a pro zobrazení portálního řečiště. Rutinní zobrazovací metodou pro vyšetřování srdce se stala echokardiografie, nezastupitelnou úlohu hraje ultrasonografie v prenatální diagnostice.  Neméně důležitou se jeví též oblast intervenční, vhodná zejména k řízení diagnostických punkcí a drenáží kolekcí tekutin.
Kontraindikace k ultrasonografii nejsou, horší obraz lze však získat u pacientů obézních v důsledku velkého rozptylu ultrazvukových vln v tukové tkáni. Vyšetření břicha se provádí nalačno, což je důležité především pro omezení přítomnosti plynného obsahu ve střevech a v žaludku. Ultrazvuk břicha by neměl následovat také po nedávno provedené gastroskopii a kolonoskopii, jelikož při těchto vyšetřeních se do trávicí trubice dostane obvykle množství vzduchu. V akutních případech se vyšetřují i tito pacienti bez přípravy. K ultrazvukovému vyšetření uropoetického traktu (ledviny, močový měchýř a gynekologické orgány) je vhodné cca 1 hodinu před vyšetřením vypít asi1 litr tekutiny, aby v době vyšetření byl měchýř naplněn a tím byla možnost prohlédnutí jeho obsahu. Metoda je zcela bezpečná a neškodná, nezatěžující organismus ionizujícím zářením. Ačkoli nebyly nežádoucí účinky na organismus prokázány, při sledování vývoje plodu se doporučuje vyšetřovat pouze nezbytně nutnou dobu a pro screening vrozených vad plodu je při negativním nálezu dostačující provedení třech vyšetření v průběhu celého těhotenství.
 
Obrázek č. 8 4D ultrasonografie plodu, v ruce lékaře sonda
Zdroj: propagační materiál Toshiba
 
Obrázek č. 9 Ultrazvukové vyšetření jater (vlevo) a karotid (vpravo)
Zdroj: propagační materiál Toshiba