Radiologie_a_nuklearni_medicina

5.4.1 Plicní angiografie

5.4.1 Plicní angiografie
 
 
Plicní angiografie je jedním z vyšetření, kterým můžeme diagnostikovat plicní embolii. Katetr zavádíme cestou pánevních žil a dolní duté žíly, výhodnější je avšak přístup z loketní jamky přes vena basilica , jelikož v pánevních žilách mohla embolizace vzniknout. Před vstřikem do plicnice musíme změřit tlak v plicnici a v pravé komoře, to opakujeme i po vstřiku kontrastní látky. Měření tlaku je důležité, protože při výrazné plicní hypertenzi by mohl být pacient ohrožen na životě akutním cor pulmonale. Každou plicnici nastřikujeme zvlášť. Během vstřiku kontrastní látky pomocí tlakové stříkačky provádíme po několik sekund snímkování ve dvou navzájem kolmých rovinách. Emboly v plicnici se projeví jako různě rozsáhlé a různě četné defekty v náplni plicního arteriálního řečiště. Jiným projevem embolizace jsou totální uzávěry větví, při kterých kontrastní náplň zcela nebo zčásti chybí. Nejmenší odhalené tromby měří asi 2 mm.